V reprezentaci se objevuje po roce, sám přiznává, že už s národním týmem vůbec nepočítal. Milan Petržela ve 33 letech přijal pozvánku od Karla Jarolíma s velkým nadšením, v duelech v Německu a s Ázerbájdžánem hodlá potvrdit velkou formu. Západočeský rychlík na srazu českých fotbalistů vyprávěl o své aktuální pohodě, o metodách plzeňského trenéra Romana Pivarníka i o tom, jak si národního dresu v pokročilém sportovním věku váží.
Zaskočil vás návrat do reprezentace?
„Abych řekl pravdu, už jsem to neočekával. Ale pro každého fotbalistu je reprezentace čest. Jsem rád, že se sem můžu po delší době podívat. Čekají nás dva těžké zápasy, budu se snažit, abych mančaftu nějak pomohl, když už jsem tady.“
Měl jste nějaké signály, že nominace může přijít?
„Nějaké malé indicie jsem měl. Volali jsme si s trenérem (
Jarolímem
), říkal mi, že mě bude sledovat a pokud se nic vážného nestane, pojedu na sraz.“
Překvapilo vás, když vám zavolal reprezentační trenér?
„To je jasné. Ptal se mě, jak bych to vnímal, kdyby přišla pozvánka. Já říkal, že je to čest, on byl rád, že to takhle beru, že jsem to nezabalil a jdu do toho pozitivně. Je příjemné, když se člověk v tolika letech dostane do reprezentace.“
Dobírali si vás v Plzni, když přišla pozvánka?
„Jo, něco proběhlo. Že mají sraz staří páni nebo stará garda, že tady budu dělat tátu. To k tomu patří, kluci si neodpustí něco takového prohodit.“
Nezrazovali vás od toho, abyste na reprezentaci jezdil?
„Ne, vůbec. Kluci mi to přáli. Probírali jsme to zleva, zprava, spíš mi všichni řekli, ať jedu, že je to super.“
Měl jste sám pocit, že se vám daří a nominace by mohla přijít?
„Možná se mi dařilo, ale pocit jsem takový neměl. Nemyslel jsem na to, že bych mohl být v reprezentaci. V hlavě mám svůj věk, říkal jsem si, že trenér vezme spíš nějaké mladé kluky. Vůbec jsem si nevěřil, že bych sem mohl jít.“
Pivarníka jsme museli pochopit
V Plzni se vám daří. Co vás nakoplo do takové formy?
„Nevím. Člověk se jednou cítí lépe, pak hůř. Teď se cítím dobře, daří se mi. Musí to člověku i na noze trošku sedět. Šlape to, jak má a proto jsem tady.“
Pomohl vám příchod trenéra Pivarníka do Plzně?
„Ze začátku nám dával do hlavy věci, co má osvědčené. To bylo malinko problém, teď si to sedlo a začínáme chápat jeho fotbalovou logiku, co po nás chce. Myslím, že nám to sedlo se vším všudy a máme výsledky.“
V čem byl na začátku problém?
„Nemohli jsme pochopit, co po nás chce, nebyli jsme na to zvyklí. Chce po nás různé náběhy, abychom se hýbali trošku jinak. Trvalo nám, než jsme se do toho dostali.“
Je náročnější než předchozí trenéři v Plzni?
„O hodně ne. Je na nás tvrdý, chce po nás, abychom všichni útočili i bránili, abychom byli všichni pohromadě. Asi to přináší ovoce.“
Jak zvládáte nahuštěný program?
„V pohodě. Je důležité si do hlavy nedávat negativní věci, ale myslet pořád pozitivně. Teď je tady reprezentace, je potřeba to odmakat. Pak máme Evropskou ligu, tam je to to samé. Člověk se nesmí litovat, je třeba makat pořád naplno. Mezi zápasy je dostatek prostoru dát tělo do kupy, na žádné šetření není důvod.“
Vaši plzeňští spoluhráči
David Limberský
i
Roman Hubník
už s reprezentací skončili, nenapadlo vás udělat to samé?
„Mně nenapadlo, že bych se sem (do reprezentace) mohl podívat. Neměl jsem proto důvod končit v reprezentaci, ale teď je to tady (úsměv). Cítím se v pohodě, vůbec nemám s ničím žádný problém. Nemám důvod končit.“
Máte pocit, že byste si proti Německu mohl zahrát?
„Věřím, že ano. Pokud bych neměl formu nebo na to neměl, tak tady nejsem. Záleží jen na mě, jak se ukážu. Nikde není napsané, že když se mi něco podaří, v reprezentaci nezůstanu déle.“
Co pro vás znamená utkání s Německem?
„Německý fotbal je velký pojem, budeme se s tím snažit popasovat a být rovnocenným soupeřem. Můžeme udělat senzaci, půjdeme do toho naplno a uvidíme, co z toho bude.“
Vyhovují vám zápasy proti silným týmům?
„Hraje se mi to dobře. Mančaft do vás buší, vzadu už nejsou tak koncentrovaní, otvírají se okénka na brejky. To mi vyhovuje, když dostanu balon za obranu a můžu běžet. Třeba to tak půjde i s Německem.“
