Dvakrát postupoval sám na branku. Dvakrát byl blízko gólu. Dvakrát mohl rozhodnout finále světového šampionátu. Jenže… pokaždé selhal! Z Arjena Robbena není hrdina, ale největší smolař. Po zpackaných únicích převzali pohár pro mistry světa Španělé.
Vypadalo to tak slibně. Arjen Robben se rozeběhl, dostal na milimetr přesnou přihrávku od Wesleyho Sneijdera a šel sám... Brankáři Ikeru Casillasovi zbylo jediné, vyběhnout a zmenšit úhel.
![]() |
Robben si dokonce vybral pro střelu i správnou stranu, ale chybělo mu štěstí. Casillas nohou míč vyrazil.
„Opravdu to dobře zakončil, ale od brankáře to byl výborný zákrok,“ řekl v komentovaném přenosu Martin Frýdek.
„Možná ještě mohl naznačit střelu a jít do kličky. Jenže máte na to půl vteřiny a musíte se rozhodnout podle nejlepšího vědomí a svědomí.“

Může se polemizovat, co kdyby poslal balon jen o kousek výš. Míč by přeletěl gólmanovu nohu a padl by gól. Ale na kdyby se nehraje, poznal Robben. Realita byla krutější.
Obdobnou situaci si nizozemský expres zopakoval těsně před koncem normální hrací doby. Opět unikal obráncům. Opět se hnal na brankáře Casillase. Ale protentokrát byl u něj Carles Puyol.
![]() |
Vlasatý obránce Robbena očividně držel a trochu vyvedl z rovnováhy, ale Nizozemec běžel dál. Chtěl dát gól. Místo pádu zvolil před brankářem kličku, jenže neuspěl.
Penalta? „Byl to faul, to se dalo pískat,“ mínil Frýdek.
Robben se jí také právoplatně dožadoval, ale arbitr zůstal chladný. Místo pokutového kopu dal rychlonohému Nizozemci žlutou kartu za řeči.
Z hrdiny Robbena byl najednou největší smolař. Mohl rozhodnout, jenže dvakrát selhal.
Legendou finále se nakonec stal Španěl Iniesta, na něhož právě Robben před utkáním upozorňoval. „Stačí mu dát trošku prostoru a potrestá nás,“ řekl.
A měl pravdu. Stoprocentní.