Normální ženská by se rozplakala a odešla. Ne však fotbalistka a navíc brankářka. Slávistická gólmanka Barbora Votíková v úvodu utkání Ligy mistryň proti kyperskému Apollonu Ladies dvakrát hloupě inkasovala, ale z boje neutekla. Dokonce měla vymyšlené, jak v případě nutnosti zajisté postupový gól – hlavou do šibenice. Nebyl ovšem zapotřebí.
Hodně se vám ulevilo, když nakonec utkání dopadlo dobře?
„Hrozně. Dostala jsem gól, za který jsem mohla vysloveně já, byla to moje minela. I z toho důvodu to ze mě spadlo. Jsem ráda, že holky moje zaváhání odčinily.“
Vzpomenete si na horší úvod zápasu?
„Něco podobného jsme loni prožily proti Bröndby v Kodani. Říkaly jsme si - hlavně nedostat hned gól ze začátku. Šup, v páté minutě už tam byl. Teď to samé, chtěli jsme naopak dál gól brzy my. Ale naštěstí jsme to dohnaly.“
Poznamenaly vás obdržené góly?
„Bylo těžké se vrátit do pohody, když uděláte takovou chybu. Ale chytnete se prvním či druhým balonem, který se vám povede, a spadne to z vás. Pak už to bylo dobré. Holky hrály bezvadně, dva obdržené góly nás nakoply a naštvaly.“
Takže motivace byla i vaše zásluha…
„Pak jsem si z toho dělala sarkasticky srandu, že to tak dopadlo díky mě. Třeba bychom nezačaly vůbec pořádně hrát.“
O poločasu jste nevypisovala odměnu spoluhráčce, která zajistí postupový gól?
„Ne, to mě nenapadlo. Jsme tým.“
Jaký byl pocit, když spoluhráčky zahazovaly jednu vyloženou šanci za druhou?
„Bylo to dost stresující. Ale věřila jsem, že to tam padne. A nakonec to tam padlo.“
Za nepříznivého stavu šla byste při standardní situaci kolegyním pomoct?
„Už jsem přemýšlela, jak poběžím a vykreslila jsem si i, jak zakončím. Hlavou do šibenice!“
