Bosák o smrti Drobného: Příbou to začalo, Vaškem končí...
Jeden z nejoblíbenějších televizních komentátorů v Česku Jaromír Bosák přišel letos o dva fotbalové kamarády: Lukáše Přibyla a Václava Drobného. „Tenhle rok je opravdu na draka. Příbou to začalo, Vaškem to končí...“ povzdechl si ve smutném rozhovoru pro deník Sport Bosák, který s Drobným často a rád spolupracoval jako s televizním expertem.
Jak vás zasáhlo, že Václav Drobný zemřel?
„Dozvěděl jsem se to úplnou náhodou z televize. V první chvíli jsem si myslel, že špatně slyším, až po dvou třech minutách mi docvaklo, že to není omyl, ale realita. Hned jsem se šel podívat na internet. Tenhle rok je opravdu na draka. Příbou (Lukášem Přibylem, zesnulým manažerem Sparty) to začalo, Vaškem to končí…“
Jako jste ho poznal jako hráče a pak coby kolegu?
„Jako hráče jsem ho vůbec neznal. Potkali jsme se až v redakci – a padli si do oka. Trávili jsme spolu i dost času. Byl to fajn kluk, nikdy jsme neměli konflikt. Nastupovali jsme spolu i v obraně za tým Real Top. Říkal jsem mu, ať se podívá do občanky, kdo bude hrát toho mladého a běhavého...“
Co on na to?
„Bral to, i když byl samozřejmě mnohem lepší fotbalista. Perfektně zapadl do party, jezdil s námi po všech možných vesnicích. Vím, že ho kluci zvali i na posilvestrovský program týmu. Nikdy nedal najevo povýšenost, to, že něco dokázal. Nevybíral si, kam pojede.“
Co se vám při vzpomínce na něho vybaví nejvíc?
„Nejvíc mě na něm fascinovalo, že se dokázal ve třiceti rozhodnout, že skončí s fotbalem na nejvyšší úrovni. Přitom ho mohl ještě pár let klidně hrát. To umí málokdo, on na rozdíl od jiných přečetl své limity. A začal nám pomáhat jako spolukomentátor.“
V čem byla jeho největší přednost?
„Velkou výhodou bylo, že měl nefotbalovou práci, dělal finančního poradce. Nebyl na fotbalu existenčně závislý, i když ho měl dál rád, a proto působil jako trenér v Třeboradicích. Ne kvůli gáži. To se mi na něm líbilo. Ani nepomýšlel na velkou kariéru trenéra nebo funkcionáře. To ho osvobozovalo i pro práci u nás, nebyl nikomu zavázaný, nemusel si dávat pozor na jazyk. Říkal jen to, co doopravdy viděl. Ať šlo o jakéhokoli hráče nebo klub.“
Proč ještě jste s ním rád pracoval?
„Tím, že byl dobrý fotbalista a už i trénoval, věděl, co je to udělat chybu nebo dobrý zákrok. My ostatní se trošku dohadujeme… Co on vystihl třemi slovy, my řekneme třemi větami. Navíc se hodně zlepšil, ptal se, jestli mluví dobře nebo má něco změnit. Bylo znát, že ho to baví.“
