PŘÍMO Z LARNAKY | Prožívá životní sezonu, trhá rekordy v gólech. Trochu paradoxně však vypadl z reprezentace, nominace do Turecka jej minula. Jenže co víc, útočník Jan Rezek cítí, že ho trenér Bílek hodil přes palubu natrvalo.
„Volal mi kolem Vánoc a děkoval za rok 2012. Z tónu jeho hlasu, když mi přál do budoucna všechno nejlepší, jsem vydedukoval, že už v nároďáku nebudu,“ řekl na adresu reprezentačního kouče Michala Bílka forvard Anorthosis Jan Rezek po přípravném utkání Plzně s Vratislaví, které na Kypru, kde působí, sledoval.
Je to vaše dedukce?
„Spíš moje domněnka.“
Vyzněl Bílkův telefonát opravdu tak jednoznačně?
„Hrozně mě potěšilo, že si vzpomněl. Kdo ví, ale asi volal všem. Pak ovšem ten dodatek: Tak ať se ti daří a všechno nejlepší. Nebylo za tím, že si zavoláme, že se v únoru nebo jindy uvidíme. I z toho důvodu jsem věděl, že pozvánka na Turecko nepřijde.“
Proč si myslíte, že jste vypadl z reprezentace?
„Po přípravě se Slovenskem, která klukům vyšla, jsem ani nepočítal, že by to trenér měnil. Byl jsem tak nějak smířený.“
Vždyť jste byl v národním týmu dlouho, byl u úspěchu na EURO, navíc se vám na Kypru daří.
„Je trošku paradoxní, že mám letos životní sezonu a vypadnu z nároďáku. Ale neřeším to. Byl jsem šťastný, že jsem tam byl, že jsem prožil EURO. Jenže tlaků, aby tam byli mladší a noví hráči, bylo víc.“
„Spíš kvůli zápasu, který nám nevyšel. Bulharsko bylo z naší strany špatné. Můj názor prostě je takový, že bylo hodně tlaků, aby byli povolaní mladší a noví hráči, kteří by mohli být protežovaní. Já klukům fandím. Mám tam spoustu kamarádů. Jsem hrozně rád, že jsem tam mohl být, ani mě nenapadne, že bych na někoho házel špínu.“
V Anorthosis asi byli překvapeni…
„Celkem ano. Na klub sice přišlo avízo, že by mohla přijít nominačka na Turecko, aby počítali s mým případným uvolněním. Jenže žádná nepřišla. Oznámil jsem jim, že trenér povolal pár nových hráčů, kterým to vyšlo proti Slovensku. Jak říkám, ani jsem moc nepočítal, že bych jel. Samozřejmě mě to mrzí, ale víceméně jsem s tím byl smířený.“
Přímáky jako Ronaldo
Pojďme k vaší střelecké pohodě. Sezona je kousek za polovinou, vy už máte na kontě 12 gólů, čímž jste už nyní překonal svůj rekord. Kde se to ve vás vzalo?
„Začali jsme hrát víc útočně, přišla spousta nových a kvalitních hráčů. Máme o hodně lepší tým než loni. V této sezoně jsme už dali přes 50 gólů, přitom loni 32 branek za celý rok. To je nesrovnatelný posun. Já ale nejsem jediný, komu se daří, máme dva po 12 gólech, další dva útočníci mají po sedmi.“
Dokonce vás už pustí i k přímým kopům…
„Konečně jsem se k nim probojoval, dvakrát mi to tam padlo. Pálím z dálky, žádné technické střely přes zeď.“
Něco jako Ronaldo?
„Jasně, já a Ronaldo. No nazdar, už vidím ten titulek, to zase dostanu za uši.“ (směje se)
Fotbal je na Kypru populární, fanoušci jsou horkokrevní. Už vám pomalovali dům nebo „očesali“ auto?
„Mně naštěstí ne, ovšem našemu vedoucímu fanoušci Omonie rozbili kameny auto. Jen proto, že jsme je porazili.“
