Filozofie, výchova i prodej. Salcburk vydělává a dává návod na úspěch | iSport.cz
20. srpna 2019 • 04:30

Filozofie, výchova i prodej. Salcburk vydělává a dává návod na úspěch

Autor: Tomáš Kotrla
TOP VIDEA
RENTGEN: Slavia umí zrychlit hru. V derby rozhodnou standardky RENTGEN: Slavia umí zrychlit hru. V derby rozhodnou standardky
Jágr: Gól? Pár jich přidám, nebojte! Zlobil se za chyby a prozradil, jak je to se Salákem Jágr: Gól? Pár jich přidám, nebojte! Zlobil se za chyby a prozradil, jak je to se Salákem
VŠECHNA VIDEA ZDE

Na konci minulé sezony v čele rakouské bundesligy náskok 12 bodů (reálně dokonce 17), šestý titul v řadě, vítězství v poháru. Dominance fotbalistů Salcburku budí respekt, a to navzdory ekonomickému zázemí, o kterém se soupeřům v lize může jen zdát. Klub totiž, na rozdíl třeba od pražských S, upozadil finanční injekce bohatého vlastníka Red Bullu a na svůj drahý provoz si dokáže sám vydělat. Cesta je přitom prostá – jasně stanovená filozofie výchovy a následného prodeje talentů.



Pouhé dvě ligové porážky ve 32 zápasech, průměr 2,47 vstřelené branky na zápas (v Evropské lize dokonce 2,5, přestože tým nehrál předkola), atraktivní ofenzivní fotbal se spoustou šancí, skvělé individuální i týmové výkony.

Přesto Salcburk vinou hlavního sponzora Red Bullu mezi nestrannými fotbalovými fanoušky obvykle nevyvolává pozitivní reakce. Stejně jako kluby vlastněné například ropnými magnáty si tým z Mozartova města nemůže stěžovat na nedostatečný rozpočet a nevraživost vyvolává i jeho umělá tradice.

Paradoxně však současný fotbalový Salcburk zastává opačnou filozofii, než jaká se mu mnohdy mylně připisuje. Na rozdíl od mnohých „tradičnějších“ klubů totiž peníze neinvestuje do drahých hvězd a jejich vysokých platů, ale naopak do výchovy mladých talentů, kterým následně nebrání v dalším kariérním posunu do lepších klubů.

To má v konečném důsledku pozitivní dopad na celkovou kvalitu nejen klubového fotbalu v předních evropských ligách, ale například i rakouského národního týmu (přestože je klubová akademie internacionální včetně několika Čechů, stále zásadní podíl mají Rakušané).

„Česká“ kolonie

Příběh vzniku rakouského giganta se datuje do roku 2005, kdy klub pod původním jménem Austria Salcburk odkoupil výrobce energetických nápojů Red Bull, který kompletně vyměnil management i ostatní zaměstnance, změnil klubové barvy, dokonce i název týmu na Red Bull Salcurk a stadionu na Red Bull Arenu.

Tak drastickou proměnu oblíbeného klubu mnozí fanoušci neunesli, a proto si nejprve na novém vedení chtěli vynutit alespoň částečné ústupky, které by respektovaly dlouholeté tradice, ovšem po neúspěšných jednáních si na protest založili svůj vlastní klub s původním názvem.

Jenže zatímco obnovená Austria Salcburk se potýkala s řadou problémů a v současnosti se pohybuje na pomezí třetí a čtvrté rakouské ligy, konkurenční Red Bull se začal proměňovat v obávaného protivníka. Hned v následující sezoně klub za celkové druhé místo vybojoval postup do předkola Ligy mistrů a v sezoně 2006/07 pod vedením Giovanniho Trapattoniho, jednoho z nejúspěšnějších trenérů historie, domácí soutěž ovládl rozdílem 19 bodů!

Fotbalisté Salcburku se radují ze zisku šestého rakouského titulu
Fotbalisté Salcburku se radují ze zisku šestého rakouského titulu

Zajímavostí je, že k prvnímu titulu Red Bullu pomohlo i několik českých fotbalistů. V červenci 2005 přišli tehdy jednatřicetiletý reprezentační útočník Vratislav Lokvenc a osmadvacetiletý bývalý záložník Plzně či Sparty Patrik Ježek, o rok později klub přivedl ze Slavie také šestadvacetiletého záložníka Karla Pitáka.

Zatímco vytáhlý kanonýr Lokvenc se po většinu mistrovské sezony střelecky trápil, když si ve 25 ligových zápasech připsal pouze 5 gólů a 5 asistencí (z toho hned 4 branky a 4 asistence během dubna), jeho spoluhráči ze zálohy si vedli lépe. Piták ve 26 zápasech nasbíral 6 gólů a stejný počet asistencí, Ježek ve 29 zápasech k 6 asistencím přidal ještě o jeden ligový gól navíc.

V černých číslech

Fotbalová revoluce se ale nekonala. V následujících šesti letech sice Salcburk posbíral tři tituly, ovšem třikrát skončil až druhý. Klubu se navíc nedařilo probojovat do Ligy mistrů a situace si žádala změnu.

Tou bylo v červenci 2012 angažování sportovního ředitele Ralpha Rangnicka, který již měl za sebou poměrně úspěšná angažmá v Německu, kde například během tří let vytáhl Hoffenheim ze třetí ligy až na sedmé místo v bundeslize. Rangnick pomohl vytvořit jasnou koncepci a do A týmu zapracoval nadějné mladíky, kteří začali doplňovat výrazné talenty z malých klubů napříč Evropou.

Výsledky se dostavily.

Od sezony 2013/14 rakouská nejvyšší soutěž nepoznala jiného vítěze než Salcburk, který navíc přidal čtyři triumfy v domácím poháru.

Nová filozofie fungování klubu se ovšem nedotkla pouze sportovní stránky, ale přispěla rovněž k finanční stabilitě. Na rozdíl od mnohých světových velkoklubů totiž Salcburk negeneruje obří každoroční ztráty, nýbrž je s výjimkou sezony 2015/16 dlouhodobě ziskový, přestože pod nátlakem UEFA musel Red Bull svůj příspěvek do klubové kasy významně omezit.

Přesná čísla nejsou známá, ovšem v každém případě klub za sezonu 2017/18 i díky skvělému tažení až do semifinále Evropské ligy dosáhl zisku po zdanění v přepočtu na současný kurz 85,2 milionu korun, o rok dříve vykázal čistý zisk dokonce 428,1 milionu korun.

Pro srovnání, ztráta pražské Slavie v sezoně 2017/18 činila 366,4 milionů a o rok dříve 263,4 milionů korun. U konkurenční Sparty to bylo dokonce 723,8 milionů korun, v sezoně 2016/17 klub díky prodejům svých hvězd výjimečně hospodařil se ziskem 22,6 milionů.

Risk je zisk

Udržet takový kolos v kladných číslech přitom v podmínkách rakouské ligy bez vysokých příjmů z vysílacích práv (byť jsou oproti české FORTUNA:LIZE minimálně pětinásobné) není snadné. Vše závisí na schopnosti pravidelně hrát evropské poháry a zároveň prodávat odchovance se ziskem.

Klub proto masivně investuje do budování špičkového zázemí pro mládež. V roce 2014 byla otevřena jedna z nejmodernějších akademií na světě, společná pro fotbalový i hokejový klub. Stála 1,55 miliardy korun a nabízí na české poměry těžko představitelný luxus. Tréninkový proces, v němž ale hraje důležitou roli i školní vzdělávání, je propracován do nejmenších detailů včetně psychologické přípravy.

RB Salcburk má akademii, která předběhla dobu. Tady rostou hvězdy

Druhou důležitou součástí strategie klubu je propracovaný skauting, konkurující předním evropským týmům. Díky tomu dokáže Salcburk dlouhodobě (a často i levně) přivádět talenty z celé Evropy, byť primární pozornost je při tom upřena na Rakousko, následně na další německy mluvící země a až poté na zbytek světa.

Zásadní roli při výběru pak hraje fakt, jak daný hráč pasuje do taktiky. „Velkou výhodou je, že přesně víme, jakým stylem chceme hrát. Ten je stejný od mládežnických týmů přes akademii, [přidružený klub ve druhé lize] Liefering až po první tým. V tom je naše síla,“ prohlásil před lety o klíčovém prvku výchovy Rangnick.

Přestože má skautingový tým k dispozici nejmodernější technologie na datovou analytiku, u přestupů často hraje důležitou roli také odvaha riskovat. Vždyť jen letos v létě už v Salcburku neváhali utratit celkem bezmála 185 milionů korun za tři teprve čerstvě šestnáctileté talenty bez zkušeností s dospělým fotbalem.

Přestupy s přidanou hodnotou

„V tom je náš největší potenciál a právě tím se odlišujeme od ostatních týmů v soutěži,“ mohl v roce 2017 směle prohlásit nový ekonomický ředitel klubu Stephan Reiter. Ten do Salcburku přišel jako čistokrevný byznysmen bez zkušeností s fotbalovým prostředím, ovšem i při zběžném pohledu na hřiště si mohl mnout ruce.

Klubu se totiž ještě před jeho angažováním povedlo něco výjimečného – poskládat tým individuálně kvalitních a po úspěchu nesmírně hladových mladíků s obrovským potenciálem, za který si přední evropské kluby vždy rády připlatí.

Vždyť v přestupech má Salcburk za posledních pět let plusovou bilanci neuvěřitelných zhruba 195 milionů eur, tedy pět miliard korun! A to se ještě klub před pár dny rozhoupal k přestupové bombě, když za rekordních 12 milionů eur (310 milionů korun) přivedl ze Sevilly (!) jednadvacetiletého rakouského reprezentačního stopera Wöbera. To jsou při srovnání s českými kluby naprosto závratná čísla, připustíme-li, že rakouská liga je snad s výjimkou Red Bullu kvalitativně na podobné úrovni jako ta česká.

Na jednu stranu je sice nutné přiznat, že primárním zájemcem o talenty je spřízněné Lipsko, ovšem to nic nemění na kvalitě hráčů, kteří Salcburkem v posledních letech prošli. Mezi nimi vyčnívají současné hvězdy Liverpoolu Sadio Mané a Naby Keïta.

Sadio Mané je v současnosti jednou z hvězd Kloppova LiverpooluSadio Mané je v současnosti jednou z hvězd Kloppova LiverpooluFoto Reuters

V případě prvního jmenovaného Salcburk v roce 2012 zaplatil Métám zhruba čtyři miliony eur (103,3 milionu korun) a o dva roky později ho prodal do Southamptonu za 23 milionů (594,1 milionů korun). Keïta byl dokonce ještě lepším obchodem. Zatímco v roce 2014 odcházel z Istres za pouhých 1,5 milionu eur (38,7 milionu korun), Lipsko za něj o dva roky později zaplatilo šestnáctinásobek, tedy 24 milionů eur (619,9 milionů korun)!

Pro srovnání, špílmachr Sparty Bořek Dočkal odcházel v únoru 2017 do čínského Henanu za zhruba 230 milionů korun. Při započtení inflace je tak srovnatelný pouze rekordní přestup Tomáše Rosického, který Spartě v roce 2001 vynesl 500 milionů.

Co je však ještě důležitější než rekordní přestupy? Salcburk obvykle dokáže dobře zpeněžit hned několik hráčů za sezonu. Ani současné přestupové okno není v zájmu o hráče rakouského mistra žádnou výjimkou. Ofenzivní záložník Wolf s pravým obráncem Lainerem odešli každý za 12 milionů eur (310 milionů korun), střední záložník Schlager i útočník Dabbur přinesli klubu dokonce po 15 milionech (387,5 milionu korun). A co více? Žádné Turecko, Belgie, Rusko a další ligy druhého sledu. Tři z nich míří do horních pater německé bundesligy, Dabbur si se Sevillou zahraje La Ligu.

Vidět fotbal jinak

Klub ovšem patří k nejlepším v celé Evropě také v koncepční práci se zaměstnanci. Zatímco například v případě pražské Sparty se v posledních letech často mluvilo o absenci výrazného herního stylu, Salcburk své trenéry vybírá především podle klubové DNA, tedy schopnosti hrát s týmem rychlý útočný fotbal s agresivním napadáním soupeře na jeho polovině hřiště.

Na lavičce Red Bullu se tak vystřídala celá řada progresivních trenérů. Roger Schmidt si díky úspěchům se Salcburkem vysloužil angažmá v Leverkusenu, který naučil hrát možná nejatraktivnější fotbal ze všech týmů bundesligy, Adi Hütter se přes Young Boys Bern dostal do Frankfurtu, který v minulé sezoně mimo jiné vypadl až v penaltovém rozstřelu v semifinále Evropské ligy s Chelsea.

Unikátní otevřenost klubu vůči modernímu pojetí fotbalu však nejlépe demonstruje příběh Reného Mariče, mladého trenéra, jenž v roce 2016 v pouhých 23 letech (!) získal angažmá u týmu do 18 let především na základě blogu o fotbale, který zaujal tehdejšího hlavního trenéra osmnáctky Marca Rose.

Slovák v akademii RB Salcburk: Fyzicky i technicky už jsem úplně jinde

Marič přitom měl do té doby praktické trenérské zkušenosti jen z regionálního Handenbergu, obce s tisícem obyvatel… Ani to mu ale nebránilo, aby v roli asistenta trenéra pod křídly zkušenějšího Rose dovedl Salcburk k senzačnímu triumfu v UEFA Youth League, obdobě Ligy mistrů, v níž jeho mužstvo smetlo PSG 5:0, vyřadilo Atlétiko Madrid, Barcelonu a ve finále zdolalo Benficu Lisabon. Mimořádný úspěch mládežnického výběru nezůstal bez odměny ze strany klubového managementu, a tak v následující sezoně Marič pod vedením Rose usedl dokonce na lavičku prvního týmu.

Velký risk, který klub podstoupil, se ale i tentokrát vyplatil. Salcburk atraktivní ofenzivní hrou válcoval soupeře a kromě povinného titulu se probojoval do semifinále Evropské ligy, kde padl až v prodloužení odvety proti Marseille.

V sezoně 2018/19 tým získal double, bez ztráty bodu ovládl těžkou skupinu Evropské ligy s Lipskem či Celticem a poté došel do osmifinále, kde nestačil na Neapol. Další úspěchy s rakouským mistrem už ale progresivní trenéři Rose s Maričem do své sbírky nepřidají, letos v létě totiž oba odešli za štěstím do Německa, kde budou trénovat Mönchengladbach.

Zakletá Liga mistrů

I přes všechny zmíněné úspěchy a fungování klubu měl Salcburk dosud jednu velkou bolest s názvem Liga mistrů. Cesta vždy skončila už v předkole, mnohdy na kopačkách papírově slabších týmů. Bilance je až ostudná, ani jeden z deseti pokusů postup do základní skupiny nepřinesl. A to mezi listopadem 2016 a dubnem 2018 klub neprohrál neuvěřitelných 19 zápasů v evropských pohárech v řadě, čímž vytvořil druhou nejdelší sérii v historii.

Nicméně už teď je jisté, že obvyklý scénář se nebude letos opakovat a v polovině září si hráči Salcburku díky přímému postupu poprvé zahrají skupinu nejprestižnější klubové soutěže, kde budou moci konečně dokázat, že v Evropě už nejsou žádným otloukánkem.

A nemusí zůstat u pouhé účasti ve skupině. Nikoho, kdo viděl například přípravný zápas proti Realu Madrid (0:1), v němž byl domácí Red Bull po většinu zápasu jasně lepší, totiž nejspíš nepřekvapí tvrzení, že rakouský mistr by mohl být v Lize mistrů černým koněm podobně jako minulou sezonu Ajax Amsterdam. Ostatně paralel mezi oběma kluby, jak je patrné z tohoto článku, existuje mnohem více.

Obří hala, laboratoř, analýza každého kroku. To je unikátní akademie

 

FORTUNA:LIGA - první fotbalová liga 2019/2020

Program a rozpis zápasů Tabulka Změny pravidel Herní model Aktuální kolo Sestřihy zápasů VIDEO momenty Tabulka střelců Fantasy liga Kluby

Nejvyšší česká fotbalová soutěž FORTUNA:LIGA v sezoně 2019/2020 pokračuje v herním systému s nadstavbou: po základní části s 30 zápasy se týmy rozdělí do tří skupin a odehrají nadstavbu. Před novým ročníkem se měnila pravidla. Titul obhajuje Slavia Praha, nováčkem jsou České Budějovice.

Stránky klubů: Viktoria Plzeň * Slavia Praha * Sparta Praha * Baník Ostrava

Články odjinud


Články odjinud