Kouba mi poradil, jak na penalty, přiznal gólman lvíčat Koubek
Čtyři nechycené penalty za sebou, dva v baráži za výběr do 21 let a dva v lize za Hradec Králové, vyburcovali brankáře Tomáše Koubka k uchvatným zákrokům v duelu proti mladým Švédům. V nastaveném čase první půle jednou rukou chytil střelu kapitána hostí Oscara Hiljemarka a pak před ním ještě ukopl míč na roh.
Brankářská zásada je míč chytit, nebo ho vyrazit na roh. Proč jste ji při chycené penaltě nedodržel?
(smích) „Já byl rád, že jsem stačil vůbec vytrčit ruku a míč chytit. Čekal jsem střelu po zemi, on to zvednul, bylo to tak tak. Ani jsem nepočítal, že bych to mohl chytit. A ještě stačil odkopnout pryč.“
Když jste viděl dobíhajícího Švéda, hodně jste se obával, že nebude nakonec báječný zákrok k ničemu?
„Já viděl žlutou i červenou, tedy oboje barvy dresů. Nevěděl jsem ovšem, kdo to odehraje, jestli to kluci doběhnou. Tak jsem to raději odkopnul. Kluci byli sice blízko, ale musel jsem udělat dva zákroky po sobě.“
Střídání o půli bylo dohodnuto, takže jste věděl, že k čistému kontu musíte penaltu chytit.
„Nebylo to rozhodně nic příjemného. Takže to byla pro mě sladká tečka, než jsem vystřídal. V předchozích zápasech za jedenadvacítku jsem pokaždé inkasoval, v baráži proti Rusku dvakrát z penalty. Navíc i v lize za Hradec proti Liberci a Budějovicím další dvě branky z pokutového kopu, tak jsem už chtěl nějaký chytit. S trenérem Petrem Koubou jsme řešili, jak na to. Poradil mi dobře.“
Co vám poradil?
Říkal, že střelec kouká celou dobu na brankáře a čeká jeho pohyb. Ta jsem se snažil stát do poslední chvíle a nohama a rameny střelec rozkývat, aby nebyl v klidu. Tuhle strategii používal i Tomáš Poštulka, že byl nakročený do obou stran. Povedlo se.“
Jste nejzkušenější hráč týmu. Poslouchají vás ostatní?
„Je to pro mě něco nového, Dosud jsem jezdil se staršími hráči, kde jsem byl spíš nováček, Teď mám startů nejvíc. Kluci by mě měli brát, zvláště gólmana. Ale musím to ukázat na hřišti, aby měli ze mě respekt.“
