Zejda a spol. u Ústavního soudu neuspěli, jejich tresty za korupci platí
Ústavní soud (ÚS) po více než tříletém zkoumání odmítl stížnosti aktérů korupční kauzy kolem uherskohradišťského fotbalového klubu 1. FC Synot, dnešního prvoligového Slovácka. Uložené podmínky a peněžité tresty tak definitivně platí.
Soud jedním usnesením odmítl stížnosti pěti z deseti odsouzených. Konkrétně šlo o bývalého majitele klubu Iva Valentu a sudí Václava Zejdu, Bohuslava Krátkého, Eduarda Cichého a Jaromíra Hlaváče. ČTK to dnes zjistila z databáze Ústavního soudu.
V kauze stanulo před soudem sedm bývalých sudích a tři funkcionáři. Dostali podmíněné tresty od tří do deseti měsíců a museli zaplatit 50.000 až 350.000 korun. Většině soudy také zakázaly činnost ve fotbale. Nejpřísnější podmíněný trest, deset měsíců vězení s odkladem na 2,5 roku, si vyslechl Zejda. Nejvíce peněz musel zaplatit Valenta.
Případ je mediálně známý. Korupci se podařilo prokázat především díky odposlechům. Zazněly v nich výrazy jako "ryby", "kapříci", "poprašek" či "dotace na výhru", které podle soudů kamuflovaly korupci.
Právě zákonnost, věrohodnost a vypovídací hodnotu telefonních záznamů obžalovaní před soudy všech stupňů zpochybňovali, své výhrady pak zopakovali i v ústavních stížnostech. Podle ÚS jsou ale záznamy z odposlechů obsáhlé a výmluvné a soudy je hodnotily podrobně a objektivně.
Další výhrady směřovaly proti závěru, že korupce ve fotbale souvisela s "věcí obecného zájmu", což je znak skutkové podstaty úplatkářství. Podle Ústavního soudu jsou ale vrcholné fotbalové soutěže již pro svou vysokou sledovanost natolik významným kulturním a ekonomickým fenoménem, že jejich spravedlivý a čestný průběh musí být vnímán jako věc obecného zájmu.
"Ze skutkových okolností případu je dostatečně zřejmé, že stěžovatelé si byli sociálně škodlivého a kriminálního charakteru svého počínání dobře vědomi, což ilustruje i poměrně vysoká míra utajení, používání kódovaného jazyka při sjednávání úplatků," stojí v usnesení senátu se zpravodajem Janem Musilem.
Kroměřížský okresní soud soud se případem údajného ovlivnění několika utkání první fotbalové ligy ze sezony 2003/04 zabýval od dubna 2005. První rozsudek vynesl v lednu 2006.
Tehdy soudce Karel Rašín uložil deseti obžalovaným peněžité tresty od 50.000 do 300.000 korun, doplněné většinou zákazy činnosti ve fotbale. Krajský soud, k němuž se odvolali všichni obžalovaní i státní zástupce, ale případ vrátil do Kroměříže.
Okresní soud kauzu znovu projednával od června 2006. Většinu důkazů musel provést znovu. Poté padlo nové rozhodnutí s podmíněnými tresty vězení a peněžitými tresty, které v roce 2008 potvrdila zlínská pobočka brněnského krajského soudu a po ní také Nejvyšší soud. Od roku 2009 ležely stížnosti pěti aktérů případu u Ústavního soudu.
