Sem tam jí v našem rozhovoru vypadlo české slovíčko. Aby ne, od roku 2011 trénuje v zahraničí a dotáhla to až do Ameriky. Dnes je Jitka Klimková hlavní trenérkou fotbalistek Nového Zélandu, které čeká domácí světový šampionát. Ve skupině narazí na Norsko, Švýcarsko a Filipíny. „Základním cílem je vyhrát zápas, protože Nový Zéland ještě na MS nikdy nevyhrál,“ říká Klimková v exkluzivním rozhovoru pro iSport.cz.
Převládá nervozita nebo těšení se na startu MS?
„Jsem nadšená a těším se. Je to pro Nový Zéland velká věc, že se hraje MS na jeho půdě. To je možná to nejvíc, co řada těch hráček zažije. Mnohým se to nepoštěstí za celou kariéru.“
Hlavní trenérkou Nového Zélandu jste od roku 2021. Myslíte si, že je výhoda, když ženský tým trénuje žena?
„Myslím, že záleží na každém případu zvlášť. Záleží na tom, jaký má dotyčný trenér přístup, ale asi je to výhoda v nějakém lepším napojení, že dokážu více vnímat, jak holky přemýšlejí. I já jsem se musela sžít s určitými specifiky, když jsem šla trénovat novozélandskou reprezentaci.“
Jaká specifika máte na mysli?
„Spousta těch hráček kope v zahraničí, mnohé z nich evropské soutěže nebo v Americe. Ta děvčata přiletí domů jen sporadicky, protože ono vůbec dostat se na Nový Zéland v tom nabitém programu není z hlediska času dvakrát snadné. Je to pro ně svátek, že jsou doma, že se vidí navzájem, že navštíví své rodiny. I když jsme hrály nějaké přátelské zápasy v Evropě, tak stejně to berou, že jsou na chvilku doma pod svou vlajkou se svými krajankami.“
Žije tedy Nový Zéland světovým šampionátem?
„Několik měsíců zpátky to vypadalo, že tady snad žádné MS ani nebude, ale rychle se nálada změnila. Už nějakou dobu víme, že na náš úvodní zápas na turnaji bude v Aucklandu vyprodáno. Přitom Eden Park má kapacitu padesát tisíc diváků. To asi mluví za vše.“
Jenže tým, který vedete, patří i dle odborníků až do druhého sledu, rozhodně není Nový Zéland velmocí a favoritem na titul. Jaké jsou tedy ambice?
„Nový Zéland je samozřejmě specifický také tím, že je to primárně ragbyová země, pak je tady hodně populární kriket a netball. Sporty, které jsou v Česku v plenkách, takže pro nás je prvním cílem hrát atraktivně, abychom k fotbalu dovedly malé děti. A konkrétně základním cílem je vyhrát zápas, protože Nový Zéland ještě na MS nikdy nevyhrál.“
Hned na úvod turnaje vás čekají Norky s hvězdnou Adou Hegerbergovou. V týmu jsou i poslední dvě vítězky Ligy mistryň Engenová či Hansenová. Je tohle před vyprodaným stadionem v Aucklandu i pro vás vrchol kariéry?
„Je to pochopitelně obrovský zápas, který patří k vrcholům. Norky jsou favoritkami, ale jak jsem říkala. My se budeme rvát o každý centimetr hrací plochy a uvidíme, na co to bude stačit.“
Trénovala jste například i v USA, teď takový velký turnaj. Je to pro vás i satisfakce? Jistě jste v dětství slýchala, že fotbal je pro kluky a holka by měla mít jiné zájmy.
„To máte pravdu, hlavně od mamky jsem to poslouchala, že co blbnu a ať se radši naučím vařit, že to budu v životě potřebovat víc. Za mě nebylo ani možné hrát třeba s klukama v těch dětských kategoriích, bylo to někdy složité, ale postupem času se mamka stala mou největší fanynkou.“
Sledujete ženský fotbal u nás?
„Ano, minimálně projdu výsledky. Mrzí mě, že reprezentaci nevyšla kvalifikace na ME, proti Švýcarkám v baráži už byly kousíček od postupu, ale já věřím, že brzy už to klapne. Čím dál víc holek hraje v opravdu špičkových klubech, dřív to vůbec nebylo. Měly jsme Spartu, Slavii, na Moravě drželo prapor Slovácko.“
Kdyby přišla nabídka trénovat českou reprezentaci, chtěla byste se vrátit?
„Nikdy jsem se netajila svým patriotismem. Vždyť su děvčica z Moravan! Kdyby v budoucnu ta nabídka přišla, byla bych moc ráda, nicméně teď mám platnou smlouvu na Novém Zélandu a soustředím se na co nejlepší práci tady.“
