Pekhart o přestupu do Španělska: Můj sen, v Izraeli jsem nechtěl zůstat
Zahrál si v Německu, Řecku, vyzkoušel i zajímavé angažmá v Izraeli. Teď se český útočník Tomáš Pekhart vrhá do další zajímavé výzvy, když kývl na nabídku z Las Palmas. Přestup se udál velmi rychle a vytáhlý střelec už ve Španělsku bojuje ve druhé lize. 29letý forvard v rozhovoru pro Sport popisuje, co ho vedlo k uzavření kapitoly v Beer Ševě, jak si užívá slunné prostředí Kanárských ostrovů a jak vypadají ambice klubu, který se po sestupu hodlá co nejrychleji vrátit zpět do elitní La Ligy.
Co rozhodlo pro to, že jste zamířil do Las Palmas?
„Vždycky jsem si chtěl zkusit zahrát ve Španělsku a mluvit španělsky. Jejich fotbal patří k top na světě, to určitě rozhodovalo. Není moc Čechů, co si zahrálo ve Španělsku (momentálně působí Tomáš Vaclík v Seville). Když se ke mně dostala tahle nabídka, nemusel jsem moc přemýšlet.“
Jak probíhal přestup z Izraele?
„Všechno šlo hodně rychle. Jeden den jsem se dozvěděl o nabídce ze Španělska, druhý den proběhla nějaká jednání, další už jsem přišel na trénink v Izraeli podepsat nějaké výstupní papíry. Myslel jsem si, že zůstanu do dalšího dne a dostanu šanci se rozloučit s klukama v kabině, ale v Las Palmas mě chtěli mít co nejdřív. Podepsal jsem v jedenáct večer konečné papíry a v pět ráno mi letělo letadlo do Španělska. Neměl jsem čas se s nikým rozloučit, druhý den mi psali kluci z Izraele, kde jsem… Teď se tam vrátila manželka a zařizuje ostatní věci, ukončuje barák, účty a to, co je všechno potřeba.“
Proč jste ukončil angažmá v Beer Ševě?
„Působení v Izraeli pro mě znamená obrovské fotbalové i životní zkušenosti, poprvé jsem byl mimo Evropu. Fotbalově to bylo úspěšné, ale byly tam nějaké věci, které byly pro nás Evropany těžké překousnout. Poslední věc, kdy jsem se rozhodl, že tam nemůžu zůstat, se udála asi měsíc zpátky.“
Co se přesně stalo?
„Hráli jsme první zápas předkola Evropské ligy s APOELEM Nikósií. Zhruba dvě, tři hodiny před tím, než jsme se měli sejít na zápas, proběhl alarm ve městě. To znamená, že všichni se musí schovat do safe roomů, tak v Izraeli říkají bunkrům, který tam musí mít každý barák. Když slyšíš alarm, musíš se tam schovat. Já byl zrovna doma, úplně jsem nevěděl, co se děje. Vedle mého baráku zrovna stavěli jiný dům nějací arabští dělníci. Začali mi bušit na dveře, ať je pustím dovnitř, a běželi rovnou do toho bunkru. Tam jsme seděli asi v osmi, devíti lidech, čekali, až skončí alarm a kam dolétne raketa.“
To vás muselo dost vystrašit…
„Ten alarm znamená, že Gaza vystřelila raketu. Izrael má udělaný obranný systém, že když to padá na město, sestřelí ji ještě ve vzduchu. Když to padá na otevřené prostranství, nechají ji spadnout na zem. Místo, kde jsem bydlel, byl poslední barák ve městě, vedle mě už byly planiny a poušť. Raketa spadla několik kilometrů ode mě, to nebyl hezký zážitek. Šlo o moment, kdy jsem si řekl, že tam nemůžu zůstat. Už předtím v létě proběhly nějaké věci, kdy se nabourala má důvěra v klub, přemýšlel jsem o změně týmu. Tohle pak byla věc, která k tomu výrazně přispěla.“
Měl jste i jiné nabídky?
„Po minulé sezoně, kterou jsem měl dobrou, vyhráli jsme titul a hráli Evropskou ligu, jsem dostal docela dost nabídek. Čekal jsem na něco, co mě opravdu zaujme. Místo, klub, ambice, trenér a všechno dohromady… Nabídka z Las Palmas se mi hned zalíbila a řekl jsem, že do toho jdu.“
Jak důležité bylo, že se znáte s trenérem?
„To je pro hráče jedna z nejdůležitějších věcí, když se mění klub. S Manolem Jiménezem jsem byl už v Řecku (během působení v AEK), tam jsme spolu byli úspěšní. Když mi zavolal, určitě to situaci usnadnilo. Je to jednodušší i v jednání, když trenér stojí za hráčem.“
Tím pádem jste se ocitl v Las Palmas. Jaké dojmy na vás dělá klub?
„Zatím je tady všechno super. Když jsem byl v AEK, spousty hráčů chodilo na hostování právě z Las Palmas. Všichni o týmu mluvili skvěle, je to mužstvo z La Ligy, takže stadion, zázemí a všechno je na super úrovni. Argentinský útočník Sergio Araujo byl také v AEK na hostování, pak se sem vrátil. Mohl dát přednost AEK, kde ho chtěli koupit, hrál by v top týmu v Řecku, ale rozhodl se zůstat ve Španělsku. Je to tým, který se hned chce dostat zpátky do La Ligy, tým i konkurence tomu odpovídají. Jsme tady čtyři útočníci, třeba zkušený Rubén Castro hrál celý život La Ligu, teď přišel z Betisu Sevilla. Pak je tady ještě Araujo, o němž jsem mluvil, já a jeden další španělský útočník, který přišel z Wolverhampton. Takže konkurence je vážně obrovská.“
Jak je braný fotbal na Kanárských ostrovech, kde leží Las Palmas?
„Co jsem za pár dnů stihl vidět, všichni tady žijí fotbalem. Teď jsou lidi trošku zklamaní, že se tým nedokázal v minulé sezoně zachránit. Ale to je určitě od fotbalu neodláká.“
Navíc jste se přesunul do nádherné, turisticky vyhledávané destinace…
„To místo celému angažmá samozřejmě taky přidává, na život je to tady fantastické. Je tady možná nejlepší klima v Evropě, celý rok okolo 25 až 30 stupňů. Nejsou obrovská vedra, i v zimě je pořád zhruba 20 stupňů. Jde o turistické místo, život je tady krásný.“
Jaká je úroveň druhé ligy ve Španělsku?
„Těším se na to. Úroveň je asi úplně jinde, než jsem byl zvyklý poslední roky v Řecku nebo Izraeli. Hraje tady spousty týmů, které jsou prvoligové a chtějí okamžitě postoupit. Všichni říkají, že je to taková prodloužená La Liga. Když tady člověk trošku zahraje, může odejít úplně kamkoliv. Všichni směrem do Španělska koukají úplně jinak než na jiné, menší evropské ligy.“
