Hříšník Bednář: Drogy? Už jsem někdo jiný

Od té chvíle už sice uteklo patnáct měsíců, ale teprve včera si mohl říci, že je mu definitivně odpuštěno. Útočník ROMAN BEDNÁŘ se poprvé od svého loňského drogového skandálu objevil na reprezentačním srazu a teď doufá, že české fanoušky znovu začnou zajímat jen jeho branky. „Jsem šťastný, že můžu být zpátky,“ říká napravený hříšník.
Až zítra v Liberci vyběhne v národním dresu proti Lotyšsku na hřiště, budou ho bedlivě sledovat tisíce párů očí. Čeká se, že právě on by mohl nahradit zraněnou hvězdu Milana Baroše, jenže střelec anglického West Bromwiche Roman Bednář bude pod tlakem ještě z jiného důvodu. Před tuzemské fanoušky poprvé předstoupí s cejchem překupníka drog.
Když Bednář loví v paměti černé vzpomínky a vrací se k aféře, při které se mu zhroutil svět, ani jednou nepoužije slovo „drogy“ a chvílemi se zdá, že má až na krajíčku.
I to je ale součást jeho proměny: Bednář si uvědomuje, že udělal chybu a snaží se dokázat, že si zaslouží druhou šanci. V klubu ji už dostal. Teď přišel na řadu národní tým. „Myslím, že za tu poslední sezonu ve West Bromwichi jsem už většinu z toho smazal. Jsem už trošku někdo jiný,“ tvrdí.
V čem jste se změnil?
„Soustředím se teď jenom na fotbal, nic jiného mě nezajímá a podřizuju tomu všechno.“
Když se vrátíte zpět, takhle to dřív nebylo?
„Moc se tam právě vracet nechci, ale asi ne. Když pak přišla ta věc…
Připomíná vám ještě někdo v klubu váš drogový skandál?
„Dá se říci, že vůbec ne. Akorát kluci z týmu si z toho občas ještě udělají srandu, ale všichni vědí, co dělám pro tým. Myslím, že jsou natolik chytří, že vědí, že by nebylo dobré se k tomu vracet.“
DROGOVÁ AFÉRA |
Deník News of the World v květnu 2009 Romana Bednáře vyfotil před jeho domem, jak si od překupníka drog kupuje kokain za 400 liber a marihuanu za 20 liber. Bednář se hájil tím, že drogy kupoval pro svého kamaráda i negativními testy na drogy. Britská policie Bednářovi nakonec udělila jen výstrahu a český útočník se tak vyhnul soudnímu řízení. Klub mu udělil nespecifikovanou pokutu „v maximální výši“ a od Anglické asociace dostal tříměsíční distanc. |
Dokážete si z toho už i sám udělat legraci, nebo je to pro vás pořád nepříjemná vzpomínka?
„Ale jo, já už to ani jinak brát nemůžu. Naštvaný můžu být akorát sám na sebe. Jestli si z toho chce někdo dělat srandu, musím to překousnout. Zvládám to.“
Bylo těžké se v anglickém prostředí zbavovat cejchu překupníka drog?
„Určitě. Fanoušci nebo hráči soupeře to občas vytáhnou, ale na hřišti mám naštěstí kolem sebe dalších deset hráčů, kteří mi vždy pomůžou. Chci je porazit fotbalově, a jestli to chtějí zkoušet jinak, je to jejich volba.“
Když vás před rokem přistihli, jak kupujete drogy, měl jste velký strach, co s vámi bude?
„Samozřejmě, měl jsem hodně černé myšlenky, asi ty nejčernější. Ale postupem času, když jsem se dozvídal určité věci a lidé stáli při mně, to bylo lepší. A dneska jsem tady.“
Zapojil jste se do protidrogových programů. Co všechno děláte?
„Většinou jsem chodil do různých komunit pro dětí, které jim dávají možnost dělat cokoliv jiného, než jen sedět na ulici a přemýšlet, co provést špatného. Pár takových akcí jsem absolvoval a bylo to docela příjemné.“
Byla to vaše iniciativa, nebo vás k tomu dotlačil klub jako součást trestu?
„V Anglii je to docela běžné. Něco jsem podstoupit musel, protože jsem po tom skandálu chtěl udělat dobrou věc. Ve West Bromwichi je to zvykem, hráči se takových akcí zúčastňují pravidelně.“
Když se na to podíváte s odstupem, bylo to vaše nejčernější období?
„Stoprocentně.“
Je to pro vás zvláštní chvíle znovu sedět na srazu národního týmu?
„Určitě. Trenér Bílek a Šmíca už za mnou byli v Anglii a ptali se mě, jestli mám pořád zájem reprezentovat. Chtěli, abych absolvoval už dvojzápas v Americe, ale musel jsem na operaci s tříselnou kýlou, takže mi to uteklo. Ale věřil jsem, že pozvánka ještě přijde. Jsem šťastný.“
Měli jste s Bílkem nějaký pohovor k vaší minulosti?
„Dá se říct, že jsme se o tom skoro nebavili. Řekl mi, že je to minulost. Udělal vlastně to samé, co můj trenér ve West Bromwichi. Ten řekl: Mě to nezajímá, starám se jen o fotbal. Dostal jsem pak druhou šanci a tu jsem chytil za pačesy.“
MICHAL BÍLEK |
„Mluvili jsme s ním o tom už v Anglii. Roman ví, že udělal chybu a poučil se z ní. Byla to obrovská chyba, která se nesmí opakovat, a já už se k tomu nechci vracet. Od té doby se soustředí jen na fotbal a udělal velký pokrok.“ |
Bavili jste se už s Bílkem i tom, jaká bude vaše role v národním týmu?
„Je mi jasné, že když nebudu hrát, příště mě asi nevezme. Nejdřív musím stabilně hrát v klubu, dávat góly. Bylo by super, kdybych se objevil i v kvalifikaci. A tenhle zápas proti Lotyšsku je očividně jedna z příležitostí, kdy se můžu ukázat.“
Hrál jste za národní tým už třikrát, na gól stále čekáte. Kdy se dočkáte?
„V Maroku (přípravný zápas na začátku loňského roku skončil bezbrankovou remízou – pozn. red.) jsem byl blízko, tam jsem s Necidem odehrál dobrý zápas. Doufám, že to přijde co nejdřív.“
Nesvazuje vám to nohy?
„Ne, to ne. Na to už jsem starý. Každý zápas chci vyhrát a vstřelit gól. Když to nevyjde, ale tým vyhraje, tak jsem tam něco nechal a to stačí.
Jakou máte po letní pauze pozici ve West Bromwichi?
„Dobrou. Od té doby, co přišel trenér Roberto Di Matteo, to tak bylo vždy. Pokud jsem byl zdravý, kouč mě vždy stavěl, byl jsem zase jednou z hlavních postav našeho postupu. V nové sezoně budeme hrát opět na jednoho útočníka, přitom tam jsme čtyři, takže to bude těžké. Ale věřím, že na mě zase bude sázet.“
Čím si vysvětlujete, že na vás trenér tak dá?
„Asi mu pasuju do stylu hry, který budeme hrát. Tedy 4-5-1, ale v přechodové fázi 4-3-3. Říká se, že hraju dobře roli osamoceného bojovníka na hrotu. Tak se mu asi líbím.“
West Bromwich znovu čeká Premier League. Když jste do ní naposledy postoupili, vydrželi jste v ní jen sezonu. Poučili jste se?
„Každý vám potvrdí, že Premier League je hodně o zkušenostech, a těch my jsme tehdy moc neměli. Je to rychlejší, za každou chybu vás někdo potrestá. Ale myslím, že letos máme lepší tým než tehdy. Bude to lepší.“
Takže víra, že tentokrát v Premier League přežijete, je větší?
„Nejenom víra. Celý klub jde dopředu, poprvé vidím, že se opravdu chce udržet. Dřív to všem bylo tak nějak jedno.“
Jak se to projevovalo?
„Teď nám třeba v tréninkovém centru chtějí stavět krytý bazén, zvětšují prostory pro lékaře, kupují nové přístroje. Kvalita jde celkově nahoru.“
Zlepšila se i finanční situace klubu?
„Jsme asi jediný klub v Anglii, který není zadlužený. Zatím jsme ještě nepodepsali žádného desetimilionového hráče, ale tým zase zůstal pohromadě. Kádr je teď vyrovnanější.“
Vám sebevědomí nikdy nechybělo, pomáhá vám přesto, že už jednu sezonu v Premier League máte za sebou?
„Určitě. Tu zkušenost mám, i když špatnou. Ale zase to může být jen lepší. Trenér mě tehdy moc nestavěl, odehrál jsem relativně málo zápasů, tak bych toho teď rád odehrál víc.
Na jaká utkání se nejvíc těšíte?
„Každý zápas v Premier League bude velký, ale nejvíc se těším na duely s nejlepší čtyřkou, plus s Tottenhamem nebo Manchesterem City. A taky derby, jsme tam teď čtyři týmy z Birminghamu.“
Mimochodem, v létě se mluvilo o tom, že o vás mají zájem Queens Park Ranger. Jak to bylo vážné?
„Jak vážné, to nevím, ale byly tam ještě další nabídky. Dávám teď jednoznačně přednost West Bromwichi. Mám tam ještě rok smlouvu, uvidím, jestli s něčím přijdou, ovšem utíkat se mi nechce. Zvlášť, když můžu hrát Premier League.“
Mám tomu rozumět tak, že stále čekáte, jestli vám klub nabídne prodloužení smlouvy?
„Čekám, ale už mám pocit, že se asi nedočkám. Nevím, na co čekají. Je to složitá situace“
Cítíte, že mají zájem, abyste zůstal?
„Zájem určitě mají, jenže mi asi nechtějí vylepšit smlouvu. Takhle to cítím.“
Souvisí to skutečně jenom s penězi?
„Co v dnešním fotbale nesouvisí s penězi? Já osobně jsem s nimi nejednal, ale přes mé manažery ve Sport Investu vím, že prostě chtějí na něco čekat. Sice nevím na co, ale tak budeme holt čekat.“