Třetí liga, druhá liga a od příští sezony rovnou ta nejvyšší – polská Ekstraklasa. Hradecké duo Tomáš Petrášek, Petr Schwarz a společně s nimi Daniel Bartl ve službách Rakowa se dočkali postupu do elitní ligy našich severních sousedů. Čenstochová se mezi polskou smetánkou ukáže po dlouhých 21 letech. „U spousty fanoušků jsem viděl slzy štěstí, byli dojatí, protože ti nejvěrnější museli těch 21 let často trpět, plácat se po nižších ligách a vysoko prohrávat. Udělali jsme jim obrovskou radost,“ popisuje tamní radost obránce Petrášek, který za poslední tři roky z pozice stopera nastřílel 23 branek.
Oba toho zatím během kariéry nedosáhli. Osud jim mnohdy nebyl nakloněný. Fotbalový bůh však na ně stejně myslel. Když svedl Tomáše Petráška a Petra Schwarze do Rakowa, nasměroval je k životnímu angažmá.
„Pro mě osobně je všechno tohle splnění cíle, se kterým jsem do Rakowa před třemi lety přišel a také splnění dětského snu, zahrát si nejvyšší soutěž,“ vypráví Petrášek, který si kdysi ve Viktorii Žižkov nebo v Kolíně musel půjčovat, aby vůbec měl na živobytí.
„Asi nejvíc si vážím cesty, kterou jsem ušel. Od chvíle, kdy jsem nedostal šanci od svého mateřského klubu, přes plácání se po ČFL a druhé lize v Čechách, až po odchod do Polska. Teď stojím před branami velkého fotbalu. Sice trošku později, ale jsem za to neuvěřitelně vděčný,“ září 27letý stoper.
Jeho parťák a rovněž rodák z Hradce, Petr Schwarz, dostal nabídku přestoupit do Rakowa teprve před touto sezonou a zřejmě by už neměnil. „Postup a vůbec celá sezona tady v Polsku je asi můj největší sportovní úspěch. Jelikož jsem se stal součástí skvělého týmu, zasáhl skoro do všech zápasů v lize, máme postup čtyři kola před koncem sezony, v poháru jsme vyřadili Lech Poznaň a Legii Varšava,“ zasní se, když bilancuje.
I s Hradcem dokázal třikrát postoupit, ale dle jeho slov to nikdy nebylo ono. „Neměl jsem tolik odehraných zápasů a ani atmosféra nebyla taková, jako je tady v Rakově,“ říká 27letý záložník.
Rakow projel sezonou dominantní stylem. Jeho série 27 zápasů bez porážky budí respekt. A Petrášek s Schwarzem jen přikyvují. „Všechno je to o těžké práci,“ vysvětluje český obránce. „Obrovská koncentrace a spousta práce. Nepovolili jsme a vždy hráli tak, jak jsme chtěli,“ doplňuje ho český parťák. „Série byla opravdu dlouhá a myslím si, že tohle už v kariéře nemusím zažít,“ dodává Schwarz.
V poháru vyřadili Lech i Legii
Kromě senzačního postupu do Ekstraklasy se Rakowu dařilo i v národním poháru. Postupně vyřadil Lech Poznaň a ve čtvrtfinále i nejslavnější polský tým Legii Varšava. Nechybělo mnoho a česká parta by narazila ve finále na Jagellonii Bialystok, kde zase působí bývalý hráč Jablonce, Plzně a Olomouce Martin Pospíšil. Cestu jim však zatarasila Lechia Gdaňsk.
„Samozřejmě jsme věděli, co by případné vítězství v poháru znamenalo. Obrovská věc. Ale vyřadit postupně giganty jako Lech Poznaň, potom Legii, pro kterou je každoročně výhra ligového titulu a pohárů samozřejmostí a v semifinále prohrát po velkém boji s lídrem Ekstraklasy Lechií Gdaňsk, to je skvělá věc,“ má jasno Petrášek.
Nyní musí Rakow zvládnout ještě čtyři ligové duely a v létě se začne, i s českou ekipou, připravovat na sezonu v Ekstraklase. Už nyní ale nejvyšší polská ligy leží oběma v hlavě.
„Těším se samozřejmě moc, nejvíc na plné stadiony a atmosféru. Teď máme před sebou ještě zápasy, ve kterých chceme bezpečně uhájit první místo,“ říká Petrášek. „Souhlas. Atmosféra na stadionech je největší lákadlo. Fanoušci jsou na úplně jiné úrovni,“ přitakává Schwarz.
Zároveň ale mají oba dál na čem pracovat, aby se mezi elitou udrželi. „Pro mě osobně to však bude měsíc, ve kterém se mohu připravovat na nejvyšší soutěž, protože samozřejmě vím, na čem je potřeba pracovat, abych byl i v Ekstraklase úspěšný,“ zůstává Petrášek pokorný.
„V létě je příprava kratší, proto také využiji jen dva ze třech týdnů dovolené, ten jeden se budu připravovat s mým kondičním trenérem Ondrou Krajákem v Hradci. Chci být prostě maximálně připravený. Na nejvyšší soutěž si věřím, v týmu mám výbornou pozici, v postupovém utkání jsem byl kapitánem, ale nejhorší by bylo, kdyby mě to všechno uspalo.“
A pak je tu ještě jeden červík, který ho nahlodává, aby nepřestal tvrdě dřít. „Věřím, že případnými úspěchy v Ekstraklase si mohu splnit další dětský sen - obléknout reprezentační dres,“ přeje si Petrášek.