Budeme fandit Kypru, hlásil Čech. O chvíli později bylo po všem
PŘÍMO Z MALTY | Na hřišti strávili 90 minut, ale ve skutečnosti trvala vypjatá bitva mnohem déle. Přesně pět a půl hodiny. Tak dlouho se točil bláznivý kolotoč zápasů, na jehož konci bylo definitivní potvrzení, že šance na baráž o mistrovství světa pro český tým zhasla.
Pojďme si ten hektický večer českých reprezentantů připomenout. Ačkoliv na Maltě nastoupili až v půl osmé večer, všechno začal už v pět hodin v Arménii, kde nastoupilo Bulharsko. Pokud měla česká šance žít, bylo potřeba, aby domácí neprohráli.
„Věděli jsme to do stavu 1:1, a pak jsme samozřejmě věděli i z reakcí okolí, že Bulhaři prohráli,“ vyprávěl po vítězství nad Maltou brankář Petr Čech. „Rozhodlo, že po našem prvním gólu oni svoji velkou šanci neproměnili, a naopak my jsme přidali druhý gól,“ pochvaloval si.
První ze série jedenácti výsledků, který si Češi přáli, dopadl ideálně. O to líp se jim v Maltě nastupovalo k utkání. „Je samozřejmě příjemnější jít do zápasu, když víte, že ještě máte šanci. I když se tím zase zvyšuje tlak, protože najednou si uvědomíte, že máte ještě šanci,“ uznal Čech.
Právě výhra nad Maltou pak byl další splněný předpoklad. Jenže už v průběhu utkání začal vysněný scénář dostávat první trhlinky. Jako by to měla být předzvěst něčeho horšího.
„Dánové zatím nevedou, všechno je možné. Víc, než to, že jsme vyhráli, už sami udělat nemůžeme,“ krčil rameny Čech. V té době byl stav utkání Dánsko–Itálie 1:1 a to, že to nakonec i přijatelnou remízou 2:2 skončilo, se český gólman dozvěděl až v hotelu.
V té době se však už na Islandu rozeběhlo utkání, které nakonec rozhodlo. A sice duel domácích s Kyprem ve skupině E. Právě jakákoliv ztráta Islandu bylo pro Česko zásadní. „Teď je to v rukách Islandu a Kypru,“ uvědomoval si Čech.
Bylo znát, jak pečlivě ostatní výsledky, které spadaly do teorie o zázračném postupu českého týmu do baráže, sleduje. „Teď uvidíme, jestli se výsledky budou vyvíjet v náš prospěch a uvidíme, o co budeme hrát v Bulharsku. Minimálně se bude hrát o koeficient a taky o prestiž. A já věřím, že může žít i šance na postup,“ říkal s nadějí v hlase.
„Bylo by asi zajímavé, kdyby to bylo o tom, jestli postoupíme my nebo oni. To by byl zápas, který by stál za to,“ uvažoval ještě Čech.
Jenže i přetahovaná se štěstěnou skončila. Autobus s českou výpravou zrovna přijížděl k hotelu, když utkání na Islandu skončilo. Naneštěstí pro český tým výhrou domácích 2:0. A v té chvíli už i Čech měl jasno, že je po všem. Teď už není o co hrát.
