PŘÍMO Z CHARKOVA | Obhájil pozici reprezentační týmové jedničky. Český tým podržel v několika zásadních momentech. A také rychlým výhozem založil rozdílovou akci celého zápasu. Gólman Tomáš Vaclík měl na trnavském vítězství 2:1 nad Slovenskem výrazný podíl. „Pro nás je nejdůležitější, že jsme Slovensko porazili a po dlouhé době jsme si mohli v kabině zakřičet a užít si vítězství. I proto, že je tady nový realizační tým, nový trenér. Tím je vše umocněné,“ pochvaloval si brankář FC Sevilla.
Nebylo jasné, zda vám zůstane úřad prvního gólmana. Jak dlouho před zápasem jste se dozvěděl, že půjdete do branky?
„Definitivně v sobotu ráno. Všichni tři jsme se připravovali na to, že šanci chytat máme. Bylo to otevřené. Trenéři nakonec ukázali na mě, za což jsem byl rád, ale ještě více za celý tým, protože jsme zápas zvládli.“
Při jaké šanci Slováků vám bylo nejvíce úzko?
„Nejhůř při jediném gólu. Hamšovi (Hamšíkovi) se to odrazilo k nohám a dorážku měl celkem jednoduchou. Ještě bych vyzdvihl šanci Maka, kdy byl ve vápně úplně sám, na střelu měl spoustu času, ale naštěstí to nevyřešil dobře.“
Mak měl tolik času, že jste klidně mohli prohodit pár slov. Co říkáte?
„Oční kontakt proběhl, to přiznávám. (rozesměje se) Možná paradoxně bylo dobré, že měl moře času. Mohl nad koncovkou přemýšlet a překombinoval to.“
Bylo příjemné sledovat z branky, jak mužstvo hraje týmově a kompaktně?
„Myslím si, že jo. Nebylo to bez chyb, což všichni víme, ale herní a týmový projev byl diametrálně odlišný od toho, co jsme předvedli na posledních dvou srazech. Dostali jsme čtyři branky od Austrálie, pět v Rusku. Pokud by i Ukrajinci byli efektivnější, dopadlo by to s námi stejně blbě. Takže rozdíl by vidět. Zezadu jsem cítil, že jsme pevnější, že hrajeme víc u sebe, že jsme kompaktnější. Musíme v tom pokračovat.“
Nakolik jste se z branky podílel na organizaci hry?
„Pro mě to bylo stejné jako dřív. Hodně jsem mluvil. I proto, že po dlouhé době hrál na stoperu Čelda (Čelůstka). Bylo to o komunikaci. A ještě víc po příchodu Vlada Weisse, který byl schopný naši obranu přečíslit, a Slováci byli s ním silnější v kombinaci. Proto bylo důležité nejen komunikovat se stopery, ale i se středními záložníky. Aby nevznikala okna uprostřed, kde mají velkou sílu.“
Osvědčila se stoperská dvojice Čelůstka – Brabec?
„Ano. Zápas odehráli velice dobře, spolupráce jim fungovala. Pokud spolu nastoupí i proti Ukrajině, tak věřím, že to znovu potvrdí. Hráli spolu poprvé, je velký předpoklad, že součinnost se bude neustále zlepšovat. Pořád mohou hrát ještě lépe.“
Vaší specialitou jsou rychlé výhozy. Soustředili jste se na takové akce v tréninku?
„Ani ne. S Matějem Vydrou jsme byli domluvení, že když budu mít balon, tak prostě poběží. V jeden moment jsme to zkusili a před druhým gólem to vyšlo. Jarda Zmrhal se rozběhl, bek ho nechal a rozjela se gólová akce. Slováky jsme nachytali. V té době měli tlak, hráli hodně dopředu a zápas chtěli otočit. Povedlo se nám je trefit ve chvíli, kdy byli otevření.“
Je vítězství velkou vzpruhou před úterním zápasem, který se jeví jako klíčový v boji o prvenství ve skupině Ligy národů?
„Samozřejmě je, ale nejen kvůli tomu. Celkově je to pro nás velký bonus, protože jsme si dokázali, že zápasy můžeme vyhrávat. Jakmile budeme držet pospolu, jsme schopní dělat výsledky. Doufám, že nejde o jednu vlašťovku, jak o ní mluvil trenér Šilhavý. Naopak, že vítězství nad Slovenskem bude naším odrazovým můstkem. Celou dobu tvrdím, že v našem týmu něco je a že výsledky neodpovídaly skutečné kvalitě národního mužstva. Věřím, že se budeme zlepšovat, ale stále musíme být pokorní a nemyslet, že po jednom zápase půjde všechno samo.“
