PŘÍMO Z DAUHÁ | Fandí jinak než ostatní národy. Kultivovaněji. Taky si po sobě (nejen na stadionu) uklízí. To však neznamená, že by si mistrovství světa v Kataru neužívali. Řeč je o Japoncích, sympatických fanoušcích, kteří v Dauhá sledují obrovský úspěch reprezentace. Nejdřív porazili Němce, pak i Španěly a teď budou chtít srazit dalšího evropského zástupce z Chorvatska. „Už tak je to neskutečný milník pro celou Asii. A tohle bude ještě větší,“ myslí si příznivec Ko z Nagoji.
Tržnice Souq Waqif, jedno z nejfrekventovanějších míst v celém Dauhá. Pátek, tedy pro Katařany začínající víkend. Pravé poledne. Tisíce fanoušků nakupují suvenýry, obědvají, fotí, užívají si ryzí fotbalový ruch. A zpívají. Hodně hlasitě.
Kromě Japonců. Není jich málo, nicméně jsou v menšině. I na stadionech. Obvykle chodí ve dvojicích, skoro o nich nevíte. Je den po výhře 2:1 nad Španělskem, která zemi vycházejícího slunce poslala do osmifinále z prvního místa ve skupině E, ale na nějaký virvál zapomeňte.
„Emoce jsou u nás asi jiné než u ostatních národů,“ vysvětluje padesátník Ko a ukazuje při tom s úsměvem na početnou halekající skupinu Uruguayců. „To však neznamená, že neumíme fandit,“ dodává a společně s manželkou spustí tradiční chorál.
Pak se duo z města Nagoja rozpovídá. „Co se nám povedlo, je něco neskutečného. Porazili jsme Španělsko, Německo, přitom na začátku turnaje nám nikdo nevěřil. Dokázali jsme světu, že taky umíme hrát fotbal. Je to neuvěřitelný úspěch a milník pro celou Asii. Opravdu věřím, že se staneme fotbalovou velmocí a přiblížíme se trošku třeba Brazilcům.“
Žena mezitím vytahuje telefon a hledá fotku, kde je její muž na stadionu Khalifa zrovna promítán na velkoplošné obrazovce. „Vidíte, jak se odvázal po Tanakově vítězném gólu?“ směje se.
Vůbec poprvé v historii mistrovství světa se stalo, že do osmifinále postoupily týmy ze všech kontinentů, pro Asijskou federaci jde díky třem účastníkům vyřazovacích bojů (Japonsko, Jižní Korea, Austrálie) také o rekord. Jejím maximem byly dva postupující na turnajích v letech 2002 a 2010.
„Vnímáme to jako zásadní historickou událost. Byli jsme bráni za outsidery, ale teď se s námi musí počítat,“ přidává se devětadvacetiletý Takuma z Ósaky, který do Kataru vyrazil s kamarádem.
Taktický zázrak
Upřímně přiznává, že ani on nebyl před šampionátem optimistou, o to víc se nyní těší na blížící se duel s Chorvatskem. „Ve skutečnosti byl japonský fotbal ještě před pár lety hrozný. Vše změnil kouč Hadžime Morijasu, kterého spousta lidí včetně mě moc nemusela,“ vysvětluje.
Trenér, jenž převzal áčko po štacích u mládežnických reprezentací, předvedl po každém utkání sympatické gesto. Po závěrečném hvizdu rozhodčího se uklonil všem tribunám a odešel do kabin. Příznivci v modrých dresech ho vyvolávali, najednou je nejpopulárnějším mužem v zemi.
„Protože dokázal taktický zázrak,“ popisuje Takuma. „Nemáme takové hvězdy jako jiné celky, ale máme fenomenálního stratéga. Moc nám jeho práce pomáhá. Možná nehrajeme nejkrásnější fotbal, ale jak kluci zvládli druhé poločasy s Německem a Španělskem? Klobouk dolů,“ klaní se mu, než zamíří na metro, kterým denně cestuje průměrně 707 tisíc lidí.
Dá se očekávat, že do Dauhá teď dorazí ještě mnohem více Japonců, než se plánovalo.
