Funkci, kterou po svém vykonával Roman Berbr, chce pojmout zcela jinak. „Hlavní idea je pobídnout kluby, aby převzaly odpovědnost a iniciativu,“ říká Aleš Jindra, kandidát na předsedu Plzeňského KFS. „Myslím, že jsou reálné,“ dodává ke svým šancím na zvolení.
Jako hráč Plzně a Blšan nasbíral 33 startů v první lize, v roli asistenta působil v rumunské Kluži i Spartě Praha, sám vedl druholigový Sokolov. Trenérské řemeslo však Aleš Jindra dávno odložil na vedlejší kolej. „Připadal jsem si zbytečný. A nemusel jsem se zaprodávat,“ vysvětluje spolumajitel úklidové firmy, která pracuje i pro Viktorii Plzeň.
Jak jste se ke kandidatuře na předsedu KFS dostal?
„Když jsem hrál fotbal, mé nastavení odmalička bylo takové, že se fotbal má dělat čistě. Toho jsem se držel, i když jsem se dostal do nejvyšších pater jako hráč a potom trenér. Neměl jsem rád zákulisní dohody, domlouvání zápasů, rychle jsem rozpoznal, pokud rozhodčí řídil zápas tendenčně. Nyní jsem byl osloven určitou plzeňskou iniciativou zástupců Doubravky a Petřínu Plzeň, což jsou zde po Viktorii Plzeň dva největší kluby. Dan Boček a Radek Vodrážka jsou hlavní tahouni změny, kteří začali komunikovat s kluby v našem regionu a zjišťovat, jestli bude vůbec zájem, aby se něco změnilo. To se naplnilo, proto jsem kandidaturu přijal. Kdy jindy by se měl fotbal očistit, když ne teď. Lidí, kteří do toho chtěli jít, bylo minimum, takže jsem si to vyhodnotil tak, že by bylo dobré fotbalu něco vrátit.“
Jak těžké bude nahradit Romana Berbra, který to měl pevně pod kontrolou?
„Já ho v žádném případě nahrazovat nechci. (směje se) Mám úplně jiné vnímání a pojetí fotbalu. O Romanu Bebrovi se říká, že byl pracovitý. Ano, byl, ale bohužel na špatnou stranu, dělal to jen pro sebe.“
Ve volbách jdete proti Martinu Drobnému, což byla jeho pravá ruka. Jak vidíte své šance?
„Reálné, podpora klubů je jasná. Většina z nich se vyjádřila, že chce změnu, že situace je neúnosná. Horší to snad už být nemůže, takže se ani neobávají nějaké perzekuce, pokud by to mělo zůstat, jak to je. Pana Drobného osobně neznám, ale na krajském fotbalovém svazu je dvacet tři let, takže je jednoznačné, že se minimálně neohradil proti tomu, jak to pod Romanem Berbrem probíhalo. Minimálně kýval – a kdo kývá, je vlastně spoluviník. Pro mě je to symbol vedení, jak to dělal Berbr.“
Chcete změnit řízení svazu, jeho organizaci i financování. Mohl byste být trochu konkrétnější?
„Pokud bych se svou skupinou uspěl, je třeba se vypořádat s minulostí a provést audit. Co zjistila policie, je asi jen špička ledovce, věcí, které se nedělaly správně, bude asi víc. Nerad bych byl pak popotahovaný za něco, co jsem zdědil po minulém vedení. Pak musí být nastavená jiná komunikace vůči klubům, municipalitě, musí se změnit transparentnost jednání. Například zmizely zprávy z jednání výkonného výboru za celý minulý rok, takhle to nejde dělat. Bylo to uzavřená parta lidí, kteří si sami něco mezi sebou dojednávali. To je přesně to, co nechceme. Svaz by měl být servisní organizace, sloužit klubům.“
Šádek mě asi nepodpoří
Narážíte na údajnou zpronevěru 850 tisíc korun za fiktivní semináře?
„Pan Drobný nám to vysvětlil tak, že nic nepodepisoval, že nebyl statutár. A že o tom vlastně na výkonném výboru nikdo nevěděl. Žijeme v roce 2021 a je nemyslitelné, aby to takhle fungovalo. Že dva lidi z výkonného výboru podepíšou souhlas s proplacením faktury za 850 tisíc korun bez výběrového řízení a nějakého protokolu. Dnes na úřední desce visí, že bylo vráceno 850 tisíc korun. Tečka. Od koho, proč, za co tam není.“
Mluvíte jako zapálený funkcionář. Znamená to, že trenéřinu jste už pověsil na hřebík?
„Nechtěl jsem být funkcionář, ale trénovat jsem přestal i právě kvůli poměrům. Byl to jeden z důvodů, připadal jsem si zbytečný. Naposledy jsem vedl Čížovou ve třetí lize, dá se říct v té nejhorší soutěži. Klub byl naprostý outsider a já jsem z maximální blízkosti poznal, jak to funguje. Život je krátký a vyhodnotil jsem si to tak, že nechci přes týden zanedbávat rodinu a pak jet o víkendu do Ústí nad Orlicí, kde se to rozhodne úplně někde jinde než na hřišti.“
V čem je třetí liga nehorší soutěž?
„Není na ni vidět, nikoho nezajímá, ale pořád tam jsou kluby a lidi, kteří byli ochotní uplácet rozhodčí. Ta zvrhlost tam byla asi největší.“
Máte nějaký osobní zážitek v tomto směru?
„Zlomový moment asi byl, když jsem se prostřednictvím naší sekretářky v Čížové dozvěděl, že rozhodčí po vypité flašce tullamorky prohlásil, co bychom chtěli, když stejně naši hráči sází proti sobě. Řekl jsem si, že buď lže rozhodčí poté, co vypil lahev tvrdého alkoholu a řídil zápas, nebo mám v mužstvu tak charakterově pokřivené hráče, že sází proti sobě. Vyšlo mi, že ani s jedním nechci mít nic společného.“
Trénoval jste ve Spartě i v cizině, kariéru jste měl slušně rozjetou. Bylo těžké se jí vzdát?
„Nějak to vyplynulo. Mám dceru, jsem rozvedený. Na jedné straně vah bylo, že budu obcházet štace, které nedávají úplně smysl, navíc v takovém prostředí. Po působení ve Spartě jsem byl hlavní trenér v Sokolově, kde jsme mohli postoupit do první ligy, což by byl velký úspěch. Nicméně majitel nechtěl. Pak jsem dostal nabídku z Karviné, kde byla snaha postoupit evidentní. Ale já jsem byl v tu chvíli neskutečně vyždímanej, a když jsem si představil, že půjdu bez jakéhokoliv odpočinku na druhý konec republiky, fyzicky jsem to nedával. Nakonec tam šel Pepa Weber a já už jsem žádné zásadní nabídky nedostal. Jelikož jsem už měl svou firmu, díky které jsem nebyl na fotbale existenčně závislý, měl jsem to rozhodování lehčí. Nemusel jsem jít trénovat třeba na Vyšehrad, protože nic jiného neumím, i když vím, že se to tam jede přes Rogoze. Já jsem se zaprodat nemusel.“
Místo toho se naplno věnujete úklidové firmě…
„Ano, je to rodinná firma, kterou jsme založili po revoluci. Vždy to šlo, že jsem do ní nastupoval a zase vystupoval, podle toho, zda jsem zrovna měl angažmá. Ale od určitého okamžiku to prostě nejde, firmu řídím já a je teď těžko představitelné hledat za sebe náhradu.“
Vaše firma pracuje i pro Viktorii Plzeň. Bylo těžké získat tuto zakázku?
„Jsme partner klubu, máme barterovou smlouvu. Poskytujeme nějaký objem práce a za to dostáváme reklamní plnění, takže těžké to bylo pro člověka, který mě tehdy přemlouval. Je to už hrozně dlouho, Plzeň hrála ještě druhou ligu. Čistíme stadion, ochozy, myjeme věže, děláme větší úklidy. Nastoupili jsme v době, kdy Plzeň neznamenala vůbec nic, a nikdo netušil, že se posune do takových výšin. V určitých chvílích to jako reference pomáhá, to nezastírám.“
Je Adolf Šádek náročný zákazník?
„S panem Šádkem nepřijdu do styku, obchodní záležitosti řeším s lidmi, kteří to mají za klub na starost. Takže se spolu nepotkáváme.“
A budete mít jeho podporu při středeční volbě?
„Myslím si, že ne. Proběhlo nějaké jednání zástupce naší iniciativy s ním. Nevyjádřil se, ale můj osobní názor je, že mě nepodpoří.“
Je to problém?
„Nevím, to se ukáže. V tuhle chvíli si to nemyslím, protože plzeňská Viktorka má v krajských soutěžích pouze malé zastoupení. Myslím si, že je to zatím trošku pod jejich rozlišovací schopnosti.“
