PŘÍMO Z HAMBURKU | Vyrovnal, hnal tým za otočkou skóre, které by znamenalo postup ze základní skupiny. Nepovedlo se. Nakonec je Tomáš Souček kapitánem výběru, který na EURO 2024 zapsal jediný bod. Zatímco Matěj Kovář promlouval k novinářům u pultíku, Souček opodál seděl s telefonem u ucha.
Byl to smutný hovor?
„Je to tak... Volal jsem se ženou, zápasy spolu vždycky probíráme. Když přijedu domů, všechno řešíme. Teď je na jednu stranu ráda, že jedu zpátky za dětmi, ale na druhou nás všechny mrzí, jak to tady bylo celé nešťastné. Nevím, kolik takových turnajů můžu v kariéře mít. O to je konec horší.“
Kde se utkání s Tureckem zvrtlo?
„V několika fázích. Vstoupili jsme do něj velice dobře, byli jsme aktivní. Chtěli jsme na soupeře vlítnout, což se povedlo, ale první zádrhel přišel ve dvacáté minutě červenou kartou. Rozhodnutí sudího byla velmi nešťastná, to nás mrzí. Ale bojovali jsme a do poslední minuty to bylo vyrovnané, i když nás bylo o jednoho méně. Musím smeknout před všemi.“
Neměl jste pocit, že vás rozhodčí nerespektuje?
„Není to poprvé... Už v prvním zápase s Portugalskem jsme měli mít v poslední minutě faul pro nás, s Gruzií to taky nebylo ono. Je to největší turnaj v Evropě, a když je takových momentů víc, mrzí to. Ale je to jen jedna věc. Druhá je, že jsme měli proti Gruzii proměnit šance a byli bychom tam. Ještě jsem pořádně neviděl, jestli byly Tondovy fauly na červenou. Musím se podívat. Ano, měli bychom si to pohlídat, ale na takovém turnaji nebyla některá rozhodnutí fér.“
Odjíždíte s křivdou?
„Rozhodčí udělali skvělou věc, když se chtěli bavit jen s kapitány. To je fajn. Ale bavil jsem se na konci s tureckým kapitánem a shodli jsme se na tom, že tento rozhodčí byl tak namyšlený, že se nechtěl bavit ani s kapitány. Správný rozhodčí je ten, co není vidět. Tento chtěl být mužem zápasu, což nás mrzí. Křivda je, ale není to jen o tom. Plno situací jsme nevyřešili dobře v obou vápnech, přitom tam se utkání rozhodují.“
V Premier League jste asi zvyklý na jiný metr sudích...
„Byl jsem překvapený, jak tady byla všechna rozhodnutí jiná. V Anglii jsem zvyklý, že se hra pouští, pak má spád. Tady to bylo tak, že se turecký hráč svalil na zem a vždycky to byl faul... Pak je jasné, když vidí, že všechno píská, že půjdou k zemi. Jestli jsme my dostali červenou, tak Turci ji měli dostat taky. A nejednou. Slyšel jsem, že i Kuchtův gól měl být regulérní. Někdo může říct, že se na to vymlouváme, ale někdo zas vidí, že jeden nebo dva momenty ovlivní celý zápas.“
Co je tedy pozitivní? Že jste Turky i v oslabení dokázali zatlačit a sahali po otočce?
„Jo, to bylo skvělé. Nakonec jsem si vlastně zápas hrozně užil, protože jsme sice měli o hráče méně, ale stejně jsme hráli vyrovnaný zápas do poslední minuty. Musím fanoušky pochválit za to, jak nás třikrát hnali. Byli naším motorem. Oslabení nebylo znát. Turci zakopávali, zdržovali, gólman měl dostat tak tři žluté karty... Měli z nás strach. Za to jsem pyšný na kabinu.“
Už jste k ní měl proslov?
„Říkal jsem všem, že jsem na ně strašně pyšný. Akorát musíme být koncentrovanější ve vápnech, proměňovat šance a nedostávat hloupé góly. O tom to je. Jinak má ten tým obrovskou sílu. Těším se na budoucnost, i když teď převládá zklamání.“
Projevovaly se už nějaké novinky z tréninku?
„To už v březnu, kdy se stalo hodně změn. Noví trenéři, noví hráči, nový režim... Něco jsme si nastavili, věřím, že to bude pokračovat. Akorát s tím, že v březnu se výsledky dostavily a na EURO ne. Máme toho se všemi tady hodně před sebou. Tohle zklamání nám neublíží, naopak může pomoct.“
