Ještě dva roky mu běží smlouva v Juventusu Turín, po zpackané sezoně si však nemůže být jistý ničím. Třicetiletý obránce Zdeněk Grygera dostal do kádru dalšího konkurenta, přesto však svůj odchod neřeší. Zatím přihlíží tomu, jak „stará dáma“ začíná nový život.
Koncem července mu sezona už pěkně dlouho nezačínala. Touhle dobou býval Zdeněk Grygera ještě na dovolené, jenže teď doplácí s celým Juventusem na nepovedený minulý ročník. Italský velkoklub se přes předkola prokousává do Evropské ligy a čeká ho zásadní rekonstrukce.
Ve čtvrtek už jste hráli 3. předkolo Evropské ligy proti irskému Shamrocku Rovers. Nebyl pro vás šok, že vám sezona začala tak brzy? Italská liga se obvykle rozjíždí až koncem srpna...
„No, bylo to nepříjemné. Z toho pohledu, že jsme měli kratší dovolenou. Kdybychom se kvalifikovali rovnou nebo nebylo pohárů, měli bychom ji delší. Ale tím, že jsme museli hrát tohle předkolo, začínali jsme o dost dřív než jindy. To nebylo příjemné. V podstatě jsme vstoupili do přípravy jako jedni z prvních v celé Itálii.“
Do kvalifikace Evropské ligy jste vstupovali hned z hrubé přípravy? Jak moc to bylo znát na hře?
„Ano, bylo to po hrubé přípravě, odehráli jsme tři přátelská utkání. A bylo to tím ovlivněné. Navíc ti, kteří byli na mistrovství světa, se připojili až po prvním soustředění, které jsme absolvovali v horách. Trénovali snad jen týden nebo deset dní. Ale zvládli jsme to a teď se to může jen lepšit. Výsledek 2:0 z venku je pro nás rozhodně dostačující.“
Vy jste však nehrál, celý zápas jste seděl na lavičce. Co to pro vás znamená? Můžete z toho vyvodit, jestli vám nový trenér Luigi del Neri věří?
„Zatím z toho nic nevyvozuju. Je nás hodně, skoro třicet. Takže na každý post máme dva až tři hráče. Byl jsem na lavičce, ale beru to tak, že jsem v kádru. Asi pět nebo šest hráčů typu Camoranesi nebo Grosso zůstalo doma, nebyli vůbec nominováni. Jsme po kondiční přípravě, člověk trochu vidí, na čem je... Pořád patřím mezi nějakých dvacet tři lidí, šanci dostanu. Něco jsem odehrál...“
Ale momentálně to vypadá, že na vašem místě nastupuje spíš Marco Motta...
„Ano, toho jsme koupili z AS Řím. A vypadá to, že na něm se bude stavět. Takže bych řekl, že jsem na tomhle postu druhý v řadě.“
Vy jste už během minulé sezony prohlásil, že tohle léto pro vás bude přelomové. Spokojil byste se s tím, že byste dělal náhradníka, nebo se budete poohlížet po něčem jiném?
„Momentálně nic nehledám. Pokud něco nepřijde, nebo bych vyloženě nechtěl pryč... Zatím to neřeším. Vím, že je na všechny posty potřeba víc hráčů, málokdo odehraje celou sezonu sám. Pro mě to vypadá tak, že nás trenér bere jako dva hráče na jednu pozici, takže jsem celkem v klidu. Na druhou stranu, ještě zdaleka neskončilo mercato (přestupové okno), takže se může přihodit, že někdo přijde. Všechno může být jinak, ale zatím to vůbec neřeším.“
„Myslím, že se neuvedl špatně. Nemá špatné věci, je vidět, že má v hlavě nějaký řád, který chce mužstvu dát. I když je jasné, že to bude chtít víc času. Po té minulé sezoně se budeme muset dost zkonsolidovat.“
Dá se nějak srovnat s Cirem Ferrarou a Albertem Zaccheronim, kteří se u vás prostřídali během minulé sezony?
„Já nevím, to se těžko srovnává. Každý má něco dobrého a něco špatnějšího, každý je nějaký. Na takováhle srovnání jsem nikdy moc nebyl. Je najednou tenhle dobrý a tamti byli špatní? To si nemyslím. Momentálně si myslím, že Del Neriho výhoda může být v tom, že začíná od nuly, může si říct, které hráče by chtěl. Byli jsme na dně, teď už to musí jít jen nahoru.“
Tohle jste však říkal už během sezony. Myslíte, že teď opravdu začíná nová éra? Přijdou třeba i větší změny v kádru?
„Určitě, Juventus to takhle i chce. Přišel nový prezident Andrea Agnelli, změnilo se celé vedení, máme nového trenéra. A hráčský kádr chtějí obměnit taky. Dát týmu novou tvář, kompletně renovovat celý Juventus.“
Jenže v klubu se hodně tlačí na výsledky. Myslíte, že na takovou komplexní obměnu bude čas?
„Uvidí se, jak dopadnou nákupy. O tomhle se můžeme bavit na konci srpna, až se to uzavře. V jaké fázi to mužstvo bude, jestli vyjdou všechny posily. Píše se o Džekovi, Krasičovi z CSKA Moskva... Ale pořád není nic hotového, jen se spekuluje. Jeden den je to na dobré cestě, druhý zase opačně. Až trenér řekne: Jo, mám všechno, co jsem chtěl, tak může mluvit o tom, kam až chce útočit. Minulá sezona nás ale poznamenala hodně, podle mě to nějaký čas bude chtít.“
Takže nové vedení nyní vůbec nestanovilo žádné cíle?
„Ne, zatím ne. Teď máme jediný cíl – přejít přes ta dvě předkola a dostat se do Evropské ligy.“
Mluvíte o obměně, ale v kádru pořád zůstávají hráči přes třicet let jako Hasan Salihamidžič, Fabio Grosso, Mauro Camoranesi nebo Alessandro Del Piero. Skončil jen Fabio Cannavaro...
„No, taky není jednoduché říct osmi lidem, ať si hledají angažmá. Víme, jak je Juventus velký klub, a všichni přes třicet roků... Vždycky něco najdete, ale nebude to takové. Po třicítce těžko dostanete nabídku, která bude nějak výhodná. Uvidíme, je to na mrtvém bodě. Nějaké nákupy se udělaly, jenže nikdo zatím neodešel, jen se píše v novinách. Každopádně je nás hodně.“
Je mezi spoluhráči znát nervozita z toho, co bude dál?
„Skoro všichni, kteří už delší dobu působí v italské lize nebo jsou Italové, to znají. Vědí, jak to tady přes léto je. Přes léto se každý den něco píše v novinách, kdo odejde, kdo přijde... Málokoho to rozhodí, že by z toho byl špatný. I když je jasné, že o něčem to svědčí.“
Cítíte, že tohle léto, po minulé nepovedené sezoně, je Juventus obzvlášť pod palbou?
„Juventus je pod palbou pořád. Ale ta nejhorší už byla. Teď je to ve fázi, že všichni píší o novém začátku, o novém budování týmu. Spíš se řeší, jak bude vypadat Juve, jaké jsou možnosti, kdo by mohl přijít... Všichni teď hledí spíš do budoucna.“
To nečiní pouze v Juventusu – trenéry vyměnily třeba i milánské kluby. Co se od nich dá čekat?
„Ale stejně je vidět, že u nás je obměna větší. Z Interu sice odešel Mourinho, ovšem přišel další kvalitní trenér, Benítez. A mužstvo je stabilizovanější, dělají třeba jen jeden nákup. Zásah do týmu není tak velký jako u nás. V AC Milán se taky bude měnit tým, ale podle mě až postupem času. Hodně hráčům končí smlouva za rok nebo dva, podobně jako je to u nás. Přišel tam Massimiliano Allegri, ambiciózní trenér, jakého asi chtěli. Větší výměny v kádru tam však podle mě přijdou za rok dva.“