Neapol ovládla Serii A pouze dvakrát (1987 a 1990) a vždy u toho byl vulkán Maradona, který měl moc tvořit i ničit a jeho schopnosti byly dobité na sto procent. Po 33 letech se zdá, že dole u zálivu není činný jen Vesuv a mafiánská Camorra, ale i klan Luciana Spallettiho, který se stal neporazitelnou silou. Získá-li skvadra nepravděpodobných hrdinů z chudé Kampánie scudetto, nebude to nic menšího než La grande bellezza, Velká nádhera.
V polovině ledna se Max Allegri zalykal šokem. Juventus, kníže a pyšný zeměpán, dorazil na stadion Diega Armanda Maradony s pocitem nezranitelnosti a sebeuspokojení.
Ten Juventus, k němuž Neapol chová nejhlubší zášť. „Bianconeri soupeří s mnoha kluby, ale s Neapolí je to intenzivnější,“ prohlásil José Altafini, kanonýr, který nosil oba dresy.
Jejich nepřátelství nemá kořeny jen ve fotbale. Turín symbolizuje arogantní a bohatý sever, svůdná, ale sešlá Neapol bídný jih, zaostalý, chaotický a neurvalý region. Jak se vyjádřil Aurelio De Laurentiis, bombastický majitel SSC: „Jsme jako kočka a pes, naprosto neslučitelní.“
Rudý oblak hněvu zakryl Neapolský záliv v létě 2016 – po přestupu Gonzala Higuaína (90 milionů eur). Fanoušci pálili dresy rekordmana (38 tref v minulé sezoně, kdy skončili druzí za Juve), jiní je splachovali do světa kanalizačních potrubí. Jeho podobizny živelně strhávali z reklamních tabulí a lepili na popelářská auta, a když se zranil, pizzerie to přivítaly akcí: margherita za jedno euro!
Něco podobného zažil
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
