S reprezentací se Michal Bílek probil na mistrovství Evropy, kde svůj tým dovedl až do čtvrtfinále. Přesto stále neúspěšně bojuje o přízeň fanoušků. Na rozdíl od plzeňského lodivoda Pavla Vrby, kterému leží fanoušci Plzně i českého klubového fotbalu u nohou. Na svého populárnějšího kolegu však Bílek nežárlí. "Nic proti němu nemám," říká trenér národního týmu.
Kolik českých trenérů má momentálně na to, aby mohli vést reprezentaci?
„Nejvíc se přetřásá jméno Pavla Vrby, který udělal s Plzní velké věci. Víťa Lavička dal Spartu obdivuhodně do kupy. Pak je tady Ivan Hašek. To jsou tři jména, která mě napadají.“
Necháte si od někoho z nich poradit?
„Nejvíc jsem v kontaktu s Víťou Lavičkou a Ivanem Haškem. S tím druhým se o reprezentaci bavíme víc. Bavíme se o fotbale jako kamarádi. I o konkrétních věcech.“
Poradil vám něco v průběhu podzimu?
„To ne. Spíš jsme se bavili po zápasech, hodnotili jsme je. Ale nic konkrétního mi nevytýkal.“
Jaký vztah máte třeba s plzeňským koučem Pavlem Vrbou, o kterém se dlouhodobě mluví jako o vaším nástupci?
„Známe se s Pavlem dlouho, hráli jsme proti sobě za dorost. I když jsme si zavolali, neměli jsme třeba úplně stejný názor, ale rozhodně nejsem v situaci, že bych proti němu něco měl.“
Nezhoršil se váš vztah, když se začalo mluvit o tom, že právě on by vás mohl nahradit?
„Ne, to vůbec ne. Měli jsme spolu něco v roce 2010, když jsme hráli přípravný zápas v Dánsku. Šlo o nominaci, kdy jsem je upozorňoval, že hrajeme ve středu a že se tam můžou objevit tři hráči od nich. Tak jsem jim říkal, ať dávají pozor, aby před tím zápasem nehráli v pondělí. Ale zapomněl jsem, že v pátek by se mohlo stát to samé. Jenže já těm klukům chtěl dát šanci, proto jsem Pavlovi nemohl zaručit, že každý z nich bude hrát jen poločas.“
Vážně vás neštve, že je na váš úkor dlouhodobě vyzdvihován a mluví se o něm jako o nejlepším trenérovi v Česku?
„Plzeň pod jeho vedením hraje velmi dobře a hezky se na ně dívá. Že bych Pavlovi záviděl, že získal titul a předvádějí kvalitní fotbal, to vůbec ne. Jsem rád, že jsem trenérem nároďáku, že jsem postoupil na EURO a zažil jsem tu fantastickou atmosféru, která tam byla.“
Ale jeho popularitu byste si s ním vyměnil, ne?
„Abych řekl pravdu, mně by stačilo, kdyby mě lidé nebrali tak negativně. Abych byl vnitřně spokojený, nepotřebuji, aby vyvolávali moje jméno a nosili mně na ramenou. Mně by stačilo, kdyby atmosféra kolem nároďáku byla lepší.“