Studenti chrudimské hotelové školy na počest Josefa Masopusta smetli Poláky
Jsou nejlepší v České republice a v blízkém okolí. Dokonce na to mají diplom. Studenti chrudimské hotelové školy v květnu vyhráli 4. ročník Poháru Josefa Masopusta a v jeho mezinárodní části smetli Poláky z Pogonu Wleň vysoko 15:2. I tímto způsobem uctili památku držitele Zlatého míče 1962, šlo o první zápas, který se hrál jako jeho memoriál.
I když se Josef Masopust pro zdravotní důvody už nezúčastnil v květnu slavnostního vyhlášení, aspoň vítěze na dálku pozdravoval. „Vzpomínám na něj často,“ přiznává Jaromír Pecina, ředitel a chrudimské školy.
„V minulých ročnících byl vždycky na Julisce, setkal jsme se s ním a udělal na mě veliký dojem. Rád bych ho znovu potkával, ale to už bohužel nejde,“ uvědomuje si „Záběr školního roku budu mít navždy spojen s jeho odchodem (29. červen),“ neskrývá dojetí. „Pro nás jako pedagogy je to úkol, aby se nezapomínalo na tyto legendy,“ slibuje.
Stejné pocity měli i studenti. „Byla pro nás velká čest, že jsme mohli hrát turnaj spojený se jménem Josefa Masopusta,“ uvádí Martin Opina. „Hráli jsme i za něj, když byl mezi námi a bude to pokračovat, i když mezi námi už není,“ dodává. „Bohužel i to přináší život,“ pokyvuje brankář Jan Stejskal, hrdina dvou chrudimských triumfů.
Pro polské soupeře z klubu Pogoň Wleň nebyl odkaz vicemistra světa 1962 z Chile tak citový jako pro české hráče. „Přiznávám, že jsem ho neznal,“ nevykrucoval se brankář Jakub Kobierecki. „Ale teď už vím, kdo to byl. Je dobře, že fotbalisté, kteří tvořili slavnou minulost, připomínají a pro nás je úkol seznámit se více s Josefem Masopustem,“ věnuje české legendě více pozornosti.
V utkání měli navrch čeští hráči, výsledek 15:2 vypadá až hrozivě. „Ale ze začátku byli Poláci agresivnější, nevypadalo to jako jasná záležitost,“ upozorňuje Opina. „Ovládli jsme hru postupem čas, po druhém gólu už to bylo v naší režii,“ dodává.
„Byli mladší, někdy i o pět let,“ nachází Opina hlavní důvod rozdílu ve výkonnosti. „Neměli jsme hráče narozené v letech 1997 a 1998, museli jsme to doplnit o mladší,“ omlouvá kolegy v poli brankář Kobierecki a vysvětluje, proč hostům docházely síly.
„Beru vítězství s pokorou,“ říká ředitel Pecina. „Když byli o dost mladší, narazili jsme na houževnaté a snaživé mužstvo,“ uznává kvalitu polského výběru „Každé vítězství je třeba přijmout, protože nevítězíte věčně,“ odhaluje své krédo.
