Vyšvihnout se nad numero 3242, historicky nejvyšší návštěvu na ženské fotbalové reprezentaci při domácím utkání. Toť přání a také trochu úkol pro národní tým na příští dny. Pomoci má nová aréna v Hradci Králové, kde se soubor vedený Karlem Radou v rámci Ligy národů v úterý poměří s Bosnou a Hercegovinou.
Karel Rada, vicemistr Evropy z Anglie z roku 1996 (nikdo nezapomene na pátou penaltu v rozstřelu semifinále s Francií, již proměnil s grácií), kopal na původním Malšáku v dresu Teplic, Slavie, Olomouce i Dukly. Pamatuje si nehostinnost, rozlehlé tribuny, ale také až ikonická lízátka, tedy sloupy osvětlení.
„Starý stadion jsem zažil, je dobře, že lízátka zůstala. Teď je to nádhera,“ rozplývá se kouč ženské reprezentace. „Zatím nejsme v Anglii, a tak budeme rádi za každou tisícovku, která na zápas přijde,“ dodává.
Vloni v dubnu dorazilo na kvalifikaci o mistrovství světa na Stínadla 3242 fanoušků. Ženy, které v kampaních vystupují pod hashtagem #holkytaky, padly s Islandem 0:1, přesto zažily výjimečný den. Nyní mají v plánu ještě přidat. „Překonat Teplice je náš cíl,“ netají Rada.
Pomoci jim může vedle nového stadionu a fotbalové euforie v Hradci i fakt, že se mezinárodní fotbal na dospělé úrovni vrací do východočeské metropole po desítkách roků. Naposledy se tady v osmdesátých letech zastavil olympijský výběr, tehdy v jeho dresu nastoupila také domácí modla Pavel Černý. Jinak Hradec hostí jen mládežnické výběry, které mohou hrát v areálu na Bavlně, na útulném stadionku pro nějakých 300 diváků.
Ženy jsou však další level - a také předvoj. Hradečtí si brousí zuby na áčkovou reprezentaci, v plánu jsou nyní duely jedenadvacítky.
„Chceme tímhle duelem odstartovat takovou předpremiéru, abychom tady později mohli mít áčko nebo jedenadvacítku. Tři měsíce před takovým utkáním se tady musí konat zápas v mezinárodním režimu,“ vysvětluje ředitel klubu Richard Jukl.
Co to znamená? Rozhodně jsou požadavky vyšší než pro ligová střetnutí. Aréna se dostala do ranku označeného čtyřkou, výše už jsou v kategoriích určených Evropskou federací jen stadiony elite, které však musí mít kapacitu nad 30 tisíc diváků.
„My jsme chtěli čtyřku, abychom mohli pořádat právě mezinárodní akce. Třeba Pardubice mají trojku. Velký rozdíl je například v plochách: kabiny, VIP, zázemí pro novináře, to vše má mnohem větší rozlohu,“ vysvětluje Jukl. „Elaborát, který všechno popisuje, měl snad patnáct stran,“ doplní.
V úterý přijde první test, zda je vše nachystáno pro Schicka a spol.
