Kovářův život v United: Obědval jsem s Ronaldem a čekám na šanci
Je vám sedmnáct a ozve se Manchester United. Seberete odvahu a vyrazíte zkusit štěstí, nebo zůstanete doma, kde máte své jisté? Gólman české jednadvacítky Matěj Kovář si vybral první možnost a za čtyři a půl roku v Anglii ani jednou nelitoval. Sbírá zkušenosti po hostováních a doufá, že časem přijde velká šance v jednom z nejslavnějších klubů světa.
Dlouhá sezona skončila. Matěj Kovář se vrátil z Anglie do rodného Uherského Hradiště a měl čas na vyprávění. „I kamarádi se mě často ptají, jaké to v Manchesteru je. Co Ronaldo a tak,“ usměje se čerstvě 22letý brankář s měkkým slováckým akcentem. Je o čem povídat a rozhovor se protáhne. A ano, řeč dojde i na supermana se zkratkou CR7: „O něm taky hodně mluvím.“
Co odpovídáte kamarádům, když se vás ptají na právě skončenou sezonu?
„Že nebyla špatná, i když ze začátku to tak úplně nevypadalo.“
United vás neposlali na hostování a podzim jste strávil v jejich juniorce.
„Nejdřív jsem to bral trochu těžce, místo juniorky jsem chtěl chytat někde u dospělých. Ale zpětně beru jako dobrý krok, že mě klub nikam neposlal. Měl jsem možnost trénovat s hvězdami United, což je zkušenost k nezaplacení.“
Bylo k nezaplacení i jarní hostování v třetiligovém Burtonu?
„Rozhodně. Upřímně, čekal jsem šanci o něco dřív než šest kol před koncem sezony, ovšem teď vidím, že všechno mělo svůj čas. Z šesti zápasů jsem čtyři dochytal s nulou, to není úplně marná bilance.“
Odměníte se dovolenou?
„První část už mám za sebou. Doma v Hradišti jsem stihl i pohárové finále se Spartou a historicky první trofej pro Slovácko. Měl jsem štěstí, že se zápas o dva týdny odložil, a mohl jsem vyrazit přímo na stadion.“ (usmívá se)
Měl jste „štěstí“ i na těžkooděnce se psy za postranní čárou. Viděl jste to i v Anglii?
„Tam si to nějak neumím představit. Na finále poháru to nejspíš mělo nějaký důvod, ale moc o tom nevím, takže nechci soudit. Já se na dálku radoval s týmem, protože Slovácko pod trenérem Svědíkem udělalo kus práce. Obrovský úspěch pro klub i město.“
Zmínil jste první část vašich prázdnin. A jak bude vypadat druhá?
„Už se těším, až vypnu někde u moře. Snad na to bude čas, protože mě ještě čekají dva zápasy kvalifikace na EURO jednadvacítek: třetího června s Anglií (1:2 - pozn. red.) a třináctého s Andorrou.“
O tom si ještě popovídáme. A po dovolené nastoupíte do přípravy s Manchesterem?
„Zatím to tak vypadá. A pak bych rád někde odehrál v kuse celou sezonu, protože moc zápasů v dospělém fotbale zatím nemám. Potřebuju se pořádně vychytat, prospělo by mi třeba padesát startů za sezonu.“
Vraťme se ještě k té končící. Co pro vás bylo nejhezčí?
„Zmíněná satisfakce v Burtonu. Dlouho jsem čekal na první minuty, ale pak jsem ukázal, že pořád umím chytat. Konec sezony mi sednul.“
Když jsme u příjemných momentů, co třeba podzimní večery v nablýskané Lize mistrů? Seděl jste mezi náhradníky v obou zápasech s Bernem.
„Zajímavá zkušenost. Nečekal jsem, že to přijde hned v prvním kole. Užil jsem si to a doufám, že si jednou v Champions League
