Lingr jako nový Baroš, chce hrát. Ale data dokazují, že z lavičky je lepší
PŘÍMO Z NĚMECKA | Proti Portugalsku dodal vítr, proti Gruzii ještě přitlačil, podílel se na českém gólu. Navíc ho žere (v dobrém) pozice, v níž je tak nějak zaháčkovaný. Ondřej Lingr ze slavného Feyenoordu Rotterdam je profesionální žolík, borec, který chodí do zápasů jako střídající. Výkony na EURO si přitom říká o startovací dres. Jako bychom ten příběh už někde četli… Níž najdete polemiku redaktorů deníku Sport Jiřího Fejgla a Radka Špryňara.
To slovo se opakuje. Zase. Po dvaceti letech. Dravec. Krátké tmavé vlasy, kluk ze severu Moravy, občas ostrý pohled. Na hřišti zvíře, které jde po kořisti jak Rambo po nepřátelích.
Milan Baroš musí zpozornět, roste mu nástupce. Ondřej Lingr je podobný typ, toho si musel všimnout každý. A navíc se mu také už nějaký čas nedaří prorazit do základní sestavy reprezentace. Baroš to zvládl těsně před startem EURO 2004, vytlačil na lavici Vladimíra Šmicera, pak se stal králem střelců turnaje.
Lingr aktuálně v Německu vytasil dva velmi slušné výkony jako střídající a nadhodil otázku, zda by neměl být dnes večer v Hamburku mezi prvními jedenácti borci. Odpověď není vůbec snadná, protože je tenhle ofenzivní univerzál velmi dobrý žolík, což ukazuje i rozbor datové společnosti Opta pro deník Sport.
A také výrok útočníka, jenž měl podobnou schopnost „vlézt“ do zápasu a ihned být na vlně, cítit jeho tempo.
„Lingr už to měl ve Slavii. Je nevděčné mít tuto roli, protože přece jen je lepší pro člověka připravovat se na zápas od začátku. Když jdete z lavičky, nikdy nevíte, jestli půjdete na půl hodiny nebo deset minut,“ popisuje Vladimír Šmicer, vítěz Ligy mistrů (ve finále dal za Liverpool gól a rozhodující penaltu jako střídající). „Není náhoda, že
