Liverpool v létě skvěle posiloval a letošní tým může být jeho nejlepší za poslední čtvrtstoletí, myslí si Michael Cox, analytik a autor knihy The Mixer o historii taktiky v Premier League. Pepa Guardiolu a jeho Manchester City ale podle Coxe pořád nikdo nepředstihne. Vypráví také o tom, v čem je výjimečný Petr Čech, proč je Premier League atraktivnější než ostatní soutěže a vysvětlí, proč patří český reprezentační tým z EURO 2004 mezi jeho nejoblíbenější.
Bude v této sezoně Premier League boj o titul těsnější než v té minulé, kterou suverénně o 19 bodů ovládl Manchester City?
„Myslím, že ano. Aspoň tedy o trochu. V minulé sezoně Manchester City vyhrál mistrovský pohár se sto body, což je bezprecedentní. Nemyslím si, že se to letos stane znovu. Pořád si myslím, že City jsou velkými favority, mají výrazně navrch před konkurenty a vyhrají ligu se slušným náskokem. Ale rozdíl nebude až tak markantní. Liverpool se zlepší, Manchester United taky a do boje by mohla promluvit i Chelsea.“
Velké naděje na titul si právě dělá i Liverpool, který výrazně posílil. Přivedl Fabinha, Nabyho Keitu a Allisona. Je tohle nejsilnější tým Reds od jejich posledního titulu v roce 1990?
„Možná ano, mohlo by to tak dopadnout. Byli hodně blízko v sezoně 2008/09 pod Rafaelem Benítezem, nakonec však ztratili hodně bodů na Anfield Road proti slabým soupeřům. Na papíře by tento tým mohl být i silnější. Většinou potřebujete zhruba 85 bodů, abyste vyhráli Premier League. A když se podíváte na letošní Liverpool, klidně by je mohl získat. Jenže podle mě jich City vybojují ještě víc než Liverpool. Nedokážu si totiž představit, že poztrácejí o 15 bodů víc než loni. Je to prostě hrozně vysoká laťka, kterou je potřeba překonat.“
Proč jsou Citizens tak dominantní?
„Manchester City je prostě strašně dobrý tým. Nemá žádné velké slabiny. Ještě navíc posílil, když přišel Riyad Mahrez, a už v lednu klub koupil Aymerica Laporteho. Ten potřebuje ještě chvilku, aby se v klubu usadil, ale podle mě se určitě ještě zlepší. Posily Liverpoolu jsou skvělé, ale mluvíme tady o nejdominantnějším týmu v historii Premier League a nevidím důvod, proč bych si měl myslet, že City letos najednou zkolabují.“
Ale přece jenom je zvláštní, že týmy Pepa Guardioly možná nezužitkovaly maximum svého potenciálu. Na jaře, a to hlavně v největších zápasech v Champions League, byly většinou slabší než na podzim. V čem to je?
„Je to zajímavé, nemám pro to žádnou konkrétní teorii. Ale už se tam vkrádá určitý vzor, který se opakuje, ať už je to taktikou nebo kondiční přípravou.“
Velkým letošním tématem je Arsenal, který po 22 sezonách povede nový trenér, Unai Emery. Když se ještě zastavíme u posledního desetiletí pod Arsénem Wengerem, poznamenala ho dlouhodobá zranění a nenaplněný talent tvořivých záložníků, ať už šlo o
Rosického
, Cazorlu, Wilshera nebo Diabyho. Kdo z nich to podle vás mohl dotáhnout nejdál?
„Na tuhle otázku je těžké odpovědět. Cazorla se asi dostal na úroveň, na kterou měl, jenom ho zranění obrala o několik let kariéry. Rosický přispěl obrovskou měrou ve fázích, kdy nebyl zraněný. U Diabyho a Wilshera se určitě dá říct, že kvůli zraněním nenaplnili svůj potenciál. Dlouhodobé absence Jacka Wilshera mají pro Arsenal až určitý mytologický význam. Nejenom kvůli jeho schopnostem na hřišti, ale taky kvůli tomu, že je odchovancem klubu. Dlouho to vypadalo, že bude jeho kapitánem, ale bohužel se do tohoto bodu nikdy nedostal. Ztráta Wilshera je asi nejcitelnější, je smutné, co se mu stalo. Snad bude jeho kariéra co nejlépe pokračovat ve West Hamu, je to klub, kterému odmalička fandil a který by mu mohl sedět.“
Mnozí vidí paralely mezi koncem Arséna Wengera a Alexe Fergusona. Vypadá to, že se Arsenal poučil z chyb, které viděl v Manchesteru United, a zaplnil strukturu ve vedení klubu. Přesto, jsou místa, kde by mohl mít Wengerův konec podobný negativní dopad na klub jako u Fergusona?
„Upřímně tolik paralel mezi oběma případy zase nevidím. Samozřejmě oba trenéři byli ve svých klubech dlouho a byli velcí rivalové. Ale Ferguson opustil klub, když vyhrál ligu, zatímco Wenger skončil šestý s nejnižším počtem bodů za svého působení. Arsenal zoufale potřeboval nové impulsy, a to především z taktického hlediska. A opravdu si myslím, že se Gunners výrazně zlepší oproti minulé sezoně. Arsenal má ale na začátku těžký los a noví trenéři často musejí bojovat s tím, že jim hráči zpočátku nevěří, a klub pak sáhne k rychlým změnám. V takové situaci už Arsenal dlouho nebyl. Fanoušci ztratili důvěru ve Wengera, ale myslím, že hráči s ním byli vždycky na jedné lodi. Žádný obří problém, který by se mohl objevit v důsledku Wengerova odchodu, nevidím. Pro něj opravdu nadešel správný čas skončit v Arsenalu, čemuž taky odpovídaly výsledky. Nemyslím si tedy, že příklad s Manchesterem United je vlastně natolik relevantní.“
Byla volba Unaie Emeryho správná? Není to až příliš velký skok od extrému k extrému?
„Ani ne. Myslím, že je člověkem, kterého Arsenal potřebuje. Řekl bych, že je z taktického hlediska trochu opatrnější než Wenger. PSG pro něj asi nebyla správná štace, je to klub s hvězdnými individualitami, které se nechtěly tolik obětovat pro tým.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
