BLOG REPORTÉRA ČT SPORT | Osmifinálový program je na mistrovství Evropy ve fotbale za mnou. Navštívil jsem tři stadiony, procestoval 1300 kilometrů a viděl jsem zmar Itálie, slzy Cristiana Ronalda, výborný a vlastně bezchybný výkon stopera Meriha Demirala a další vášnivou noc tureckých fanoušků.
Samozřejmě největším zážitkem bylo vystoupení Portugalska, respektive její největší hvězdy. Stovky fanoušků v dresech se sedmičkou na zádech se hrnuly na stadion s velkým očekáváním. Skupinky portugalských příznivců vyvolávali jeho jméno a někteří napodobovali Ronaldovu gólovou oslavu.
Tu jsme ale v reálu dlouho neviděli. Vždyť Cristiano Ronaldo nedal na velkých šampionátech gól sedm zápasů v řadě, a to vlastně bylo jeho nejdelší čekání. I u kolegů z portugalské televize byla gólová absence devětatřicetiletého útočníka tématem číslo 1. Možná ještě větší než tíha zápasu samotného.
Portugalsko bylo proti Slovinsku favoritem. Ronaldo se snažil. A příznivci na tribuně honbu za první trefou svého oblíbence na turnaji neskutečně prožívali. Když v nastavení došlo na penaltu, ozývalo se z tribun hromadně „Ronaldo“.
A pak všichni drželi své mobily v rukách. Ten moment byl nadupaný emocemi, které ihned po neproměněném kopu explodovaly. Slzy v očích neměl jenom Ronaldo, ale desítky a možná stovky příznivců Portugalska, které jsem kolem sebe viděl. Byl to opravdu silný zážitek.
Ronaldův příběh měl ovšem šťastný konec a já se těším na pokračování. 5. července vyrazím do Hamburku na čtvrtfinálový duel Portugalska s Francií. Poslední vzájemné měření sil na minulém EURO skončilo nerozhodně 2:2 a oba góly Portugalska vstřelil shodou okolností právě Ronaldo a světe div se z pokutových kopů. Budou penalty v podání Cristiana Ronalda zase hlavní událostí následujícího čtvrtfinále? Nechme se se překvapit!