Výkonem proti Bělorusku zaujal. Michal Sadílek v pondělním kvalifikačním utkání o MS (2:0) asistoval u trefy Patrika Schicka, předvedl i další slibné momenty. Měl by univerzál, který kromě středu zálohy zvládne hrát i na kraji obrany, nastupovat v základní sestavě reprezentace? O tom je polemika, ve které se střetly názory redaktorů deníku Sport Štěpána Filípka a Martina Vaita.
Štěpán Filípek: ANO. Klidně už dřív
Vysavač. Tak zní Sadílkova přezdívka. Mít ho doma, panečku, za pět minut hotovo, ani chlup!
Ale vážněji. Záložník s velkým akčním radiem sdílí paradoxní osud některých hráčů v poslední době, jež vyloženě přeje nováčkům. S pořádnou šancí a důležitou rolí, s překvapivým tahem, jenž může ovlivnit celou partii, se zbytečně čeká. Vložit důvěru v Sadílka bych se nebál mnohem dřív, ne když už jako by nebylo zbytí. Klidně už na EURO, když se uvolnila pozice levého obránce, jehož také umí zahrát. Možná by se už dřív zjistilo, že to nejen zvládne, ale pomůže ke zlepšení týmu. Jako když se do sestavy (pod tlakem okolností) dostal Tomáš Holeš.
Zápas s Walesem by byl pro tenhle – nejen vizuálně daridovský typ – jak dělaný. V tempu by se na rozdíl od jiných neztratil. Splňuje nároky na vyváženou defenzivní a ofenzivní fázi, rychlost, bojovnost, pracovitost, chytrost. Způsob, jakým presoval Bělorusy, byl lahůdkový. K tomu asistence, málem druhá po krásné průnikové přihrávce. Vysavač? Multifunkční robot.
Střed zálohy obvykle jedoucí na jednu rychlost rozhýbal, přirozeně strhne spoluhráče. Upřímně: nyní nevidím přesvědčivý důvod, proč by mělo Česko postoupit z baráže MS, jakkoli si to pochopitelně přeju. Alespoň zapracování hráčů jako Sadílek, Jakub Pešek nebo Adam Hložek nedělají tuto kvalifikaci úplně marnou. A snad se to přece jen ještě podaří zhodnotit dvojnásob…
Martin Vait: NE. Dobrý žolík
Proti Bělorusku oslnil. Byl všude, chodil si pro balony, naplňoval roli osmičky. Asistoval na perfektní Schickův gól, tvrdě pracoval i v presinku a sbírání odražených míčů. Splnil přesně to, co se očekává od hráče jeho typu – když dostane šanci na jednom ze svých oblíbených postů, využije ji a vytvoří tlak na hráče v základu. Když nehraje, neremcá, naopak zaujetím strhne ostatní. Dobře zapadne do nepříliš sehraného týmu, pozvedne jej už jen čistě charakterovými vlastnostmi.
Právě ty z něj však činí taky ideálního hráče do širší reprezentační party a dobrého žolíka.
Je těžké mu najít post jedničky v základní sestavě. Pokud je Holeš zdravý a Král ve formě, není moc co řešit. A to se nebavíme ještě o Součkovi, Provodovi či Barákovi. Na levém beku už je situace otevřenější, většinou tu hraje v Twente a při dlouhodobém Bořilově zranění se otevírá prostor. Ale nemá tu mít prim spíš Kadeřábek?
Záležet bude na formě, zdraví. A o tom to je. Český fotbal ostatně nemá nouzi o podobné typy hráčů, často jsou oblíbenci fanoušků – stačí si vzpomenout na Pavelku, Váchu či Jánoše. Všechny ale spojuje i další věc: na to, aby se mohli dlouhodobě měřit s nejlepšími, jim chybí trochu více obratnosti, dynamiky v pohybu, rtuťovitosti.
Pokud je Sadílek do své hry dostane, může být dominantní i proti jiným týmům, než je Bělorusko.
Skupina E
| Z | V | R | P | Skóre | B | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. Belgie |
|
8 | 6 | 2 | 0 | 25:6 | 20 |
| 2. Wales |
|
8 | 4 | 3 | 1 | 14:9 | 15 |
| 3. Česko |
|
8 | 4 | 2 | 2 | 14:9 | 14 |
| 4. Estonsko |
|
8 | 1 | 1 | 6 | 9:21 | 4 |
| 5. Bělorusko |
|
8 | 1 | 0 | 7 | 7:24 | 3 |
