Ujfaluši po premiéře ve Spartě: S bolestí můžu hrát dál, na ni jsem zvyklý
VIDEO + FOTO | Po téměř roce si zavázal kopačky, navlékl dres a s týmem vyběhl k fotbalovému zápasu. Tomáš Ujfaluši má za sebou premiéru v dresu Sparty. Koleno hodinu na hřišti proti Slovanu Bratislava vydrželo, posila Letenských by mohla brzy naskočit i do ostrých zápasů. „Těší mě, že koleno nezlobilo,“ hodnotil svou premiéru ve Spartě pětatřicetiletý stoper.
Jaký byl první zápas za Spartu?
„Je to skoro rok, co jsem nastoupil naposledy, chybí asi týden. Je to příjemné, protože to byla dlouhá doba. Těší mě, že koleno nezlobilo. Neříkám, že jsem hrál bez bolesti, ta tam bude bohužel pořád. Mám už nějaký věk, těch zápasů mám v nohách strašně moc. Ale jak říkám, koleno drželo, šedesát minut jsem zvládl úplně v pohodě. Teď to chce dál pracovat, být co nejvíc s mančaftem. Pořád mi chybí výbušnost, timing. Když člověk není rok na hřišti, je to znát.“
„S bolestí funguju poslední tři, čtyři roky. Jedna bolest přejde, objeví se další na jiném místě. Ale je to bolest, která se dá vydržet. Defekt v koleni je, tělo si na to zkrátka musí zvyknout. Čím víc trénuji s týmem, tím méně bolest cítím. Ale kdybych měl opravdu problémy, klidně zvednu ruku ve dvacáté minutě a půjdu z placu dolů. Ale problémy jsem dneska neměl, šedesát minut jsem v pohodě zvládnul.“
Zvládl byste i ostrý zápas ve vyšším tempu?
„Pro mě to byl úplně ideální start. Slovan nás nepresoval, v podstatě i díky naší aktivitě vepředu se nedostal do vážnějších situací až na jednu ve druhém poločase. Doufám, že další start už mě prověří víc.“
Dokážete odhadnout, jestli budete schopný naskočit do ligového zápasu v Brně proti Znojmu?
„Uvidíme. Jedna věc je, že jsem se teď cítil dobře. Druhá věc je, jak zareaguje koleno. Musím počkat, naslouchat, jak se koleno zachová. Zápasová zátěž je něco jiného než tréninková. Ale věřím, že to bude v pořádku. Hrajeme až v pondělí, ještě je dost času.“
Jak se vám hrálo ve dvojici s Mariem Holkem?
„Nemám problémy s nikým. Je to hodně o komunikaci, hlavně my střední obránci, co máme hřiště před sebou. Měli bychom být oporami týmu a hráče si dirigovat. S Mariem jsme si to podle mě dirigovali docela dobře, i Čechýno za námi. V tomhle není vůbec problém.“
Dáváte si nějaký časový limit, kdy byste chtěl nastoupit v ostrém zápase?
„Nechávám tomu volný průběh. Když budu trénovat s týmem a koleno bude stoprocentně v pořádku, vydržím. Ale chci vydržet devadesát minut, nepřišel jsem hrát hodinu.“
Cítíte na sobě posun od doby, co jste přišel do Sparty?
„Cítím. Je něco jiného pracovat sám v posilovně a pod nějakým dozorem. Pro mě je lepší, když jsem s klukama v šatně a jsem součástí tréninku. Ne úplně celého, ale třeba jen rozcvičky. Postupně jsem se zapracovával. Cítím se i lépe kondičně, shodil jsem potřebná tři kila, která jsem předtím nabral.“
Při jednom vašem obranném zákroku skluzem balon skončil na tyči. Nezatrnulo vám, že ve Spartě začnete vlastním gólem?
„Maličko mi možná zatrnulo. Ale když jsem se ohledl, věděl jsem, že míč neskončí v brance. Ale to jsou právě ty momenty, na kterých musím pracovat. Takové věci doženete jen tréninkem a zápasovou praxí.“
