Byl pořádně naštvaný. A zcela oprávněně. Gólman Basileje Tomáš Vaclík (25) nedochytal sobotní utkání švýcarské ligy proti Sionu, když v závěru prvního poločasu uviděl červenou kartu. Opakované záběry však prokázaly, že se pronikajícího útočníka hostů Moussy Konateho vůbec nedotkl. „Penalta to stoprocentně nebyla,“ říká jednoznačně v rozhovoru.
Když Tomáš Vaclík uviděl v rukou sudího červenou kartu, zůstal jen nevěřícně zírat. Nic jiného ani dělat nemohl. Pětadvacetiletý reprezentant doplatil na přehmat muže s píšťalkou, svůj tým nezaviněně oslabil. I přes křivdu však lídr švýcarské soutěže dosáhl na konečnou remízu 1:1.
Jak jste inkriminovaný moment viděl z vlastního pohledu?
„Penalta to nebyla stoprocentně. Nevím, v jakém úhlu byl rozhodčí, ale já se soupeře vůbec nedotkl. O tom ani nemá smysl mluvit.“
Dával jste si pozor, abyste soupeře nezasáhl, že?
„Vyběhl jsem a viděl, že bude u balonu dřív. On si ho ale pak moc ukopl, hned jsem proto dal ruce pryč. Nechtěl jsem vůbec nic riskovat. Je blbý, že to rozhodčí posoudil zrovna takhle. Ten zápas tím byl hodně ovlivněný.“
VIDEO: Podívejte se na vymyšlené vyloučení Tomáše Vaclíka
Překvapil vás verdikt rozhodčího?
„Věděl jsem, že to faul nebyl. Ale s rozhodčím se o tom mluvit nedalo. Ujišťoval jsem ho, že jsem se soupeře vůbec nedotkl. Ale on tam viděl kontakt a ještě mě vyloučil. Je to fotbal, i rozhodčí může udělat chybu. Spíš mě ale v takovém případě mrzí chování útočníků, kteří dobře vědí, že se o žádný faul nejednalo a přesto se skácí na zem a ještě se tváří dotčeně, že jim bylo ublíženo. Takže na to koukám spíš z téhle strany, je to vyloženě nefér chování. Od toho je ale na hřišti rozhodčí, aby to viděl. Tentokrát bohužel udělal chybu vůči nám, to se stane.“
Pronikající Konate šel k zemi hodně ochotně…
„Tam nebyl ani minimální kontakt. Neřeknu, kdybych mu škrtl o nohy, to by stabilitu mohl ztratit. Ale takhle určitě ne. Jsem rád, že kluci odehráli druhou půli fantasticky a nechybělo moc, abychom to utkání otočili.“
Jak se vám po vyloučení na zápas koukalo?
„Koukal jsem na to v kabině, jako vyloučený bych na střídačku nemohl. Obklopila mě nervozita, všechny centry a šance jsem očima tlačil do branky. Klukům jsem fandil, i v deseti jsme byli lepší a já přemýšlel o tom, jak to mohlo vypadat, kdybychom zůstali v jedenácti a poločas byl 0:0.“
Jak na vaše vyloučení reagovali spoluhráči a trenér?
„Uklidňovali mě, že se nic neděje. Takový je fotbal. Oni dobře věděli, jak to celé bylo. Trenér mi říkal, ať na to co nejrychleji zapomenu a připravím se na středu, kdy nás čeká důležitý zápas v Lize mistrů proti Portu.“
Vzpomenete si, kdy jste viděl červenou kartu v soutěžním utkání naposledy?
„Myslím, že to bylo ještě ve Viktorce Žižkov, když jsme hráli na Xaverově o postup do první ligy proti béčku Sparty. Takže už to pár let bude.“
