Jaroš dobývá Ostrovy, v Irsku září: Z Liverpoolu volají skoro každý den
Ve dvaceti už toho stihl dost. Brankář Vítězslav Jaroš ještě jako teenager vyměnil Slavii za Liverpool – a zatím nemusí litovat. Na slavné adrese chytal za juniorku, mezi náhradníky ochutnal Ligu mistrů a letos hostuje v Irsku. Jeho St. Patrick's je senzací tamní ligy a hraje o titul. Teď je na druhém srazu nové české jednadvacítky, která načala kvalifikaci na mistrovství Evropy.
Po obědě si v týmovém hotelu sedne k počítači, usměje se do monitoru a začne vyprávět. Má o čem.
„Jsem spokojený. A víte proč? Můžu dělat, co mě baví,“ poví Vítězslav Jaroš. Tenhle sympatický čahoun je fotbalové štístko: nadějnému slávistovi bylo teprve šestnáct, když si ho vybral Liverpool.
Ve městě Beatles se rozkoukával v mládežnických týmech, zachytal si juniorskou Ligu mistrů a trénoval s áčkem. Škoda dlouhého zranění lokte, progres příbramského rodáka možná mohl být ještě rychlejší.
„Tréninky s áčkem pro mě byly velká škola. Musel jsem se hodně ohánět, abych těm velkým jménům něco chytil: často jsem jen vykopával míč z branky,“ vzpomínal před časem.
Juniorku Liverpoolu zkraje roku vyměnil za dobrodružství na protějším břehu Irského moře. Byl v tom i kus pragmatismu, protože se dostal do paradoxní situace. Trénoval sice s liverpoolským áčkem a v jeho zápasech byl trpělivým náhradníkem, jenže kvůli tomu zase skoro nechytal ani za juniorku. Začarovaný kruh.
Dublinský St. Patrick's se ukazuje jako dobrá volba: šestý tým minulé sezony je o skóre druhý a válčí o titul, zažívá nejpovedenější časy od zlatého roku 2013.
„V Irsku nikdo nečekal, že bychom se mohli dostat do hry o první flek,“ vypráví Jaroš. „Ale s klukama víme, že na to máme, a pořád se o to pereme. Jsme černý kůň ligy a užíváme si to.“
Správný směr
Až do pátku odchytal všechny ligové zápasy, partii s Longfordem na dálku sledoval ze srazu reprezentační jednadvacítky: 3:2 pro St. Patrick's! Šance na další mistrovský mejdan je pro Jaroše pořád velká. Bylo by to pikantní, už loni si s Liverpoolem vychutnal první triumf v Premier League po dlouhých třiceti letech.
„Víťa jde správným směrem. V Irsku se uvedl výbornými výkony, z klubu máme skvělé ohlasy i na jeho přístup k tréninkům a vystupování mimo hřiště,“ chválí Viktor Schejbal, šéf skautů Sport Investu, který Jaroše zastupuje.
V Dublinu by měl hostovat celou sezonu, což v Irsku znamená do konce listopadu, hraje se tam v rytmu jaro – podzim. „Nebylo složité si na to zvyknout. Bylo pro mě dobře, že jsem tam přišel na začátku sezony a ne uprostřed už do rozehraného týmu,“ vykládá Jaroš. „Jediná nevýhoda: neměl jsem vlastně žádnou pauzu, jedu pořád dál. Už je toho docela dost.“
Naštěstí docela dost příjemného. St. Patrick's hraje o trofej i v národním poháru, zatím je ve čtvrtfinále. „Skvělá zkušenost na prvním hostování z Liverpoolu,“ přikývne Jaroš. „Do Irska jsem šel s ambicí, že chci pravidelně hrát a zvykat si na chlapský fotbal. Vychází mi to a cítím, že se posouvám nahoru. Je to příjemná štace i po životní stránce, Dublin je hezké město.“
Klopp? Fajn chlap
Z Jarošova sukcesu v Irsku časem může profitovat i Liverpool, na Anfield Road o něm mají dokonalý přehled. Však víte, jak se to zpívá v klubové hymně: You'll Never Walk Alone. Nikdy nepůjdeš sám.
„Trenéři brankářů jsou se mnou v kontaktu skoro každý den. Jsem rád, že se o mě zajímají, často si píšeme a voláme,“ popisuje. „Kolikrát to dopadne tak, že hráč jde na hostování a za celou dobu se mu nikdo neozve. Pak si můžete připadat, jako kdyby se vás chtěli zbavit. Tohle naštěstí není můj případ.“
Na podzim se může vrátit do Liverpoolu a znovu bojovat o místo. „Každému by takový klub chyběl. Je to velká značka s obrovskou tradicí a super zázemím,“ líčí Jaroš. „Dohraju sezonu v Irsku a pak se uvidí.“
Uvidí se znovu s liverpoolským trenérem Jürgenem Kloppem? Má krásné vzpomínky na loňské oslavy titulu, rozesmátý kouč mu stejně jako všem ostatním hráčům osobně pogratuloval. „On je přesně to, co vidíte v televizi. Fajn chlap,“ usměje se Jaroš. „Ale nemyslete si, rychle dokáže přepnout a všechny seřvat, když je potřeba.“
V Liverpoolu má i svoji druhou rodinu, u které od příchodu z Česka bydlel. Pomáhala mu s aklimatizací v novém prostředí, i třeba s praním a vařením. On na oplátku myl nádobí. Jejich vztah výborně vystihuje tahle Jarošova vděčná věta: „V podstatě jsem jejich nevlastní syn.“
Hurá na EURO!
Z Ostrovů pravidelně jezdil na srazy české šestnáctky a osmnáctky, v reprezentacích zatím odchytal jedenáct zápasů. Teď je podruhé s novou jednadvacítkou, která ve čtvrtek rozehrála kvalifikaci na mistrovství Evropy 2023. Kdybychom chtěli hodně předbíhat, můžeme mluvit taky o olympijské Paříži, i o ni tahle generace hraje.
Ale prrr, příběh Jaroše a spol. teprve začal. Těsnou výhrou 1:0 nad Slovinskem po gólu z 89. minuty. Fanoušci v Českých Budějovicích dlouho trnuli, ovšem nakonec spokojeně zatleskali. „Skoro to vypadalo na 0:0, viďte? Výkon mohl být lepší, ale tři body jsou pro vstup do kvalifikace ideální,“ hlásí z týmové základny na Hluboké. Občas se za ním mihne nějaký spoluhráč, který rozpustile zamává do kamery.
„Upřímně, nebylo moc času na přípravu. Všechno je nové, trenér i tým. Před Slovinskem jsme spolu trénovali jen tři dny, ale zvládli jsme to,“ zdůrazní Jaroš. „Teď by to chtělo v pondělí potvrdit proti Albánii, abychom měli šest bodů.“
I v dalším zápase nejspíš zůstane v týmové mikině mezi náhradníky. Brankářem číslo jedna je v nové jednadvacítce Matěj Kovář z juniorky Manchesteru United, jenž byl trojkou na letošním „malém“ EURO. Jaroš s karvinským Vladimírem Neumanem musejí čekat na šanci. „Oba s Vláďou makáme, abychom byli ready, kdyby na nás došlo,“ ujistí Jaroš.
Třeba bude za reprezentací brzy znovu létat z Liverpoolu.
