Samotný turnaj sice ještě nezačal, ale Češi už na fotbalovém EURO U-21 v Gruzii vyhráli. A to nejlepší ubytování u moře v Batumi. Byť vybírali až jako třetí v řadě dle rozdělení do výkonnostních košů. „Prioritní volbu měli Němci, ale ti mají tak početnou výpravu, že se do hotelu, který se jim zdál nejlepší, všichni nevešli. Druhou Angličané, kteří se rozhodli bydlet mimo Batumi v Kobuleti,“ vysvětluje v rozhovoru pro iSport.cz Michal Černý, manažer národního týmu. Evropský šampionát startuje Suchopárkově partě ve čtvrtek 22. června proti Anglii.
S ubytováním jste to tedy vyhráli.
„Vybírali jsme v listopadu ze čtyř hotelů až jako třetí, ale nakonec máme v našich očích ten nejlepší hotel. Všechny jsou na úrovni, kterou si ten turnaj zaslouží. UEFA ví, co týmy potřebují. Nevyžadovali jsme, aby byl u moře, ale v Batumi jsou prakticky všechny. Na pláž jsou to nějaké tři minuty pěšky. Ale je kamenitá, nic moc.“
Každopádně odehrajete první dva zápasy na tom nejlepším místě ze všech dějišť turnaje.
„Jednoznačně. Nebyli jsme v Tbilisi, ale Batumi je každopádně nejsympatičtější. I vzhledem k infrastruktuře a úrovni života. Je to jiné kafe než když pak vyjedete do Kutaisi. Je tam hodně Rusů. Jdete po ulici a slyšíte ruštinu. Ale moc jsme s nimi nepřišli do styku.“
Když jste s koučem Janem Suchopárkem vyrazili v listopadu po losu do Batumi a Kutaisi na inspekční cestu poprvé, nadšení jste nebyli. Tréninková centra de facto neexistovala, teprve se začínala budovat. Jak to vypadalo v květnu? Už jste klidní?
„Úplně klidní ne, ale klidnější. Stadion v Batumi stojí už dlouho a je v topu. Určitě je srovnatelný s pražským Edenem. Vnitřní prostory jsou hodně povedené, na rozcvičení obrovské. Stálou šatnu má gruzínský nároďák i Dinamo Batumi. Jsou tam další dvě identické kabiny. Stánek v Kutaisi procházel rekonstrukcí a v listopadu jako by nebyl. (úsměv) Tréninková centra nestála, byla to staveniště.“
Takže jste se lehce vyděsili.
„Nebylo příjemné vidět, že za půl roku začíná EURO a není tam skoro nic. Na letišti jsme se bavili se zástupci Anglie a Německa, co pro to můžeme udělat. Věřme, že to dopadne dobře. V květnu už to mělo parametry. Finišovaly práce v šatnách. Finální podobu jsme neviděli, ale už se to jí podobalo. Tráva byla měsíc před prvním tréninkem jakžtakž.“
Zaujalo vás něco speciálního na luxusní Adjarabet Areně v Batumi?
„Je tam dokonce modlitebna.“
Máte snad v týmu nějakého muslima?
„To nemáme. (úsměv) Ale je i křesťanská. Některé týmy to asi vyžadují. My úplně ne.“
Tušíte, kolik diváků může přijít na vaše utkání?
„Když jsme tam byli, zrovna se hrála v Batumi liga. Využili jsme příležitosti a šli jsme se podívat. Kapacita stadionu je dvaadvacet tisíc lidí. Byly tam tři, čtyři tisíce. Čekali jsme víc. Pořadatelé nám vysvětlili, že je to tím, že se hrálo ve středu a od devíti hodin večer. Navíc nepřijel žádný věhlasný soupeř. Ptal jsem se, jak to bude vypadat při našich zápasech. Bylo mi řečeno, že návštěva by měla být plus minus podobná. Kdybychom hráli s domácími, asi by bylo vyprodáno.“
Jak probíhá propagace šampionátu?
„Ve městě jsem viděl dvě skulptury, plus odpočet zbývajícího času do turnaje. Ale že by byl na každém rohu banner s reklamou na EURO, to ne.“
Logisticky není Gruzie úplně příjemná destinace, co?
„Asi bychom nenašli v Evropě z tohoto pohledu moc horších zemí. Na druhou stranu to místní lidé kompenzují extrémní vstřícností a ochotou.“
Už máte vymyšlené, jak se přesunete k třetímu duelu ve skupině s Izraelem do Kutaisi, které je od Batumi vzdálené zhruba 150 kilometrů?
„Když jsme v listopadu přejížděli, cesta trvala dvě a půl hodiny a nebyla úplně příjemná. Zvažovali jsme pak různé alternativy. Existovala i možnost, že pojedeme vlakem. Ale za ten půlrok udělali pořadatelé určitý pokrok v infrastruktuře a časová náročnost přesunu autobusem se trošku zkrátila. Takže zůstaneme u něj.“
Na co byste nalákal turistu do země u hranic s Asií?
„Kromě pěkného fotbalu na mistrovství Evropy určitě na super přírodu. Když se vyjede z měst, je opravdu krásná. Hory, určitě se dají najít i pěkné pláže. Byť v Batumi ne. Doporučil bych i jídlo. Gruzínská kuchyně je těžší, možná ještě víc než naše knedlo-vepřo-zelo. Ale je zajímavá a dobrá. Ceny v restauracích v Batumi jsou zhruba na sedmdesáti procentech těch v Praze. Co jsem pochopil, místní nemají moc vysokou průměrnou mzdu.“
Kutaisi je taková syrová Gruzie, zatímco přímořské Batumi spíš odpočinkové místo na pohodovou dovolenou, co?
„Přesně tak. Kutaisi je bývalé hlavní město. Naše tréninkové centrum je vedle bývalého parlamentu. Je to obrovská kulatá budova, dnes prázdná. V Batumi se bez problémů domluvíte anglicky. V hotelích i v restauracích. Každopádně máme s sebou doprovod, hovořící jejich jazykem.“
Zaznamenali jste popularitu Kviči Kvaračcheliji, esa italského mistra z Neapole?
„Letěli jsme z Prahy přes Řím do Batumi a půlku letadla tvořili Gruzínci v dresech a mikinách Neapole. I kvůli němu je podle mě tahle linka.“
