Souček: Jsme v tom sami, smutné… Chorý mi pomohl před penaltou
Jako kapitán ustál těžkou situaci a proměnil důležitou penaltu na 3:1, později vítěznou trefu proti Ukrajině. Tomáš Souček (29) po zápase ocenil reakci českého týmu, zároveň promluvil o kulise v Edenu, kam v drtivé většině dorazili ukrajinští fanoušci. „Jsme v tom sami,“ sdělil lídr týmu po vydřené výhře 3:2 v Lize národů.
Oddechli jste si po vybojované výhře?
„Určitě. Vždycky je těžké hrát po nepovedeném výkonu, jaký byl v Gruzii, tlak byl obrovský. Něco jsme si po zápase řekli v šatně jen my hráči, pak hráči s trenérem. Namotivovali jsme se na dnešek, že jde o zápas, zda patříme do reprezentace. Jestli tam patříme my hráči, jestli tam patří realizační tým. Je nás tam 23 hráčů a dalších možná 20 lidí z realizáku, možná víc. Všichni hrajeme za reprezentaci, chceme předvést maximum, abychom si to užívali a měli výsledky. Aby nám fandilo Česko, tohle dál chceme. Budeme mít v hlavách tuhle výhru a těšíme se na další zápas za měsíc.“
Fandí vám Česko?
„Tohle je druhá věc. Měli jsme náznaky, že na stadion může přijít pár Ukrajinců. Ale bylo to až nepříjemné. Hráli jsme jak zápas venku, což je velice smutné. Řeknu to ale trošku jinak. Jsem nadšený, když si vzpomenu na roky ve Slavii, sleduju, jak lidé teď podporují Slavii, Spartu, Plzeň, Boleslav, Baník a další týmy v lize. Ligový fotbal jde nahoru, ale mrzí mě, že na reprezentaci je hodně negativní pohled. Řekli jsme si v šatně, že je nás tady skoro 50 lidí, musíme udělat maximum, abychom dostali fanoušky na naši vlnu. My je potřebujeme, samozřejmě uděláme maximum pro to, aby přišli. Potřebujeme k výsledkům i to, aby nám začali fandit.“
Václav Černý se tady před vámi skoro klepal naštváním, vy vypadáte nad věcí.
„Já jsem řekl už v šatně po zápase dost zásadní větu. Něco takového, co říkám teď vám. Je nás tady 23 hráčů, další lidi z realizáku, jsme v tom dost sami, zda si to uděláme hezké, nebo ne. Hráli jsme to v 50 lidech, v zádech s několika z těch, co nám tady fandilo. Pokud přijdou fanoušci příště, budeme samozřejmě rádi. Teď ale cítím, že v tom jsme sami, dávají nám to všichni sežrat, o to je to těžší. Ale děláme maximum, abychom za reprezentaci hráli dál a dovedlo nás to k úspěchu.“
Byla výhra nad Ukrajinou první krok k tomu, abyste se odrazili z bodu nula?
„Určitě nám tenhle výsledek pomůže, je důležitý k tomu, abychom si s fanoušky zase udělali vztah. Ale tohle je hodně smutný, když to řeknu slušně. Když jsme přišli na začátek zápasu, už jsme si říkali, komu na konci vlastně půjdeme zatleskat. Chtěli jsme udělat vítěznou vlnu, ale řekli jsme si, že ne, zatleskáme pár jedincům a jdeme do šatny. Tam jsme to oslavili.“
ZNÁMKOVÁNÍ Čechů si projděte ZDE>>>
Přitom třeba na zápasy EURO do Německa přijelo více jak 12 000 českých fanoušků. Proč to bylo v Edenu jinak? Jsou Češi národem úspěchu?
„Češi často jezdí na druhé týmy než na nás, to je špatně. EURO byl skvělý turnaj, který si jeli všichni užít. Tam je vždycky krásná atmosféra. My se chceme dostat na EURO nebo na další velké turnaje, ale tam se dostaneme jenom přes zápasy v Lize národů nebo v kvalifikaci. Potřebujeme fanoušky teď, aby bylo možné EURO nebo mistrovství světa, které je teď náš sen.“
Zažil jste něco podobného?
„Měl jsem pár lístků pro rodinu a pro kamarády, takže pár Čechů tady bylo. To odlehčuju. Ale v šatně nás to mrzí, že je taková situace, EURO bylo krásné, přišlo na zápas klidně 20 000 Čechů, to bylo úžasné. Viděli jsme třeba v Gruzii, jak tam fotbal jde nahoru, na Česko přijde 30 000 fanoušků, je tam ohromná vášeň. Ať lidé chodí takhle i na nás, pak se můžeme dostávat na velké turnaje.“
Bolí to hodně vás osobně? Jste kapitán, navíc reprezentaci nikdy neodmítáte.
„Mrzí mě to. EURO bylo nepovedené, v Lize národů jsme odehráli jeden hodně špatný zápas v Gruzii. Chtěli jsme mít doma hned fanoušky v zádech a vrátit jim podporu výkonem a výhrou, jako dneska proti Ukrajině. Ale tak to nebylo, snad se to za měsíc na dalším srazu změní. Samozřejmě Ukrajina má v Praze plno lidí, hodně fanoušků si mohlo koupit lístek. Ukrajinští hráči mi sami po zápase řekli, co to bylo, že hráli jako doma.“
Vy jste proti jejich sektoru kopal penaltu. Bylo těžké se zkoncentrovat?
„Přirovnal bych to k penaltě v kvalifikaci na minulém EURO proti Faerským ostrovům. Byla někdy v 75. minutě, šlo o hodně, o český nároďák, zda budeme po Albánii dole, nebo nahoře a pomůže nám to k postupu na EURO. Dneska to po Gruzii bylo hodně podobné, tlak tam byl. Ukrajinských fanoušků jsem si v tu chvíli moc nevšímal. Dost mi pomohl Choras (Tomáš Chorý). Byla tam asi minuta pauza, podržel mi balon, abych se mohl soustředit a u puntíku nestál s míčem moc dlouho.“
Takže to bylo hrané, že půjde na penaltu Tomáš Chorý?
„Ano. Věděl, že půjdu kopat a popřál mi štěstí. Míč ale chvíli podržel a bylo to dobré rozhodnutí.“
Byl to hodně náročný zápas?
„Prvních třicet minut jsme měli zápas v naší režii, byli jsme všude. Ale pak se zvedla i Ukrajina, ukázala kvalitu, má skvělé hráče na nejvyšší úrovni. Jsem rád, že jsme se jako Češi semknuli, padali do střel, vyhrávali souboje ve vápně. K tomu jsme přidali individuální výkony, jako byl Šulcík (Pavel Šulc) a další, pak mohl přijít týmový úspěch.“
