postřehy miroslava pospíšila Sparta zklamání, Slavia překvapení - to je určitě nejen ode mě výstižná a stručná charakteristika vystoupení dvou fotbalových klubů v předkole Ligy mistrů. Sparta sice držela s Arsenalem krok šedesát minut, ale já jsem čekal, že vydrží déle, že bude vzdorovat až do samého konce. To se nestalo. Takže bych nesouhlasil s nějakou dílčí pochvalou Bílkových svěřenců. A víte, co mě na tom nejvíc překvapilo? Že Sparta odešla fyzicky! Takhle přeci nemůže hrát trénovaný mančaft, notabene na začátku sezony, když jsou všichni při síle. Ale nemyslím si, že by na Spartě podcenili letní přípravu. Je to otázka psychiky, nastavení vnitřních hodnot v týmu a klubu. Sparta se prostě připravila tak, že jí to stačí na domácí ligu. Z ní nejsou sparťané zvyklí hrát s takovým nasazením, jak by se slušelo na tak významný duel, jakým je souboj o Ligu mistrů. A došly jim síly. Arsenalu stačilo na deset minut zapnout - a bylo po Spartě. To neříkám nic nového, že tento rozdíl vyplývá z rozdílů mezi soutěžemi. V Anglii se prostě hraje liga jako bič, to my jsme v Česku oproti ní jako pátá divize. Když Arsenal přidal na tempu, pohrál si se Spartou jako kočka s myší. On je prostě zvyklý absolvovat takový zápas dvakrát týdně, kdežto u nás tak vyšponovaný a vyhecovaný zápas týmy hrají dvakrát za rok. A to ještě v pohárech. Když se ohlédnu zpět za Slavií, musím přiznat, že měla obrovské štěstí. Co jen Ajax zahodil šancí! A co k tomu Vaniak vychytal! To ale ke sportu patří, teď se ovšem nesmí ke Slavii obrátit zády v odvetě. Jako trenér se do toho dovedu vžít. Slavia bude pod obrovským tlakem: na jedné straně ví, že jí v odvetě stačí remíza, na druhé straně jí musí být jasné, že nesmí udělat chyby. Pro Ajax nebude nevýhoda zápasu venku tak silná, jako pro domácí pocit zodpovědnosti a nutnost ustát tlaky a venkovní vlivy. Na Slavii panuje obrovská euforie a ta musí splasknout. Nicméně já Slavii postup přeju. Pro mě je to sympatický mančaft. Hlavně by její postup pomohl celému českému fotbalu. Určitě by nastal progres ligy, Sparta by ztratila punc mančaftu, který hrál Ligu mistrů jako jediný. Lidi by to srovnávali, určitě by se víc zaplnila i ligová hlediště. Slavia by tak navázala na stříbrnou "dvacítku". Tento úspěch zatím nikdo pořádně nedocenil. Vezměte si, že basket a fotbal jsou dva nejrozšířenější sporty na světě, hrají se opravdu všude. A náš malej státeček je druhý na světě. Vůbec se nedivím manažerům a skautům evropských velkoklubů, že kolem našich hráčů krouží. Kde jinde by proboha měli vybírat perspektivní hráče a budoucí hvězdy, když ne u finalistů mistrovství světa? * * * Tento týden jsem se dočetl, že se tenista Štěpánek vrací do daviscupového týmu. My Češi jsme vždycky bývali "národovci." Já si myslím, že u každého by mělo být ctí reprezentovat. A tento pocit by měl vítězit nad různými intrikami. Do sportu dřív nalezli lidi, kteří mu moc nerozuměli, ale rozhodovali o něm. A chvíli trvá, než se takové věci přefiltrují a vrátí se k normálu. A to byl možná i případ rozhodování tenisty Štěpánka. Je dobře, že je zpátky. O autorovi| MIROSLAV POSPÍŠIL, Autor je úspěšným basketbalovým trenérem
Témata:
