Omluva, zaplacení nákladů a hrozba soudem? Pro Ladislava Vízka, fotbalovou legendu, neuvěřitelná věc. „Neuhnu mu, nevím, proč bych to dělal,“ reaguje na dopis iniciovaný mocným fotbalovým bossem Romanem Berbrem. Věří, že pozice Romana Berbra už není tak pevná. „Lidi už za ním nepůjdou,“ říká Vízek, který se nebál kontroverzního místopředsedu FAČR několikrát kritizovat.
Jaká byla vaše první reakce, když jste dopis požadující omluvu a hrozící soudem dostal?
„V životě jsem nikdy nic takového neviděl. Je to podlý, hanebný, hnusný a ubohý. Ale jeho naturelu to asi odpovídá. To, co o něm všichni říkají, je asi pravda. Jestli je na tom někdo špatně, může si půjčit, a ne mi posílat dopis a tvrdit, že to ještě může být horší. On si myslí, že bych měl držet s fotbalem, ale já držím s lidmi. Klidně mu všechno řeknu do očí. Nebojím se jít do války. Neuhnu mu, nevím, proč bych to dělal. Mám výhodu, že jsem hostinskej, a ne v žádných funkcích. Ať mě Berbr zavolá, zastaví mě na svazu. Zatím mi na Strahově může čistit medaili, kolem které každý den chodí.“
Překvapilo vás, že Roman Berbr tímhle způsobem zareagoval na vaše názory?
„Kdyby alespoň byl zticha, vždyť to, co se říká a píše, je pravda. Sami rozhodčí potvrdili, že je řídí. A on chce, abych se za to omluvil? Ta jeho ješitnost ho přerůstá. Mě každý zná, že všechno řeším ve srandě, s nadhledem. Ať přijde ke mně do hospody a popovídáme si jako chlap s chlapem. Klidně mohl už na začátku přijít a říct: Hele, Láďo, tohle bys neměl… Ale on asi není chlap! Ještě do toho namontuje Dášu Damkovou, to mě taky překvapilo. To je vidět, kdo tím hýbe. Ať si uvědomí, že ubližuje i Dagmaře. Neumí se k věci postavit čelem.“
Berete to i jako pokus vás a jiné lidi zastrašit?
„Skoro jo. Ale, krucinál, vždyť už je jiná doba! Jenže on pořád žije v té své. A já jsem na ni naštvaný! Děda měl truhlárnu, tu mu vzali. Dělal jsem kapitána nároďáku, sedm zápasů jsme byli neporazitelní, ale přišel za mnou Masopust, že nejsem ve straně, že nemůžu pokračovat. Možná tam byl někdo podobný Berbrovi, který za to mohl. Já jsem na režimu moc nevydělal. A on se svou minulostí ještě chlubí… To je ostuda! Ať se zamyslí, nemůže být hloupý člověk. Ať se mi nediví, že do něho šiju. Byl v StB a tihle lidi mě zabrzdili v kariéře. StB asi nebyla slušná organizace… A když byl někdo u ní, tak je prostě estébák, jako byli lidi z ČKD „čékáďáci“. Mně zase říkali lampasáku…“
Jaké jste měl na dopis reakce z okolí?
„Všichni se tomu zasmáli. A říkali: To není možný, kam až tomu člověku sahá sebevědomí! Já s tím dopisem chodím, nevím, jestli dělám ostudu sobě, nebo jemu. Šmíca (Vladimír Šmicer) to taky četl. Berbr jde proti všem. Nemůžu se mu přece omlouvat za pravdu. Kdybych to udělal, sám sebe bych si nevážil. Neomluvím se a neodvolám. Mistr Jan Hus alias Láďa Vízek.“ (směje se)
PO KOM CHTĚJÍ BERBR A DAMKOVÁ OMLUVU? KOLIK ŽÁDAJÍ PENĚZ? ČTĚTE ZDE>>>
Obáváte se soudu?
„Berbr fotbalu rozumí, je zřejmě pracovitý, ale on ví proč. Vytvořil si síť z okresních přeborů až nahoru a postupoval výš a výš. Na fotbal se koukáme každý jinak a každý z něho jinak vyděláváme peníze. Všichni víme, kolika lidem vadí. Kdybych dal své telefonní číslo, ať se ti postižení ozvou, asi naplníme soudní síň. Bude to na týden. Bylo by vidět, na čí straně jsou lidi. Ale to on ví. U soudu jsem byl už jednou, za jablka, kapříky, říkal jsem: Ano, ve fotbale to je, jsou tam velké peníze, rozhodčí dostávají. Šel jsem tam s novinami, odposlechy to dokázaly. Víte, co je nejhorší?“
Povídejte.
„Že obyčejní, fajnoví lidi raději ve fotbale skončí. To, co od nich slyším, je smutný. Je to opravdu ošklivý. Mužstva už to nebaví, vědí, že nepostoupí, že to bude podle toho, jak někdo rozhodne. Když jsem dělal delegáta, měl jsem sto telefonů: My to víme, my se ho bojíme, on nás ovládá. Hlavně to na nás neříkejte. Volali mi i ze západních Čech. Já jsem lidi na stadion přitáhl, Berbr je vyhání.“
Myslíte, že se povede rozbít nadvládu Romana Berbra a rozhodčích ve fotbale?
„Rozhodčí převzali všechnu moc, kontrolují sami sebe i celý fotbal, mají to ideálně nastavené. Jednou jsem použil slovo mafie, protože hodně drží při sobě. Fotbalisti ne. Berou to na lehkou váhu, chtějí zůstat na hřišti, nechtějí funkce. Chyba je, že bývalí hráči a trenéři nechtějí dělat úředníky. Musí odstoupit Damková, aby se Berbrovi zmenšilo hřiště. Rozhodčí zná, ale nemusejí s ním už přijít do styku. Věřím, že půjdou za novým předsedou komise, mají slušné peníze. Nedivím se, že se mu to bortí, je jiná doba.“
Věříte v celkovou změnu?
„Berbr pije krev všem, i rozhodčím. Musejí se od něho odklonit. Kdyby teď byly volby, už mu nepůjde tolik hlasů. Myslím, že se příště bude volit jinak, když se najde dobrý kandidát. Chtělo by to nějakého rebela, který by měl autoritu. Musí se to změnit. Proto jsem ve Sportu psal: Nebojte se, on jednou padne. Lidi už za ním nepůjdou.“
Nechcete přece jenom udělat alespoň krůček k nápravě, jak jste byl v dopise vyzván?
„Už jsem to udělal. (ironicky) Postavil jsem se před zrcadlo a strašně jsem si vynadal! Takže: Pane Berbr, ano, já se napravím, jen paní Gavlasové těch sedm a půl tisíce nepošlu, protože dcera měla narozeniny a neměl bych na dort.“