Porazit české fotbalisty? Na Maltě by slavili týden, říká Dušan Fitzel
Na Maltě působil čtyři roky. Dušan Fitzel se podílel na rozvoji tamního fotbalu, trénoval i reprezentaci. Tým, který se dnes postaví Česku, tak velmi dobře zná. „Hráči se dostávají do zahraničních klubů, takže mají profesionální přístup, profesionální vedení... Pracují tam v akademiích s hráči od třinácti čtrnácti let,“ varuje Michala Bílka a spol.
Česko je pro Maltu oblíbeným soupeřem. V posledních čtyřech zápasech s ním jednou remizovala a třikrát prohrála o gól. Taková porážka je přitom podle Dušana Fitzela, současného technického ředitele FAČR, pro ni úspěchem.
S jakým cílem podle vás Malta šla do kvalifikační skupiny, v níž je jasným outsiderem?
„Vždycky mají cíl uhrát nějaký bod a vstřelit nějaké góly. To je priorita. Samozřejmě vědí, že postoupit nikam nemůžou, ale pokaždé se stalo, že někoho obrali o body. Když jsem tam byl, porazili jsme Maďarsko, remizovali jsme s Tureckem, a to kvůli tomu málem nepostoupilo na mistrovství Evropy.“
Před začátkem kvalifikace si Malta zvedla sebevědomí vítězstvími nad Lichtenštejnskem, Lucemburskem a San Marinem...
„No, oni mají taky problém, že s nimi nikdo moc nechce hrát. Je to z nouze ctnost, ale taky takové ME malých týmů. A oni jsou pyšní na to, že porazili stejné trpaslíky, jakými jsou oni sami.“
Dalo jim to impulz do kvalifikace?
„To si nemyslím. Oni nás vnímají jako šampiony, evropskou špičku... Když jsem tam přišel, pořád vzpomínali na jeden z nejlepších výsledků, 0:0 s Českem, které pak bylo stříbrné na mistrovství Evropy. Pořád byli pyšní na to, že obrali Čechy o body. Vždycky mají za cíl ukázat se proti takovému soupeři, chtějí se někam dostat.“
Jsou zvyklí na to, že často prohrávají?
„Když jsem tam přišel, bylo to trochu zvláštní. Prohrát 0:3 je norma, podlehnout 0:2 nebo 1:2, tedy ještě k tomu dát gól, je pozitivní. Remíza je úžasná záležitost, a kdyby se vyhrálo, je to jako sciencefiction a slaví se to týden.“
Remízu slaví taky?
„No jasně, pro ně je remíza třeba s takovým soupeřem jako Česko skvělá věc. Je toho plná televize... I když je Malta malá, tamní reprezentanti jsou často v televizi, jsou hvězdy, natáčejí reklamy... Je to stejné jako u nás, jen v menším.“
Do kvalifikace vstoupili porážkami 0:1 s Arménií a 0:2 s Itálií. To je tedy celkem úspěšný vstup, ne?
„Z jejich pohledu určitě. I podle toho, jak jsem se bavil s lidmi, kteří pracují kolem nároďáku, i s fanoušky, berou to pozitivně.“
Pro Čechy je Malta jedním z nejnepříjemnějších trpaslíků. Berou oni český celek za oblíbeného soupeře?
„To ano. Každý tým má nějakého soupeře, proti kterému neumí hrát, a naopak. Teď se zrovna takové dva potkávají.“
Byl jste trenérem Malty, když naposledy narazila na Česko. Jak hráči prožívali prohru 0:1 v přípravě v létě 2009?
„Byli hodně zklamaní, protože jsme tehdy měli asi tři šance na gól. Pak jsme hráli kvalifikaci ve Švédsku, pro mě to tedy byla zkouška. Ve Švédsku jsme dostali čtyřku, to bylo horší.“
Věří si teď na Česko, když vidí jeho poslední výkony?
„Tak se to nedá říct. Znají své limity. Určitě se budou snažit – prvních pět, sedm minut čekají, co jim soupeř dovolí. Pokud jim necháte prostor, začnou kombinovat, v tom jsou celkem zdatní. Mají rychlého Michaela Mifsuda, který může utéct a dát gól. Kdyby se jim to povedlo, hned je to povzbudí. Taky mají prémie, hrají i o svoje peníze. A mají je postavené na bodech.“
