Obhajoba Baroše: Někdo z týmu vynáší
Milan Baroš v posledních týdnech neplnil stránky tureckých novin svým fotbalovým umem, ale aférami, kterých během pár dnů bylo požehnaně. Nejprve měl nafackovat spoluhráči, pak se pohádat s koučem Hagim a následně byl po snůšce vulgarit směrem k rozhodčímu vyloučen. Český útočník se hájí: "Všechno, co se píše, není pravda. Novináři po mně jdou!"
O roztržce s trenérem Hagim
„Víte co, hádku s Hagim jsem v životě neměl. A to, co se objevilo v novinách, to jsou prostě všechno absolutní výmysly. S žádným trenérem jsem se nikdy nehádal a nehodlám na tom něco měnit ve třiceti letech. Že klub potvrdil nějakou rozmíšku? Potvrdil akorát to, že jsme měli na tréninku debatu. K žádnému vyhození z tréninku nedošlo, ani k urážkám. Dokonce jsem se dočetl, že jsem po něm vystartoval a že jsem se s ním chtěl rvát, to takhle vůbec nebylo. Měli jsme normální debatu jako hráč-trenér bez jakýchkoliv urážek. Bohužel máme v mančaftu někoho, kdo vynáší do novin. A ty to opět zveličily a udělaly z toho aféru. Jenže tyhle věci se stávají každý den v každém klubu.“
O rvačce s klubovým spoluhráčem
„To je další absolutní nesmysl, ke kterému vůbec nedošlo. V Turecku něco napíšou, tady se to převezme a napíše čtyřikrát hůř. Taky pak nikoho nezajímá, že jsem vydal vyjádření. Když jsem řekl, že to není pravda, tak už to nikdo nenapíše. Vím, že to někde proběhlo. Ale stejně se už potom psalo dál, že to pravda je, že jsem se pobil v kabině.“
O vyloučení v posledním ligovém zápase
„Jediná moje chyba, po které si můžu sypat popel na hlavu. Nechal jsem se zbytečně vyprovokovat. Ale šlo o rozhodčího, který nás pískal na jaře třikrát a třikrát nás řezal. Teď jsme vedli 1:0, hráli dobře, ale všechny přímáky a karty točil proti nám. Mě vytočil tím, když mi dal žlutou za údajné zakopnutí balonu. Ale ten, kdo to viděl, musí uznat, že jsem hvizd nemohl slyšet. Zakončoval jsem na bránu v jasné šanci. Ale dal mi žlutou a ještě se mi po zápase smál. To mě vytočilo. Přišlo zatmění a vynadal jsem mu do všeho možného. Teď čekám na trest, který musím přijmout, protože si ho zasloužím.“
O novinářích, kteří "jdou" po Barošovi
„To asi sami vidíte. To je zbytečná otázka (směje se). Ale neříkám všichni. Je tu spousta novinářů, které respektuji, a je tu spoustu lidí, které bych nejradši nakopal do zadku. To ale bohužel nemůžu. Já s tím nic nenadělám. S médii bojovat ani nechci, ta válka vyhrát nejde. Za sebe jen mohu říct, že poslední aféry, které na mě byly vytvořeny, nejsou pravdivé. Víte co, jedete z večeře přes Istanbul, který má 20 milionů lidí. Jedete hodinu a bohužel benzínky a odpočívadla tam nejsou, tak si vyskočím z taxíku úplně mimo centrum města, vyčůrám se a oni z toho udělají, že jsem byl zpitý pod obraz. To jsou věci, které neovlivním. Ale mě to ani nezajímá. Spíš mě zaráží, že ty lidi dokážou se sebou žít. Byla doba, kdy jsem aféry opravdu dělal, ale teď se můžu chovat slušně a stejně vidíte, že se aféry vytvářejí. Mě to ale neštve. Proč by mělo? Pro mě je důležité, že moje rodina ví, co je pravda. Mě nezajímá, co si o mně myslí Petr Pavel z Horní Dolní.“
O tom, jak má neustále někoho v patách
„S tím musím počítat. Ať jdu kamkoliv, tak vím, že někoho za zády mít budu. Je to v Turecku i u nás. Člověk se v dnešní době bojí někam vyjít. Je tu spousta lidí, kteří vám chtějí ublížit. Ale přitom je toho tolik horšího, co lidé udělali… Takže nemám bezesné noci a nečekám, co kdo o mně napíše. To bývalo dřív, když mi bylo dvacet.“
