Martin Vait
29. března 2020 • 04:50

Gebre Selassie o Brémách i konci v reprezentaci. Kdy se vrátí do Čech?

Autor: Martin Vait
Vstoupit do diskuse
0
Video se připravuje ...
TOP VIDEA
Hvězdy vyvedly partnerky: kdo dorazil na vyhlášení Fotbalisty roku?
PRVNÍ DOJEM ze čtvrtfinále: Motor se zlepšuje, ale dostává lekci, co Třinec umí
VŠECHNA VIDEA ZDE

Od snové sezony, ve které byl jedním z hlavních článků mistrovského libereckého týmu a pak zazářil na evropském šampionátu, uběhlo osm let. Mezitím byl Theo Gebre Selassie celou dobu základním kamenem sestavy Werderu Brémy – ať už tým vedl jakýkoli trenér, hrálo se o poháry, nebo o záchranu jako nyní. „I s dohrávkou máme do konce sezony deset zápasů. V bundeslize se dá hrát víceméně s každým a to platí i o týmech, které jsou ještě před námi,“ říká.



Byl vždy jedním z pravidelně nastupujících českých hráčů v elitní zahraniční lize. Na jiném postu v reprezentaci by ho tento fakt v minulém hubenějším desetiletí okamžitě katapultoval do základní sestavy národního týmu. Theo Gebre Selassie ale většinu kariéry sváděl tuhý souboj o místo s Pavlem Kadeřábkem a později i s Vladimírem Coufalem na nejnabitější reprezentační pozici pravého obránce. Snad i proto jeho úctyhodné výkony na klubové úrovni v Česku neměly takovou odezvu, jakou by si zasloužily.

Na konci minulé sezony se pak třiatřicetiletý bek trochu překvapivě rozhodl ukončit reprezentační kariéru – rok před plánovaným EURO. V tomto ročníku tak Gebre Selassiemu zbyly starosti na klubové úrovni. Než byla bundesliga deset kol před koncem přerušena, Brémy se potácely na předposledním místě s osmibodovým odstupem od jistoty záchrany, byť se zápasem k dobru. V nejistotě je bývalý český reprezentant i kvůli pandemii koronaviru.

Jak zvládáte momentální situaci? V bundeslize začalo po zavedení vládních opatření dost týmů trénovat hodně kreativním způsobem, přihrávat si balon třeba jen na pár metrů a tak podobně. Zkoušíte i v Brémách něco podobného?
„Zatím to máme i my. Takový trénink je u nás možný, ale není to povinné. Kdo chce, může se potkat po dvojicích či trojicích a dělat nějaká přihrávková cvičení a centry. Ale to je asi všechno. Dohromady se potkat v posilovně asi taky není dobrý nápad. I kdyby to bylo po skupinkách, po pár lidech by se muselo všechno dezinfikovat, což z logistického hlediska není moc reálné. Jinak máme individuální plán a plníme ho. Já chodím běhat do parku a cvičím doma.“

Hranice ještě asi budou nějakou dobu zavřené, jaké to pro vás je, když máte rodinu v Čechách?
„Musím říct, že to je na věci asi to nejnepříjemnější. Člověk je v zahraničí a chce tu být, ale pocit, že v podstatě nemůže jet domů, je velmi nepříjemný. Zvlášť když má rodinu, určitě by chtěl v tuto chvíli být doma v Čechách nebo blízko svých příbuzných. Naštěstí, když budu mluvit o naší rodině, jsme tu společně, ale i tak vidíme s manželkou, že by nám bylo lépe v Čechách. Ale je to naše práce a tohle je její odvrácená strana.“

Máte ještě vůbec v hlavě fotbal a situaci v tabulce? Za normální situace bych se zeptal, jestli může herní přestávka pomoci psychice, ale nejsem si jistý, jestli je to teď namístě.
„To je taky zajímavé. Člověk vypadl z týdenního kolotoče a má se přeorientovat na to, že by se ročník měl dohrávat – a jestli ano, tak velmi pravděpodobně bez diváků, protože je nereálné, aby se najednou nahrnuly desetitisíce lidí na jedno místo, i kdyby se liga měla dohrávat v červnu. A pak se dostáváme do situace, kdy to pro nás po sportovní stránce není ideální. Výhody domácích nebo venkovních zápasů se ztratí, když nebudete mít podporu fanoušků. Čistě po sportovní stránce to asi bude jiné. A řekl bych, že ne úplně objektivní. Ale co se dá dělat. Na druhou stranu je v tom spousta peněz. Když je kluby nedostanou, většina by asi měla velké problémy.“

Když jsme se bavili zhruba před rokem a půl, létali jste nahoře v tabulce a bojovali jste o poháry. O trenéru Florianu Kohfeldtovi jste říkal, že je to nejlepší kouč, pod kterým jste kdy působil. Teď ale bojujete o záchranu. Co se od té doby změnilo i v klubu?
„To, co si myslím o trenérovi, neustále platí. O jeho kvalitách vypovídá i fakt, že přes současnou situaci a sérii špatných výsledků tu stále působí. I v klubu jsou si moc dobře vědomi, jak kvalitního kouče máme. V ostatních klubech už v těchto situacích sáhli k výměně trenérů, ve Werderu ale nadále panuje přesvědčení, že je v našich silách situaci otočit.“

Věříte, že to zvládnete?
„I s dohrávkou máme do konce sezony deset zápasů. V bundeslize se dá hrát víceméně s každým a to platí i o týmech, které jsou ještě před námi. Sice nás čeká i Bayern, ale ani to není nemožné – a u ostatních týmů jde o záležitost momentální formy. Navíc teď se dá jen těžko říct, jak budeme mít rozlosováno. Bude to nejspíš úplně jiné, může se hrát každý druhý nebo třetí den. S normálním průběhem sezony to pro mě moc společného mít nebude.“

V čem je Florian Kohfeldt tak výjimečný, že si ho Brémy váží i po takové sérii výsledků?
„V první řadě nejde jen o mé přesvědčení. I když se nebojím se říct, že mám s koučem nadstandardní vztah už od doby, kdy před pěti lety působil jako asistent trenéra Viktora Skripnika. Minulou sezonu byl zvolen trenérem roku a to, jak vnímá fotbal a co chce praktikovat, klapalo loni velmi dobře i na poměry, které tu máme. Nemůžeme si dovolit nakupovat hráče za desítky milionů eur. Se svou vizí toho tady dokázal hodně.“

Proč to tedy v aktuální sezoně moc nevychází?
„Na to má bohužel vliv spousta faktorů. Ze začátku jsme měli spoustu zraněných, snad pět stoperů mimo hru, takže jsem na tomto postu potom zaskakoval i já a bylo to složité. Když nechytnete začátek a začne vám ujíždět vlak, dostáváte se do problémů. Jakmile neuděláte sérii dvou, tří zápasů, budete se bohužel na těchto příčkách plácat velmi dlouho.“

Čím to, že je v Brémách v poslední době tak silná česká stopa? Dnes ve Werderu působíte s Jiřím Pavlenkou, předtím s Jaroslavem Drobným. Je to jen shoda náhod, anebo na to má něco vliv?
(dlouze přemýšlí) „Těžko říct. Ale možná na mém příkladu viděli, že nejsem hráč, který by začal dělat problémy, když by situace byla nepříjemná, a chtěl si vydupat nějaké věci a choval se neprofesionálně. Možná viděli, že čeští hráči jsou v pohodě a jsou přínosem pro klub (směje se).“

Každopádně jste v klubu už osm let. Měl jste třeba za ty roky i nabídky odejít? Nebo pro vás byly vždy Brémy na prvním místě?
„Nabídky jsem měl. Vždy se to ale sešlo tak, že ve chvíli, kdy se vyjednávalo o smlouvě, nám to ze všech hledisek – po životní a rodinné stránce i v kombinaci se sportovním ohledem vycházelo tak, že je to pro nás tady v danou chvíli nejlepší. Co se rodiny a fotbalu týká, pro mě nebylo co řešit.“

Kdy jste nejvážněji uvažoval o tom, že byste mohl odejít?
„Musím říct, že nejvážnější je to až teď poslední dobou, kdy máme dvě děti. Bude to osmý rok v Německu a ještě mám podepsanou smlouvu na příští sezonu. Ve fázi, když už je člověk tak dlouho v zahraničí a daleko od rodičů, přemýšlí nad věcmi víc a víc. Chybí mu kontakt s blízkými a mrzí ho, že prarodiče nemají kontakt s vnoučaty častěji.“

Novou smlouvu jste podepsal v listopadu, ale uvažujete, že byste se vzhledem k situaci vrátil už třeba teď v létě?
„Ne, takhle momentálně neuvažuju. Těžko říct, jak tato sezona vůbec skončí, uvidíme, co bude. Ale pokud se dohraje a příští ročník začne, plánujeme tu ještě rok zůstat. Ale velmi pravděpodobně to bude poslední sezona v zahraničí.“

Když vidíte, jak v české lize vylétly České Budějovice po příchodu Jaroslava Drobného s Tomášem Sivokem , a jak si oba užívají fotbal na stará kolena, máte myšlenky na návrat do Liberce či Jihlavy?
„Samozřejmě, určitě se vrátíme, ale protože budeme žít v Liberci, směřoval bych to tam. V dospělém fotbale jsem byl v Jihlavě jen rok. Prošel jsem tam mládeží a mám tam kamarády, kteří už fotbal hrají jen pro zábavu. Navštěvujeme se jednou za rok, když to jde, ale není to tak, že bych na Jihlavu měl takovou vazbu jako třeba na Liberec.“

Jiří Pavlenka za tři roky v Brémách hodně zaujal svými výkony. Mohl by ještě v budoucnu chytat v nějakém klubu širší špičky podobně, jako se třeba Tomáš Vaclík přesunul z Basileje do Sevilly?
„Rozhodně, o tom nepochybuju. Opravdu, bez přehánění. Tuto sezonu nemá nikdo úplně skvělou, ale Pavlas měl tu první fantastickou a dokázal na ni navázat i o rok později. Kdyby pak býval tlačil na pilu, určitě by z jeho pohledu bylo něco možné. I on ale viděl, co v Brémách má a jak si ho tady lidé váží a musím říct, že to se na vás hodně přenáší. Ale nepochybuji, že Pavlas na to má.“

Jak jste postupně docházel k rozhodnutí ukončit reprezentační kariéru?
„Důvody jsou stejné jako před rokem. Začal jsem na sobě stále více pociťovat, že mě stojí strašně moc energie hrát každý zápas v bundeslize a v reprezentační pauze se adekvátně připravovat na sraz. Další stránka věci byla, že času stráveného na hotelech je na reprezentačních srazech prostě hodně. Ten čas mi začal být vzácný. V hlavě jsem si najednou říkal, že už mi to nevychází v poměru s časem, který bych mohl trávit s rodinou, jet s ní na krátkou dovolenou. Moje tělo by si taky trochu odpočinulo a mohl bych si tím prodloužit klubovou kariéru ještě o rok nebo dva. Ke konečnému rozhodnutí jsem dospíval asi půl, tři čtvrtě roku, měl jsem různé problémy a bylo to opravdu na hraně. Riskoval jsem, že se vážně zraním. Měl jsem štěstí, že se to nestalo, ale bylo to opravdu jen tak tak.“

Ani vidina toho, že vás za rok může čekat poslední EURO, vás už nelákala, abyste pokračoval?
„To ano, ale zase jsem si říkal, jak bych se cítil, kdybych tam celou dobu byl, hrál kvalifikaci a potom tam někdo přišel a řekl: ‚Kluci, fajn, vy jste se dostali na mistrovství a já si tam teď zahraju.‘ To by se mi asi úplně nelíbilo a v takové pozici jsem být nechtěl. Takže jsem raději udělal tohle rozhodnutí, což si myslím, že je i správné a fér.“

Vy jste většinu reprezentační kariéry bojoval o místo s Pavlem Kadeřábkem, teď se do národního týmu dostalo slávistické jádro s Vladimírem Coufalem. Občas jste proto zaskakoval na levém beku, kde to pro vás asi nebylo ideální. Hrál ve vašem konci v reprezentaci roli i tento faktor?
„Ptáte se, jestli šlo o to, že jsem byl stavěný na posty, na kterých nejsem zvyklý hrát a netrénuji je?“

Dá se to tak říct.
„Bylo to komplexní rozhodnutí ze všech stran.“ (usmívá se)

Rozumím. Rozmlouval vám konec někdo?
„Ano, bavil jsem se s trenérem Šilhavým , bavil jsem se s rodiči, vysvětloval jsem mé důvody po zdravotní a rodinné stránce. A všichni mi řekli, že pokud to takto cítím, není co řešit.“

Vy jste v reprezentaci zažil zvláštní desetiletí. Z dnešního pohledu poměrně úspěšné, ale tým jako takový si u fanoušků těžko budoval oblibu. Někdy se z něj zase dalo dostat i víc. Co se podle vás dalo v některých fázích udělat třeba jinak?
„Co se týče reprezentace, je strašně důležité, jak funguje tým. Tolik toho nenatrénujete, kluci se dlouho nevidí, takže je důležité, aby se na sraz těšili, cítili se tam dobře, aby tam byla fakt dobrá parta. Můžu říct, že za trenéra Bílka tohle bylo opravdu velmi dobré. Všichni táhli za jeden provaz a panoval pocit, že stojíme my proti zbytku světa. Být součástí mužstva bylo z týmového hlediska velmi příjemné. To, co teď nastavil pan Šilhavý v reprezentaci, se tomu začíná velmi podobat, alespoň co jsem stihl sám zažít.“

Pod kterým trenérem v Česku vám vlastně nejvíc vyhovovalo hrát?
„To už je tak strašně dávno… (směje se) Ale je to celkem jednoduché. Tím, že jsme vyhráli s Libercem titul pod trenérem Šilhavým, jsou na to nezapomenutelné a nejhezčí vzpomínky.“

Češi, kteří zanechali v bundeslize výraznou stopu: Jarolím, Kadlec i překvapivé jméno
Video se připravuje ...

Z V R P Skóre B
1. Bayern 34 26 4 4 100:32 82
2. Dortmund 34 21 6 7 84:41 69
3. Lipsko 34 18 12 4 81:37 66
4. Mgladbach 34 20 5 9 66:40 65
5. Leverkusen 34 19 6 9 61:44 63
6. Hoffenheim 34 15 7 12 53:53 52
7. Wolfsburg 34 13 10 11 48:46 49
8. Freiburg 34 13 9 12 48:47 48
9. Frankfurt 34 13 6 15 59:60 45
10. Hertha Berlin 34 11 8 15 48:59 41
11. Union Berlin 34 12 5 17 41:58 41
12. Schalke 34 9 12 13 38:58 39
13. Mainz 34 11 4 19 44:65 37
14. Köln 34 10 6 18 51:69 36
15. Augsburg 34 9 9 16 45:63 36
16. Werder 34 8 7 19 42:69 31
17. Düsseldorf 34 6 12 16 36:67 30
18. Paderborn 34 4 8 22 37:74 20

Vstoupit do diskuse
0

EURO 2024 v Německu

Program EURO 2024 Los EURO 2024 Vstupenky na ME ve fotbale Kvalifikace na EURO 2024

Mistrovství Evropy ve fotbale 2024 se koná od 14. června do 14. července v Německu. Turnaje se zúčastní 24 týmů. Česká fotbalová reprezentace se představí ve skupině F proti Portugalsku, Turecku a vítězi baráže C.

Fotbal dnes * Evropská liga * Slavia - AC Milán v TV * Liverpool - Sparta v TV

26. kolo
Články odjinud


Články odjinud