Žádná pohoda! Malta kouše, Češi na fotbalového trpaslíka neumí

Nepodcenit! Není totiž důvod. Statistika z předchozích střetnutí mezi Českem a Maltou nezní nijak skvostně, aby si Bílkův výběr mohl jít v pátek na Štruncovy sady pohodlně zatrénovat. Čecha a spol. budou strašit minulé bezbrankové remízy nebo upocené výhry nad trpasličím soupeřem.

V čem je ale problém? Kvalitativní rozdíl mezi Českem a malým ostrůvkem je pořád výrazný.

„Tyhle zápasy jsou o prvním gólu. Jakmile se do patnácté minuty netrefíte, nastupuje nervozita. Psychika v takových zápasech je klíčová,“ říká Petr Vlček, bývalý reprezentant, který zažil bezbrankový rozchod s Maltou v roce 2000 při kvalifikaci o mistrovství světa v Japonsku a Jižní Koreji.

„Tehdy jsme hráli posledních čtyřicet minut o deseti. Navíc Malta hrála doma ve specifickém prostředí, které dobře zná,“ vysvětluje. „Přitom tehdy se dalo říct, že to byl opravdu souboj trpaslíka s obrem. My byli v žebříčku FIFA kolem třetího místa, teď je ale situace jiná. Kluci nemají příliš co podceňovat,“ naráží Vlček na jeden z problémů, který kosí favority.

Poslední válec přejel Maltu před dvanácti lety. V roce 1996 po stříbrném EURO v Anglii rozčísli Nedvěd, Poborský a Berger tohoto soupeře 6:0. Právě poslední zmiňovaný načal Maltu už v desáté minutě – klíč ke klidné hodině a půl.

„Jde o to být trpěliví. Můžeme si pomoct standardkou, čímkoliv. I kdybychom měli dát gól z výkopu, uklidní nás to. Jen by měl přijít co nejdřív, jinak se do výhody dostává outsider,“ ví Vlček.

Reprezentace hostí Maltu v pátek ve Štruncových sadech, kolébce vyhlášené gólové mašiny Viktorie Plzeň. „Tam branky padají, třeba klukům kouzlo toho místa pomůže,“ usmívá se.