Jsou zase tam, kde se jim daří. Jednadvacítka hrála v Českých Budějovicích v evropské kvalifikaci čtyřikrát – a třikrát tam zvítězila. V úterý na stadionu Dynama dojde i na osudovou odvetu baráže proti Islandu, Češi mají nadějný náskok 2:1. „Bereme to s pokorou. Nikdo nepřemýšlí tak, že je to hotové,“ vykládá jeden z lídrů týmu, stoper Martin Vitík.
Za velkým oknem vydatně prší, ale na základně jednadvacítky v pětihvězdičkovém hotelu na kraji Hluboké vládne rozverná nálada. Když se u jednoho stolu ve foyer ozve hlučné zacinkání hrnku o skleněnou desku stolu, záložník Jan Žambůrek parťáka naoko kárá: „Pssst!“
Čeští mládenci mají po pátečním prvním dílu baráže na EURO blíž než Island, v úterní odvetě postačí i remíza. „Bránit ale rozhodně nebudeme, to by nepřineslo nic dobrého,“ ujišťuje stoper Martin Vitík.
Z ostrova sopek a gejzírů Češi přiletěli v sobotu nad ránem. Vitík a spol. se dospali v pražském hotelu a po obědě vyrazili na Hlubokou, kde odpoledne absolvovali regenerační trénink. A včera už kmitali v nedalekém Olešníku, kde s fotbalem začínal historicky nejlepší střelec samostatné české ligy David Lafata. „Nacvičovali jsme různé věci směrem k zápasu,“ přibližuje Vitík.
Euforie je prý zakázané slovo, po výhře na Islandu ji nikdo krotit nemusel. „Zvládli jsme teprve první půlku práce. I v odvetě to od nás bude chtít bojovnost a maximální nasazení, protože soupeř do toho určitě bude od začátku šlapat,“ poznamená Vitík. „Půjdeme do odvety se sebevědomím, které bude důležité pro to, abychom Islanďany zvládli přehrát i podruhé.“
V Reykjavíku se hrálo na ošidné umělce, zato v Budějovicích může pomoct přírodní tráva. „Je to příjemnější povrch, vrací se na něm radost z fotbalu,“ spokojeně poví Vitík.
Úterní partie na Střeleckém ostrově pro něj bude mít i jeden osobní rozměr: právě jeho gól znamenal vítězství v prvním budějovickém zápase se Slovinskem (1:0). „Dobře to pro mě před rokem začalo,“ usměje se. „Kéž by to takhle i skončilo.“
