Jak Čechy zvedl Šilhavý: turecká kvalita, nažhavený šéf a ožili útočníci
Výhra 2:1 v premiéře na reprezentační lavičce, navíc v derby na Slovensku. Jaroslav Šilhavý svou misi u českého národního týmu nemohl začít lépe. Proč to mužstvu, které pod trenérem Jarolímem končilo jako soubor odevzdaných jedinců bez schopnosti čelit evropské konkurenci, najednou šlo?
Organizace hry
Trenér Šilhavý nevymýšlel žádné novoty. Na duel v Trnavě ušil svůj oblíbený styl 4-2-3-1 s velkým důrazem na hru odzadu. Všem hráčům zněl nejspíš jasný pokyn – po ztrátě míče okamžitě za balon, což se až na Vydrovy defenzivní výpadky dařilo. Češi konečně působili na hřišti kompaktně, týmově, vzájemně o sobě věděli. Sice někdo může spílat občas až přílišné defenzivní hradbě, nicméně proti nebezpečnému Slovensku venku asi nešlo hrát jinak. „Když se týmu nějakou dobu nedaří a výsledky nejsou optimální, první, k čemu se musí vrátit, jsou ty základní věci. Zůstat kompaktní, nenabízet soupeři šance,“ souhlasil Bořek Dočkal.
Dočkal správným lídrem
Tohle byl jeho zápas. Bořek Dočkal navlékl kapitánskou a od prvních minut se postavil do čela české jedenáctky. Mužstvo nabudil před výkopem promluvou v šatně. V zápase si chodil pro balony mezi stopery, rozehrával, dirigoval spoluhráče. Milimetrovými přihrávkami vymyslel góly pro Krmenčíka i pro Schicka. Národnímu týmu jeho přílet ze zámoří ohromně pomohl, podobný hráč v Česku nyní není. Proti Slovákům navíc zápas i poctivě odmakal, neviděli jste, že by nezabral zpátky. „Jsem rád, že je zpátky a stal se kapitánem,“ spokojeně hlásil Michael Krmenčík.
Pomohla (nejen) turecká kvalita
Ondřej Čelůstka na stoperu, David Pavelka na postu defenzivního štítu. Dvě klíčové pozice obsadil trenér Šilhavý hráči, které trenér Jarolím před ním ignoroval. Pavelka s Čelůstkou patřili proti Slovensku k nejlepším na place, své úkoly zvládli bravurně. Evidentně není náhoda, že v náročné turecké lize plní ve svých klubech důležité role a pravidelně nastupují. A je opravdu s podivem, že Šilhavého předchůdce jejich kvality nevyužíval. Oproti jedenáctce proti Ukrajině nastoupilo pět nových hráčů, minimálně čtyři z nich (Čelůstka, Pavelka, Dočkal, Vydra) byli na trávníku rozdíloví.
Útočníci při chuti
Michael Krmenčík zápas oddřel na sto procent, navíc s přehledem mazáka proměnil krásný pas od Dočkala. Bez problémů si odstavil stopera Škriniara a uklidil míč pod padajícího Dúbravku. Mladého defenzivního talenta, kolem kterého krouží nejlepší evropské kluby, při gólové akci úplně zastínil. Krmenčík se rval jako lev, celkově nad Škriniarem i Škrtelem vyhrál spousty soubojů. V 18. reprezentačním zápase vstřelil osmou branku, na éru, ve které za národní tým nastupuje, jde o mimořádná čísla. Vydal se ze všech sil a v 76. minutě za sebe pustil na hřiště Patrika Schicka. Forvard AS Řím nezůstal pozadu. Po dalším krásném Dočkalově centru vlétl mezi stopery a prudkou hlavou rozhodl.
Slováci ve svém stínu
Hamšík, Duda, Škriniar, Škrtel a další. Velká jména evropského formátu zápas s Českem nezvládla ideálně. Škriniar i Škrtel dělali hodně chyb při rozehrávce, navíc jim pláchl Krmenčík při gólové akci a nechali hlavičkovat Schicka při vítězné brance. Slovenský výběr nedřel tolik, jako český soupeř, ani hvězdné osobnosti zápas nedokázaly strhnout na svou stranu. Určitě proběhne velká debata o tom, proč mužstvo plné zajímavých hráčů v Lize národů zatím zůstává za očekáváním.
