Měl i na Slavii, zmizel z očí. Jeřábek o Kazachstánu i parťáku Van Kesselovi
Měl našlápnuto, mluvilo se krom jiného o zájmu Slavie. Jenže zkraje roku 2020 přišel zlom: stoper Michal Jeřábek skončil v béčku Teplic, kde odmítl prodloužit smlouvu, podal výpověď a jeho kariéra se stočila jiným směrem. A byť mu mezinárodní arbitráž dala nakonec za pravdu (server iSport.cz případ popsal zde), ztratil se z očí. Dnes působí ve slovenském Zemplínu Michalovce, kde se sešel zrovna s jednou známou tváří s červenobílou minulostí, byť krátkou: útočníkem Ginem van Kesselem.
„Překvapilo mě, že umí dobře česky i slovensky, je veselý, dobrý parťák,“ říká dnes třicetiletý obránce. Ve velkém rozhovoru vypráví také o fotbalovém dobrodružství v Kazachstánu či podivné zlínské epizodě pod Pavlem Vrbou. „Pořád mám motivaci,“ ujišťuje.
Co ve vás převážilo, když jste se dozvěděl verdikt mezinárodní arbitráže ve vašem případu? Úleva, satisfakce, nebo už to byla po těch letech takové utlumené?
„Už je to přece jen trochu jiné, než kdyby padl dřív. Cítil jsem, že by to tak mohlo dopadnout. Ale samozřejmě jsem byl rád, protože s tím navíc byla spojena i pokuta (dva miliony korun pro Jeřábka a Jablonec). To, že je celý případ uzavřený a už je to za mnou, bylo hlavní.“
Měl jste otázku, jak všechno dopadne, po celou dobu v hlavě?
„V Česku se kauza řešila, bylo to nepříjemné. Myslím, že mi pomohlo, že jsem odešel do Kazachstánu a hrál venku. Jinak jak čas ubíhal a verdikt se oddaloval, už jsem si říkal, že se ho snad ani nedočkám...“
Váš postoj na konci roku 2019 byl jasný, nechtěl jste prodloužit smlouvu. Ale přece jen – chápete částečně Teplice, že vás nechtěly nechat odejít zadarmo?
„V Teplicích jsem měl pořád platný kontrakt, takže pro mě bylo v té době nepochopitelné, že ho nemůžu plnit. Mrzelo mě to, vždyť jsem v týmu strávil nějaký čas a všichni asi věděli, jaký jsem fotbalista, a že na mě, řekl bych, bylo spolehnutí. Třeba v Kazachstánu jsem měl smlouvu na rok, jak to tam chodí, a během ní za vámi pomalu nikdo z vedení klubu nejde a řeší vše až po skončení sezony. Nikdo tam s tím neměl problém. Takže to, co jsem poznal v Teplicích, pro mě bylo zvláštní. I když přede mnou asi bylo dost hráčů, kteří zažili ze strany klubů něco podobného.“
Kdy jste se vůbec rozhodl, že podáte výpověď, co byl rozhodující moment?
