Proč národní tým nezvládl kvalifikaci fotbalového MS a jak velký podíl viny kráčí za trenérem Karlem Jarolímem? Páteční Sport Magazín se zamýšlí nad podivně nastavenou komunikací uvnitř reprezentace, připomíná nečitelnou strategii, nominační omyly a řeší, proč hráči bojují bez vášně. Jak je možné, že Česko spadlo na žebříčku FIFA pod Haiti a hra mužstva fanouškům nepřináší potěšení, ale stres?
„Naše hledání pomalu končí,“ zvolal Karel Jarolím po završení kvalifikačního fiaska. Když po roce u reprezentačního celku, jedné zazděné kvalifikaci a celkem dvaačtyřiceti protočených hráčích začíná mít trenér konečně jasno, je to trpké zjištění.
Důsledkem je i rekordní pád na 58. místo žebříčku FIFA. Navrch hrozí, že v případě porážky v Ázerbájdžánu klesne národní tým až na páté místo skupiny a pod sebou nechá jenom slaboučké San Marino. Zároveň by přišel o výhodnější nasazení do příští kvalifikace.
Nejde ale pouze o výsledky a předváděnou hru. Zarážející je i nefunkční komunikace mezi trenérem a fotbalisty v zahraničních klubech. Pak už sotva někoho udiví, že v bitvě o poslední naději v Severním Irsku se nabuzení mužstva odrazilo v jediné střele na bránu a definitivně se utopilo v nadšeném drajvu soupeře.
Co všechno za úpadkem vězí? Kteří hráči dostali nejvíc a nejmíň Jarolímovy důvěry? A jaké vyhlídky má reprezentace na postup na EURO 2020?
Odpovědi najdete v tradiční páteční příloze deníku Sport
Z obsahu pátečního Sport Magazínu
Téma: analýza úpadku fotbalové reprezentace
Rozhovor: Michal Hamršmíd
Uniklo z facebooku: Andrea Stramaccioni
Můj první gól: Jaromír Bosák
Vysoká hra Zdeňka Haníka: proč má reprezentační trenér dostat dvě šance
