Jak na Nory? Po křídlech a napadat, fungoval by Krmenčík, radí Krejčí
Výhra, nebo konec reálný nadějí na mistrovství světa. Čeští fotbalisté dnes v Eden budou stát před jasnou výzvou, soupeře z Norska nutně potřebují porazit. A podle bývalého kouče Plzně či asistenta Pavla Vrby u reprezentace Karla Krejčího by to nemuselo být tak složité, stačí se poučit u Němců. Seveřané se v poslední době proměnili, místo nakopávaných míčů se mužstvo kouče Pera-Mathiase Högma orientuje na ťukes, kombinaci. Jenže to neznamená, že po hřišti najednou běhá severská Barcelona. Současným hráčům totiž hodně náročný způsob hry vůbec neprospívá. Karel Krejčí dává Česku čtyři tipy, jak toho využít.
Volný prostor na křídlech
Pokud se Norsko dostalo pod tlak, nebo bylo v situaci, kdy mělo čas se postavit proti postupnému útoku soupeře, brání často způsobem 10-0, tedy že všichni hráči soupeře zalézají pod míč. Obranné postavení pak v nejhlubším bodě spadá do formace 6-3-1. To znamená, že obranná čtyřka se smrskne blizounko k sobě a vedle krajních obránců seběhnou ještě křídelní hráči.
„Tam vzniká prostor, který často využívali ke svým útokům Němci, ostatně tak, jako to dělali i proti nám. Roztahovali hru do křídel buď pozvolna krátkými přihrávkami, nebo se snažili využít chvilkové nepozornosti Norska diagonálními pasy do stran od stoperů,“ nabízí recept Karel Krejčí.
Pokud totiž severský soupeř zaleze tak hluboko, křídelní hráči mají špatné chování při bránění, v soubojích jsou slabší, a na krajích tím pádem vznikají možnosti pro útok do vápna. Je to výzva pro beky Pavla Kadeřábka a pravděpodobně Filipa Nováka, aby zhusta doplňovali své spoluhráče na křídlech.
4/1 | Takový je poměr inkasovaných branek Norů z postupného útoku/ brejku, vezmeme-li v potaz, že gól obdržený s Ázerbájdžánem nastal po odvrácené standardce, čili spadá do první kolonky. |
ONLINE: Zápas Česko - Norsko sledujte od 20.45 zde »
Nahánět norskou rozehrávku
Norsko od minulých časů zásadně změnilo svůj způsob hry, a tím se paradoxně stalo méně nebezpečným dopředu a zranitelnějším dozadu. Je to nastoupený vývoj, který by měla zhodnotit až generace hráčů současné jednadvacítky a mladších.
„Místo častých nakopávaných balonů volí kombinační způsob hry už od obranné čtyřky, proto často rozehrávka vychází od brankáře přes stopery, kteří si přijdou pro míč hluboko vedle vlastního vápna. Kvůli jejich nedostatečným technickým dispozicím je to pro českou reprezentaci dobrá příležitost, kdy na soupeře vysoko nalézt a začít ho napadat,“ všímá si Krejčí.
Proto je důležité se chytnout s defenzivním záložníkem, pravděpodobně jím bude Alex Tettey, a zároveň vysunout křídelní hráče až mezi stopery a nabíhající beky. V takovém momentu by se buď soupeř pustil do velmi riskantní kombinační rozehrávky, nebo by raději míč nakopl a při úspěšném obranném souboji by šli Češi rychle na míč.
57,7 | To je průměrné držení míče Norů v procentech na zápas. Velkou převahu měli v zápase se San Marinem, pozičně znatelně přehráli i Ázerbájdžán (67 %). Naopak pod drtivý tlak je dostalo Německo (33 %). |
Dohrávat standardní situace
K Norům není třeba přistupovat tak, že jsou mistři vzdušného prostoru, tohle prizma z dob, kdy byly obecně severské státy připodobňovány k silákům a skvělým hlavičkářům, tu neplatí na sto procent. Ovšem vzhledem k průměrně nižší výšce sestavy Karla Jarolíma, která se dá předpokládat, mohou mít Norové při standardních situacích trochu navrch.
Existuje ale jiný způsob, jak přímé kopy nebo rohové kopy využít. „Po odvrácení soupeřovy výhody se Norové pomalu staví do správného obranného postavení a pokud budeme úspěšně sbírat odražené míče, otevírá se velká možnost pro dohrání situace do gólu,“ říká Krejčí.
Toho využili hráči Ázerbájdžánu, kteří jinak Nory nepřehrávali. Po přímém kopu od levé lajny sebrali odehraný balon a jednoduchou kombinací a následnou lehkou přihrávkou na střed vápna skórovali. Seveřané v tu chvíli měli nevyplněný velký prostor mezi hranicemi malého a velkého vápna a špatně pobrané domácí fotbalisty.
3 | Z pěti obdržených 3 gólů dostali Norové tři po centru nebo prudké přihrávce od lajny do vápna. Jednou se takhle proti nim prosadil Ázerbájdžán, dvakrát Němci. |
Síla a rychlost = Krmenčík
Tohle může být zápas Michaela Krmenčíka! „Mohl by platit,“ zkouší poradit Krejčí. Ve velkém těle reprezentačního nováčka se nachází i rychlejší běžecké dispozice než například u typově docela podobného Milana Škody. Norové ve středu obrany postrádají výbušnost a Krmenčíkovy schopnosti by tím pádem mohly velmi dobře fungovat.
Existují dvě varianty, jak rozbít soupeřovu defenzivu. Buď kolmými náběhy mezi Hovlanda a Nordtveita, což je pro Krmenčíka běžná praxe i ve Viktorii, kde kouč Roman Pivarník vyžaduje využívat tahových dovedností 23letého útočníka. Nebo se v případě bé přes akce po stranách hřiště uchylovat k centrům, protože rodák z Kraslic je výborný hlavičkář.
Typologicky je ale český útok sestavený docela jednolitě, jako by kouč Jarolím chtěl právě tímhle způsobem Nory trápit. I Škoda a Patrik Schick jsou vysocí hráči, u slávisty trochu schází výbušnost, Schickovy přednosti jsou zase spíš na zemi než ve vzduchu.
4/1/1 | Takový je poměr vstřelených branek Michaela Krmenčíka v této sezoně po centru/po vlastní akci/z pozice síly. |
