Sám u reprezentace neuspěl. Hráčům věřil více než měl, neustále přemlouval k návratu Nedvěda i Kollera, ani jeden z nich ale pod jeho vedením už nenastoupil Nyní přeje Petr Rada úspěch svému nástupce Strakovi.
„Bude mít mnohem lepší mediální podporu, což je pro něj dobrý start. Jeho úkoly však zůstávají stejně prozaické. Čili otočit křivku ze směru dolů do směru nahoru,“ citovala Radu agentura Mediafax.
Sám se cítil přesně opačně: „Než jsem byl jmenován do funkce, tak jsem byl předem odsouzen k neúspěchu některými médii, která mě označovala za „nýmanda“ a impulzívního outsidera.“
Radu nakonec nepodrželo ani vedení svazu, které jej do funkce překvapivě zvolilo loni v červenci.
„Pracoval jsem u národního mužstva do úpadu za plat kouče čtvrté německé ligy a služební auto. Od svazového vedení jsem ale necítil v době své funkce takovou podporu, jakou by měl reprezentační trenér mít.,“ stěžoval si bývalý kouč reprezentace.
„Vrcholem pak bylo moje odvolávání – a teď nejde o důvod, ale o styl - e-mailovou poštou. Hluboce se mě to lidsky dotklo,“ kritizoval strahovské šéfy.
Bývalý kouč národního týmu poprvé po svém odvolání přiznal, že během osmiměsíčního angažmá udělal několik chyb.
„Vsadil jsem na princip důvěry. Hráče jsem dobře znal a věděl jsem, co umějí. Byl jsem si vědom toho, že i když ve svých klubech podávají špičkové výkony, tak v reprezentaci to v posledních dvou letech nebylo úplně v pořádku. Doufal jsem, že se to vrátí před rok 2006,“ rekapituloval Rada.
„Mockrát jsem o tom s hráči mluvil a věřil jsem jim. Ale tenhle princip důvěry selhal a je to věcí svědomí každého z nich. Měl jsem být mnohem nekompromisnější a ideál důvěry nechat scénáristům romantických filmů o rytířích,“ hodnotil s odstupem času.
Sám sobě vyčetl také to, že opakoval dával důvěru hráčům, kteří v klubech seděli na střídačkách.
„Neměl jsem stavět fotbalisty, kteří se neprezentovali ve svých klubech jako hráči základní sestavy. Nebyli oporami. Pokud jde o přípravu týmu, analýzu hry soupeře, sestavu, taktiku a podobně, tak si žádné chyby vědom nejsem,“ sypal si popel na hlavu.
Konečně prozradil také to, že k návratu do reprezentace opravdu přemlouval záložníka Juventusu Pavla Nedvěda a rekordního střelce Jana Kollera.
„Na počátku své funkce byl za Nedvědem v Itálii, jednou jsme se sešli v Praze na sklonku minulého roku. Dvakrát mi řekl – ano, pomůžu mančaftu, zavolej. Nic z toho nebylo. V případě Jana Kollera šlo dokonce o tři pokusy,“ uzavřel Rada.
