Spokojený Čech: Jsme spoluvítězi! To se počítá

Snad jedině on odvedl na Kirin Cupu výkony mezinárodní úrovně. Nebýt zákroků Petra Čecha v zápasech s Peru a Japonskem, tým Michala Bílka by dvě remízy neudržel. „Odehrál jsem ty dva zápasy stejně jako celou sezonu v klubu. To mě těší, že jsem ji zakončil stylově,“ poznamenal český kapitán.



Jaký máte dojem ze zápasu s Japonskem?
„Celkově jsme hráli velice dobře. Soupeř je mistr Asie, tým, který toho strašně naběhá. Hraje hodně rychle. Než jsme se s tím v prvním poločase srovnali, udělali jsme několik zbytečných ztrát. Svou kompaktností a disciplínou v defenzivě jsme to však dokázali nahradit. V první půli kromě trestného kopu neměli velkou šanci, což bylo i tím, že jsme hráli dobře. Několikrát jsme je překvapili vzadu, měli jsme možnost po standardní situaci – je škoda, že se nám nepodařilo dát gól.“

Petr Čech likviduje střelu Japonce Okazakiho • Reuters

Ze hry jste se však do šancí nedostali. Postrádáte hráče, jako je Tomáš Rosický?
„Chybělo nám šest hráčů. Je jasné, že nebylo všechno ideální, ale pro hráče z české ligy tohle bylo úplně skvělé turné. Zjistili, jak na tom jsou, v čem se musejí zlepšit, viděli, jaký je rozdíl hrát na klubové a mezinárodní úrovni. Od první do poslední minuty to tady je v obrovském tempu, někdy to má člověk těžké, když hodně brání, udržet míč ve středu hřiště. Proto jsme si hodněkrát pomohli dlouhým kopem. Oni s tím měli problémy.“

Vy jste v obou zápasech tým podržel. Jste se svým výkonem spokojený?
„Těžko říct. Já myslím, že s Peru i Japonskem to byly zápasy, v nichž se mi dařilo. Odehrál jsem ta dvě utkání stejně jako celou sezonu v klubu. To mě těší, že jsem ji zakončil stylově. Navíc nám to pomohlo být spoluvítězem turnaje.“

Vám po dlouhé sezoně nedocházely síly?
„Byl to můj šedesátý soutěžní zápas v tomhle ročníku – bez přípravných utkání v klubu. Byla to dlouhá sezona, ale když mi trenér říkal, že je Honza Laštůvka zraněný a že by byl rád, kdybych jel, neváhal jsem. A nelituju toho, viděli jsme, že tenhle turnaj táhne. Tady bylo šedesát pět tisíc fanoušků, na prvním utkání jich taky bylo dost. Hráli jsme proti kvalitním soupeřům a poznali jiné styly. Bylo to zajímavé.“

Jak jste si užil to podivné předávání poháru nakonec?
„Bylo vidět, že to je nestandardní. Nikdo z nás pořádně nevěděl, jak ten pohár zvednout. Když vyhrají turnaj tři týmy, navíc bez gólu, je to světová rarita. Tohle jsem ještě v životě neviděl. Ale historie se na to ptát nebude, budeme v roce 2011 zapsáni jako spoluvítězi turnaje. To se počítá.“

Jak se vám ve dvou zápasech líbili reprezentační nováčci?
„Myslím, že všichni, co nastoupili, zapadli do týmu chutí hrát i bojovností. Někteří dělali víc chyb, někteří méně, ale všeobecně si tým za soudržnost, pohodu a atmosféru úspěch zaslouží.“



Jednoho vyzvednout nechcete?
„Ne. Všichni, co nastoupili, nám pomohli v určitých fázích. Jsou ještě mladí, nemají tolik zkušeností, ale do budoucna můžou být důležití.“

Před vámi se protočila obrana. Jak se vám s ní spolupracovalo?
„Roman Hubník hrál napravo velice dobře, neměl to tam jednoduché. Měli s ním potíže, Okazaki musel hodně chodit doprostřed, Roman ho nepustil po lajně. Je vidět, že zprostředka je zvyklý na osobní souboje. Honza Rajnoch hrál oba zápasy výborně, s Tomášem Sivokem se výborně doplňovali... A Theo Gebre Selassie hrál taky velice dobře v obou zápasech. To je pozitivní.“

Užil jste si zápas před tak početným publikem?
„Kdo by si tenhle zápas neužil, nemusel by hrát fotbal. Při tak výborné atmosféře, ještě o vítězství na turnaji... Já už jsem hrál na větších stadionech, ale pořád to je věc, která člověka baví.“