Stará dobrá anglická písnička posledních let. Ne, teď není řeč o songu Sweet Caroline, který mají v oblibě fanoušci Albionu a jehož remake znají i na Spartě. Nýbrž o defenzivním až nudném pojetí hry týmu prošpikovaném ofenzivními hvězdami. Týmu trenéra Garetha Southgatea. Zas a znovu je tu kritika na herní tvář jeho mužstva, jednoho z největších favoritů na letošním EURO. „Pokud budeme takhle pokračovat, skončí to špatně,“ děsí se bývalý reprezentant Gary Neville.
Výčet anglických ofenzivních es je možná nejblyštivější na celém turnaji. Realita je však taková, že Southgate neumí své hvězdy využít a naopak je tlačí do věcí, které jim nejsou vlastní.
Začněme u odvážného tahu, který šéf lavičky Albionu nazval „experimentem“. Ano, toto slovo použil Southgate po poslední remíze s Dánskem (1:1). Do středové řady postavil vedle Declana Rice Trenta Alexandera-Arnolda, stejně jako v prvním zápase skupiny se Srbskem. Na rozdíl od úvodního duelu hráč Liverpoolu tolik nechyboval, směrem dopředu naopak vytvořil pro své spoluhráče dobré příležitosti.
Jenže na vkus svého kouče není příliš soubojový a krátce po startu druhé půle ho vystřídal Conor Gallagher. „Víme, že je to experiment, nemáme totiž adekvátní náhradu za Kalvina Phillipse, tak zkoušíme různé věci,“ šokoval trenér vzpomenutím defenzivního záložníka, který v nynější sezoně paběrkoval na hostování ve West Hamu. Jakoby se nechtěl vzdát herního mustru, jenž si načrtnul při svém nástupu do funkce v roce 2016.
Vstřelená branka = obavy
Plejáda ofenzivních borců předurčuje na papíře Anglii k útočné show a divokým výsledkům. Logické je, že se kouč snaží minimalizovat riziko inkasování, zabíjí tím ale svou největší zbraň. „Tým není v rovnováze, hráči se necítí v systému dobře. Proto se pak bezmyšlenkovitě stahují do obrany, nejsou v komfortní pozici,“ myslí si Neville, bývalý hráč Manchesteru United.
Jeho slova byla na hře Albionu vidět po brance Kanea v 18. minutě. Do té doby aktivní Angličané diktovali tempo hry, po gólu se ale zatáhli, průměrná pozice ani jednoho z hráčů sestavy najednou nepřesáhla půlící čáru.
V kostrbaté herní koncepci s názvem „Hlavně neinkasovat“ se hráči, kteří se mají naopak starat o střílení branek, nevyznají. Phil Foden (nejlepší hráč uplynulé sezony Premier League) na hřišti spíše bloudí dle své úvahy, Harry Kane (32 zápasů v bundeslize, 36 gólů a 8 asistencí) je úplně odříznutý od spoluhráčů a Jude Bellingham (ve dvaceti letech 19 ligových gólů a 8 asistencí v první sezoně za Real Madrid) se po galapředstavení v první půli proti Srbsku ze hry vytratil, ačkoliv odehrál na turnaji téměř plnou porci minut.
„Trenér musí svým svěřencům ukázat, jak hrát taky dopředu. Pokud budeme takhle pokračovat, skončí to špatně,“ dodal Neville. Jak to může dopadnout, když Southgate ofenzivním hráčům rozváže nohy, naznačil úvodní zápas na předloňském mundialu v Kataru. Anglie v něm porazila Írán 6:2.
Góly na lavičce
Podobně jako na předchozích turnajích dávkují Three Lions zátěž svým ofenzivním hvězdám, Harrymu Kaneovi především. Jenže… ani minutu na trávníku zatím nedostali třeba Anthony Gordon nebo Cole Palmer.
Oba mají za sebou průlomové sezony, v Premier League zářili. První jmenovaný by s bilancí 11 branek a 10 asistencí mohl být alternativou na levé křídlo, kde je zatím utopený Foden. Palmer dal zase v sezoně 22 gólů, k nim přidal 11 gólových přihrávek, tahal z bídy Chelsea. Z anglických hráčů nebyl nikdo produktivnější, na EURO však zahřívá lavičku.
Další možnosti naznačil Ollie Watkins, jenž zaujmul místo Kanea a krátce po příchodu na hřiště se dostal po výborném náběhu za obranu do šance. Po zbytek zápasu ale neměl adekvátní podporu, Anglie bezostyšně bod proti Dánsku bránila.