Za vlády Miroslava Pelty vybíral trenéra národního týmu on sám. Za jeho nástupce v roli předsedy FAČR to bude jiné. Nový šéf české kopané Martin Malík chce, aby všechny reprezentace hrály podle stejných not, jimž se šéf lavičky musí přizpůsobit. Jak ty noty mají vypadat, o tom rozhodne odborný tým. „Trenér áčka musí přijímat filozofii, která je společná všem úrovním reprezentací od patnáctek až nahoru,“ tvrdí Malík. V obsáhlém rozhovoru pro deník Sport zároveň prozradil, jaké cíle stanovil trenérovi reprezentačního áčka Karlu Jarolímovi.
Jste čerstvý předseda fotbalové asociace, řídíte největší sport v zemi. Jak jde dohromady Martin Malík a fotbal?
„Nebudu tady tvrdit, že jsem do puntíku fotbalový expert, ale tento fakt zároveň vnímám v nové funkci jako svoji výhodu. Ano, asociaci sice může řídit takový odborník a profesionál, ovšem potom bude potřebovat specialisty v systémových věcech, lidi na zajištění úřednického aparátu a další nefotbalové záležitosti. Čili ano, on tomu vtiskne sportovní filozofii, podle níž se pojede, poradí si s touto stránkou. Ale na ten zbytek si bude muset najít odborníky. Anebo, což bude můj případ, si poradí s těmi organizačními věcmi a ve sportovní oblasti se spolehne na to, že tento barák je plný odborníků, kteří fotbal hráli a fungovali v něm. To jsou ti, kteří mu vytvoří koncepci. Myslím, že takto to jde docela dobře dohromady a že v této situaci je dokonce kombinace úředníka, který se spoléhá na erudované kolegy, lepší.“
Český fotbal výraznější úspěchy v poslední době míjejí. Jak je na tom podle vás?
„Ztotožňuju se s tím, že má nemocný základ. Když se podívám do detailu, tak sportovní střediska mládeže nám chybí na čtyřiceti dvou okresech. To je šílené číslo. Když nefunguje základ, tak si nemůžeme myslet, že vyšší části jsou v pořádku a budou produkovat něco pozitivního. Moje představa je, že systém bude provázaný, bude fungovat odspoda nahoru a ti nahoře z toho budou docela dobře profitovat. Utvrzuje mě v tom třeba pohled na Švýcarsko nebo Belgii. Tam nemají žádné věhlasné trenéry, přesto jsou v žebříčku FIFA v první desítce. To je ten systém. Jeho vnitřnosti nevymyslím já, na to mám ty odborníky, kteří to musí připravit jako koncepci.“
Při tvorbě koncepce je ovšem důležitý širší konsenzus. Aby tomu dole věřili.
„Naprosto. Musíme to projednat s fotbalovým hnutím, abychom si byli jistí, že to není věc, která se vymyslela na Strahově a ti ostatní to musí plnit, byť s tím třeba nesouhlasí. Až to projednáme napříč hnutím a budeme vědět, že to je vymyšlené dobře, je to třeba vzít a strčit do kompaktního vzájemně provázaného celku. Pak jsem bytostně přesvědčený, že fotbal bude sklízet ovoce. Je to běh na dlouhou trať, ale to je na druhou stranu jedna z mých výhod.“
Proč?
„Většina lidí, například v politice to platí velice, to má tak, že nechtějí dělat opatření, která se projeví za dlouhou dobu a krátkodobě jsou nepopulární. Já tohle na sobě necítím. Nemám problém dělat věci, které se projeví za šest let, protože se neupínám k tomu, co přijde za čtyři roky, jestli mě zase budou chtít zvolit. Já své kroky nekalkuluju tak, abych se udržel v tomhle křesle.“
Tyhle pocity se mění…
„Jasně, všechny nás ta moc dokáže oblbovat, ale fakt si myslím, že tohle není můj povahový rys. Myslím, že jsem schopen realizovat věci, které se projeví v dlouhodobějším horizontu. To, že ten fotbal nemám v krvi, není handicapem, naopak to může mít pozitivní přesah.“
Tu koncepci chcete projednávat napříč hnutím jak?
„Plánuju do ní zatáhnout trenéry reprezentací od patnáctky výše, plánuju do ní zatáhnout řadové lidi ze sportovně technického oddělení, ale také lidi z hnutí na úrovni krajů a okresů. Tohle je široká skupina, která dá dohromady detaily, jimiž nakrmíme svou koncepci tak, aby to vytvořilo uzavřený celek. K tomu dáme konkrétní lidi a konkrétní termíny. Tento program bychom chtěli vzít a ukázat veřejnosti. Aby bylo jasné, co fotbalová asociace plánuje na nejbližší období. A aby pak mohli plány porovnat s výsledky.“
Jak se bude ten plán tvořit? To všechny ty lidi vezmete na víkend na jedno místo?
„Je to věc, o které se začínáme bavit. Já tu měl minulý týden Michala Prokeše, ředitele sportovně-technického oddělení, o té koncepci jsme se bavili. Tento týden s ním budu mluvit znovu a také s trenéry reprezentací, zahájíme diskusi a na začátku ledna přijdeme s návrhem. Osmého ledna se koná širší mítink s lidmi z krajů a okresů pro nějakých šedesát lidí. Toho bychom asi využili k debatě o té koncepci.“
Mládežnické akademie zůstanou beze změny?
„Jsou součástí toho procesu, o kterém jsem mluvil, a to důležitou. Fungují poměrně dobře. Chceme je dotáhnout na počet, který jsme si dali za cíl. A musíme si být jistí, že je utáhneme finančně, protože jsou docela drahá věc. Chceme je, třeba i proto, že některé jiné sporty nám je závidí a myslí si, že to je správná cesta. To samé si myslí i UEFA.“
Tohle všechno může být jako obecný rámec dobře vymyšlené. Ale nebude to fungovat, když konkrétní věci nevymyslí ti správní lidé. Máte je, nebo budete odborný tým doplňovat?
„Nemám žádné konkrétní jméno na doplnění. Pokud zjistíme, že potřebujeme odborníka na konkrétní oblast, zase to vzejde z debaty lidmi, jako jsou pan Prokeš, trenéři reprezentací a další. Bude to kolektivní rozhodovací proces. To je opak toho, jak fungoval Mirek Pelta , který byl sólista a bral tyhle věci na sebe. Měl by to být výsledek debaty odborníků.“
Postup na EURO bez ohledu na výsledek kvalifikace
Pelta byl sólistou i v rozhodování o trenérovi áčka. Souhlasíte, že správný postup by měl být odbornější?
„Zcela jednoznačně to má být odbornější. Nemám tu ambici, abych řekl, že trenérem bude tenhle nebo tenhle. To zase musí být výsledkem toho systémového nastavení celého českého fotbalu. Kterého přivedeme trenéra, musí být podřízeno několika věcem. Trenér áčka musí přijímat filozofii, která je společná všem úrovním reprezentací od patnáctek až nahoru. Nesmí to fungovat tak, že dva týmy hrají tak, další dva jinak a zbylé ještě jinak. To je blbě a nemůže to fungovat. Musí to být kompaktní, styl fotbalu má být jednotný pro všechny reprezentace. Je strašně důležité, aby to trenér áčka ctil. To je základ úspěchu. Pak je to o tom, aby dokázal v omezeném časovém úseku s hráči pracovat. Musí je namotivovat a připravit na konkrétního soupeře. Pochopitelně můžou nacvičovat standardky a podobně, ale už nemůže měnit filozofii fotbalu. Musí ctít to, co je nastaveno z nižších pater.“
Jak to bude dál s Karlem Jarolímem ? Vy jste zdědil nějaké rozhodnutí předchozího výkonného výboru, dá se říct Berbrovo rozhodnutí. V ní jako podmínku dostal trenér vítězství ve skupině Ligy národů. Bude se to měnit?
„Sednu si s Karlem Jarolímem i manažerem týmu Jaromírem Šeterlem a stanovíme si realistické sportovní cíle. Za mě to je zcela jednoznačně vítězství ve skupině Ligy národů, čímž si zajistíme postup na EURO bez ohledu na vývoj kvalifikace.“
Od sportu k penězům. Rok 2017 byl z pohledu financování fotbalu hodně divoký. Pravidla, jak to bude v roce příštím, stále nejsou jasná. Jak chcete zajistit dostatek financí?
„Obecně platí, že sportu, nejenom fotbalu, chybí jasná koncepce financování. Na to je potřeba se sejít s novým ministrem a lidmi, co to mají na starosti. Je jasné, že se to nestihne vymyslet a nastavit tak, abychom podle toho mohli jet už v roce 2018. Do jeho začátku zbývá pár dní a my ho zatím nemáme pokrytý. Některé dotační programy jsou vypsané, chystají se další. V původních informacích bylo, že prostředky nelze v rámci asociace přerozdělovat jednotlivým spolkům, tedy například klubům. To by znemožnilo financování fotbalu, ale to samé platí i pro ostatní sporty. Proto teď musí nastat nějaké provizorium. Vrátíme se třeba do roku 2016 a tam se inspirujeme tak, aby svazy v březnu měly peníze.“
Nezvykl si fotbal na to, že ruka státu je příliš štědrá?
„Není to tak jednoduché, je třeba vnímat celou řadu věcí. Dříve sporty čerpaly i z loterijního financování, po změně zákona se tyto prostředky staly součástí státního financování. Pokud se bavíme o zajištění mládeže a reprezentací, tam má to státní zajištění své oprávněné místo. Bavit se můžeme o tom, v jakém to má být rozsahu. Máme i další programy, u kterých si umím představit, že zdroje najdeme jinde než ze státních rukou.“
Fotbal potřebuje ročně 400 milionů korun
S jakou sumou by byl fotbal spokojený?
„To je složité. Nezbytně nutné prostředky potřebujeme, abychom uměli zajistit fungování jednotlivých klubů, od spodních pater. Mluvím o infrastruktuře – aby lidé, kteří hrají fotbal, ho měli kde hrát, aby jim to měl kdo pískat a tak dále. Zároveň musí být prostředky na systémová opatření – zaopatření trenérů, akademií a dalších prvků, které mají v budoucnu zajistit vytvoření kompaktního celku, který zaručí, že z té dostatečně široké členské základny dokážeme najít talenty a vychovat je pro profesionální fotbal. To jsou prostředky, které by měl poskytnout stát.
Tu částku odhadnete?
„To, co fotbal v této oblasti ročně potřebuje, je kolem 400 milionů korun.“
O nich se budete bavit se zástupcem menšinové vlády, která navíc nemá důvěru a dost možná ji nedostane. Je to problém?
„Za mě to asi v tuto chvíli potíž není. Pro nás je důležitá vize, že sport nemůže dlouhodobě zůstat součástí ministerstva školství a zůstat v gesci lidí, kteří mají primárně na starosti právě to školství. Sport potřebuje, aby se na něj pohlíželo jako na samostatný celek. A aby v tomto resortu byli lidé, kteří mají se sportem zkušenosti. Současná vláda tento trend reprezentuje. Že je menšinová, může být komplikace ve střednědobém horizontu, teď nám to však v jednání nebrání. Navíc, ten úřednický aparát pod vládou zůstává z větší části stejný.“
Třetím bodem vašeho programu byla větší efektivita práce na Strahově, v sídle asociace. V jakém stavu jste ji našel?
„Zopakuju, co jsem říkal před valnou hromadou. Musíme tu udělat některé změny, které povedou k vytvoření osobní odpovědnosti každého zaměstnance. Každý musí vědět, které má úkoly. Kde začínají, ale také kde končí. Odmítám kolektivní odpovědnost, v ní si lidé přehazují potíže jako horký brambor. Úspěch jde za všemi, za neúspěch nikdo nemůže.“
Není na asociaci zaměstnaných až moc lidí?
„Už to tak není, i když změny, které mohou znamenat odchod některých jednotlivců, nelze vyloučit. Na druhou stranu asociace už v okamžiku, kdy se dostala do složitého období, prošla úspornými opatřeními a hlavní vlna zeštíhlení proběhla. Teď už to je o jednotlivých dílčích detailech a vyšší efektivitě, o provázání dceřiných společností, abychom si byli jisti, že se nám tu nedublují činnosti.“
Před volbami jste mluvil o lidech, kteří v osm přijdou na asociaci, odpoledně odloží tužku a zmizí. Ti tedy nejsou nadbyteční, jenom byli špatně úkolovaní?
„V podstatě ano. Nemyslím, že by neměli co dělat. Jenom to neměli jednoznačně vymezeno. Pak všichni sklouzáváme k tomu, jací jsme povahově. Jsou lidé, kteří dělají, co mají, ale brání se věcem navíc. Pak je tu druhá skupina, která své práci dává nějaké přesahy. Ani jedno nemusí být nutně dobře. Ti druzí sice vypadají líp, ale ten jejich přesah může mít negativní dopad, protože zasahují do věcí, které řešit nemají. Ti první je zase nechávají nedotažené. Já vymezím všem jejich přesný pracovní prostor. Maximálně se mi to osvědčilo všude, kde jsem byl.“
Za Pelty to tak nefungovalo, protože byl příliš bohémský?
„Mirek Pelta měl priority postavené jinde. Pro mě je systémové fungování strašně důležité. Ale to se týká všech oblastí včetně té sportovní.“
| MARTIN MALÍK |
| Narozen: 21. června 1970 |
| Vzdělání: Vysoká škola finanční a správní (obor Řízení podniku a podnikové finance se specializací marketing a marketingová komunikace) |
| Funkcionářská kariéra: generální ředitel STES, obchodní společnosti FAČR (2016–17), předseda FAČR (od 2017) |
| Ostatní: studoval fotbalový management v Lausanne; v minulosti pracoval jako člen policejního prvního oddělení, manažer filmových ateliérů Barrandov, obchodní a marketingový ředitel společnosti Warner Bros. Entertainment, výkonný ředitel nizozemské agentury Boomerang digital či marketingový ředitel ve fotbalové Slavii; v roce 2013 odešel do STES, o tři roky později se stal generálním ředitelem |
