Trénovat pod tátou? Je to těžké, říká Weiss junior

Stejné oči, stejný nos, stejný úsměv. Když se vedle sebe postaví trenéra slovenské reprezentace Vladimíra Weisse a jeho devatenáctiletý syn, jejich podoba neunikne ani slabozrakému.

Vizuálně se od sebe příliš neliší, ale fotbalově prý ano. Vladimír Weiss junior, jenž se se slovenskou reprezentací připravuje na kvalifikační souboj s Českem, svého otce prý určitě převýší. Devatenáctiletý záložník Manchesteru City patří k největším nadějím slovenského fotbalu.

Jaké to je trénovat v reprezentaci pod otcem?
„Na srazech se ho snažím brát pouze jako trenéra. Je to pro mě jiné než pro ostatní, ale netvrdil bych, že to mám lehčí. Spíš naopak.“

Skutečně?
„Ano, otec obecně moc nechválí. A u mě s tím šetří ještě víc.“

Dokážete se uhlídat a netykat mu?
„V kabině nebo na hřišti mu říkám trenére. Ale že bych mu na hotelu když spolu mluvíme jen sami dva vykal, to zase ne.“

Jak berou spoluhráči to, že trenér si vzal do kádru i syna?
„Jo, někdy si ze mě dělají legraci.“

Jak například?
„Třeba ve středu při tréninku mi svítilo slunce do očí. A já jsem si jen tak potichu říkal, že už bychom si mohli vyměnit strany. Otec stál snad dvacet metrů ode mě, nemohl mě slyšet. A najednou říká: ´Měníme strany.´ Kluci se smáli, že to udělal na moje přání. Ale to byla jen shoda náhod.“

Otec vám v životě nechává dost volnosti. Nebránil vám v tom, když jste v necelých šestnácti letech zamířil do mládežnického týmu Manchesteru City. Jak na tu dobu teď s odstupem času vzpomínáte?
„Je pravda, že otec to nechal na mě. Rozhodl jsem se pro Anglii, i když jsem věděl, že začátky budou těžké a nepletl jsem se. Zůstal jsem v cizině sám bez rodiny, bylo toho na mě hodně. Ale od začátku jsem se snažil o to, abych se prosadil do prvního týmu Manchesteru City a to se mi podařilo.“

Před dvěma týdny jste nastoupil za Manchester City v přípravném utkání v Barceloně. A trenér Mark Hughes o vás prohlásil, že jste byl nejlepším mladíkem na hřišti. Jak se poslouchají taková slova, když v dresu Barcelony nastoupil třeba váš vrstevník Bojan Krkič?
„Ten zápase mi trošku vyšel. Dostal jsem důvěru, trenér mi říkal, ať si nedělám hlavu ze soupeře a že mám hrát svůj fotbal. Byl to krásný zážitek už také kvůli tomu, že jsme nastoupili před pětadevadesáti tisíci diváky.“

Ten zápas se vám asi nepovedl jen trošku, když o vás kouč Hughes řekl taková slova...
„Překvapilo mě to, protože z devadesáti procent držela míč Barcelona. Ale snažil jsem se bojovat, hodně jsem běhal, jsem rád, že mi to celkem vyšlo.“

V přípravě s Barcelonou jste dostal šanci, ale jinak v Premier League zatím v nové sezoně na příležitost čekáte. V každém zápase jste byl připravený mezi náhradníky na lavičce, kdy jste měl nejblíže k tomu, aby vás trenér poslal do utkání?
„Vzhledem k tomu, že jsem ofenzivní hráč, tak šanci spíš budu dostávat, pokud budeme prohrávat. A to se nám zatím nestalo. V Carling Cupu s Crystal Palace to bylo dlouho 0:0, trenér mě poslal rozcvičovat, ale pak jsme vstřelili gól a v tu chvíli jsem viděl, že už asi spíš zasáhnou do utkání jiní kluci z lavičky.“

Neodrazuje vás to?
„Kdepak, já jsem trpělivý a skromný. V Manchesteru City působí spousta kvalitních hráčů, těší mě že jsem se vždy dokázal dostat do kádru pro utkání. Počkám si, až přijde řada na mě a pokusím se s tou šancí co nejlépe naložit.“

Jaké to je, být stálým členem mužstva, v němž nastupují Robinho, Adebayor nebo další hvězdy?
„Před dvěma roky se mi o něčem takovém ani nezdálo. Když jsem dřív viděl v televizi Robinha, tak jsem skoro ani nedýchal, byl jsem z něho úplně hotový. A teď jsem s tím hráčem každý den. Čtyři roky jsem v Manchesteru tvrdě pracoval, abych se dostal tam, kde teď jsem. Nyní bych rád zvládl boj o místo v základní sestavě.“

Věříte, že do ní se v nejbližší době dostanete?
„Momentálně bych se do základní sestavy asi vešel jen v případě, že by se někdo zranil. Teď trenér nemá důvod k tomu, aby to měnil. Ale být v Manchesteru City na lavičce, neznamená žádnou ostudu, naposledy zůstal mezi náhradníky třeba i právě Robinho.

	Ve čtvrtečním deníku Sport najdete:
	» celý rozhovor s Vladimírem Wiessem mladším O čem mluví: » Co si myslí o svém spoluhráči Robinhovi? » Jak se těší na kvalifikační zápas proti Česku?