Novinář o válce a sportovcích na Ukrajině: Podpora i z Česka je úžasná
V sobotu to mohl být pro Andreje Ševčenka a jeho rodinu další klidný den v Londýně, kde bydlí. Jen pár dní po útoku na jeho rodnou Ukrajinu ale místo toho vyšel do ulic podpořit svou zemi, jejíž fotbalovou reprezentaci vede. A objímal se přitom vřele i s Andrewem Todosem. Novinářem a blogerem, tvůrcem podcastu Zorya Londonsk. Na Ukrajině v uplynulém roce žil, má v zemi kořeny, i když se narodil v Británii. „Moji krajané jsou velmi hrdí a cítí, že fotbalová komunita je v tuto chvíli na jejich straně,“ říká.
Hraje sport pro Ukrajinu v současnosti nějakou roli na politickém poli?
„Myslím, že obrovskou. Většina ukrajinských sportovců vyšla s nějakými prohlášeními a projevila velmi patriotické postoje. Až doteď přitom mnozí z nich byli poměrně apolitičtí, alespoň ve veřejném životě. Podobným otázkám se vyhýbali, když na ně přišla řeč. Teď ale promluvili nahlas. Brání svou zemi, i pokud jde o určitou informační válku, kterou rozpoutávají mnohé ruské celebrity.“
Dodávají projevy solidarity ze sportovního prostředí v Evropě Ukrajincům i určitou psychickou podporu?
„Ano, určitě. Viděl jsem projevy celé řady fotbalových klubů po Evropě i na jiných kontinentech. V České republice jsme zaznamenali různé iniciativy, především všeobecnou podporu Slavie a jejích fanoušků hned během čtvrtečního zápasu s Fenerbahce. Kluby z Francie, Německa nebo Premier League taky ukázaly velkou sounáležitost. Mám pocit, že Ukrajinci, kteří tyto zprávy sledují, jsou velmi hrdí a cítí, že fotbalová komunita, nebo i sportovní svět, jsou v tuto chvíli na jejich straně. Zároveň zaznívá vděk za tuto bezprecedentní odpověď. Myslím, že nikdo moc nečekal, že lidé se okolo nás natolik sjednotí. Je to až neuvěřitelné.“
Mají teď lidé na Ukrajině vůbec myšlenky na sport?
„Samozřejmě veškeré sportovní události jsou v současnosti zrušeny, ale viděl jsem pár videí, jak si třeba lidé jdou zakopat v zahradě nebo na hřišti. Sport, jak sám víte, vás rozptýlí a oprostí od všedních starostí. Stejně tak sport v televizi, Ukrajinci rádi uvidí takovou podporu, protože jim ukazuje, že na ně všichni myslí a snaží se dát vědět světu o tom, že jsou těmi, na které se naprosto bezdůvodně zaútočilo.“
Viděli jsme Oleksandera Osyka, který na sebe oblékl uniformu a šel bránit Kyjev, pak i fanoušky Dynama Kyjev, kteří jsou v armádě. Jak časté je, že sportovci jdou do boje?
„Neviděl jsem žádné současné profesionální fotbalisty, kteří by byli mobilizováni třeba do domobrany, nebo něco podobného. Tuším, že to může být nějaké doporučení od klubů, pro které jsou fotbalisté velice cenným přínosem, a navíc mají třeba i pojištění či jiné dokumenty, které jim v tom brání. Možná, že kdyby chtěli, mohli by jít do boje.“
A pokud jde o ostatní sporty nebo jiné generace sportovců?
„Viděli jsme některé boxery, už jste zmiňoval Usyka, pochopitelně jsou tam i bratři Kličkové nebo Vasyl Lomačenko. Také mnozí bývalí fotbalisté, Vladimir Bessonov, rodák z Charkova, který byl vyhlášen ukrajinským fotbalistou roku 1989, s Dynamem Kyjev vyhrál Pohár vítězů poháru v roce 1986. Jako třiašedesátiletý se postavil se svým samopalem na obranu a prohlásil, že vyžene Rusy ze své domoviny. Pak také trenér Šerifu Tiraspol Jurij Vernidub, který před necelým půlrokem porazil Real Madrid na Santiagu Bernabeu a teď prohlásil, že jde bránit Ukrajinu.“
Myslíte, že to tak vydrží?
„Bude zajímavé, jak to bude pokračovat dál. Ale myslím, že i vliv známých sportovců na sociálních sítích je podobně cenný v tom, jak rozšiřují vědomí o ukrajinském konfliktu a ukazují, co se v zemi doopravdy děje.“
Vzhledem k tomu, jak přísná a všeobecná je mobilizace pro ukrajinské muže, kteří cestují zpět do země i ze zahraničí, jak vnímají místní fakt, že do války nejdou mnozí slavní sportovci?
„Nezaznamenal jsem jakékoliv rozpaky či nespokojenost. A souvisí to s kontextem, o kterém jsem mluvil. Hráči byli v minulosti apolitičtí. Fakt, že projevují postoje na sociálních sítích tak hlasitě, je osvěžující, až je to neuvěřitelné. Takže lidé rádi vidí, že takto činí odkudkoliv, ať už je to z Ukrajiny či ze zahraničí.“
Jednou z hlavních postav ukrajinského odporu je Vitalij Kličko, starosta Kyjeva. O vstup do politiky se pokusili v minulosti i jiní sportovci, i možná ten nejznámější z nich, současný trenér fotbalové reprezentace Andrej Ševčenko. O víkendu se v Londýně zúčastnil demonstrace na podporu Ukrajině, viděl jsem fotky, na kterých se, objímá i s vámi…
„Ano, to jsem byl já, protože jsem se ho v minulosti ptal na celou řadu otázek na tiskových konferencích. Takže jsem za ním přišel, poděkoval jsem mu za jeho postoje a snahu podpořit, co se děje. Protože doopravdy je asi nejznámějším Ukrajincem na planetě.“
A teď tedy Ševčenko bydlí v Londýně?
„Ano, myslím, že už od dob, kdy hrál za Chelsea. Do Ukrajiny pak jezdí, když je potřeba.“
Jak se vyvíjely jeho politické postoje?
„Pokusil se o vstup do politiky, ale ten mu nevyšel. A když se ve volbách v roce 2012 nedostal do parlamentu, úplně politiku opustil. Dalo by se říct, že strany, které reprezentoval dřív, byly poměrně antiukrajinské, nejspíš proto, že se pohyboval okolo bohatých a slavných, kteří na něj mohli mít vliv. V každém případě ale vyjádřil podporu Ukrajině v současné situaci.“
Mluví se o tom, jak se Ukrajina od roku 2014 daleko více sjednotila, platí to i o fotbalovém národním týmu?
„Nemám dojem, že by na tom Ševčenko měl nějakou roli, ani si ale nemyslím, že by v týmu kdy byly nějaké rozbroje tohoto typu, protože se politické postoje neřešily. Ale reprezentace a sport obecně v Ukrajině už nikdy nebudou takové jako dřív. Když vidíte bombardování obytných domů, náměstí Svobody v Charkově, které hostilo fanzónu během Eura 2012, co čekáte? Tohle je pro Ukrajinu nový začátek.“
Jaký panuje v Ukrajině názor na zákaz startu pro ruské sportovce?
„Muselo se to stát, ale ne proto, že by šlo o přímou vendetu vůči ruským lidem. Ani už nejde o Putina, protože tomu je to jedno. Sport už mu posloužil pro tzv. ‚sportswashing‘, díky kterému svět zlegitimizoval Putinovu vládu natolik, že i během čtvrtého roku rusko-ukrajinské vlády se mistrovství světa ve fotbale bez problémů uspořádalo v Rusku a objímal se s šéfem FIFA Infantinem.“
Zprávy ze dne 9. března 2022
Příspěvek na sociální síti spustil šuškandu. Jan Kuchta včera zveřejnil na Instagramu fotku s přítelkyní z pražského letiště a hned se začalo mluvit o tom, jestli opustil Rusko, kde už dává ligové góly za Lokomotiv Moskva. Tomu nahrával i fakt, že FIFA umožnila na začátků týdne zahraničním hráčům dočasně ukončit smlouvy. Kuchta ale zůstává v Moskvě a diskutovaná fotka byla přáním k MDŽ. „Samozřejmě sledujeme, jak se to bude vyvíjet, ale Honza zůstává v Rusku. Normálně bude hrát. Smluvní podmínky, včetně jeho platu, zůstávají v platnosti,“ řekl Blesku fotbalistův agent Milan Martinovič.
Hokejová Kometa se snaží pomáhat lidem zasaženým válečným konfliktem. V úterý se klubu podařilo z Ukrajiny přepravit 60 matek s dětmi, které hrají hokej za Sokol Kyjev a ubytovat je v penzionech pod Pálavou. „S našimi trenéry máme jasně daný plán, jak tyto děti dostat zpět do tréninkového procesu, aby přišly na jiné myšlenky,“ řekl Zábranský. Nadační fond Kometa dětem založí speciální bankovní účet a pomůže i matkám při vyřizování formalit s dokumenty a sháněním práce.
Ruský pilot Nikita Mazepin, s nímž ve formuli 1 stáj Haas ukončila spolupráci, založil nadaci We Compete as One na pomoc politicky utlačovaným sportovcům. „Budeme pomáhat sportovcům, kteří kvůli politickým důvodům mimo jejich kontrolu nebudou moci závodit na nejvyšší úrovni,“ prohlásil třiadvacetiletý jezdec. „Peníze, které měla původně dostat stáj formule 1, teď dostane k dispozici nadace. Budeme finančně ale i jinak pomáhat sportovcům, kteří se připravovali na olympijské, paralympijské hry nebo jiné velké akce, ale pak jim na nich zakázali startovat jen kvůli tomu, jaký měli pas,“ přidal Mazepin.
Mezinárodní plavecká federace (FINA) nevyloučí plošně ruské a běloruské závodníky ze svých akcí. Jako jedna z mála sportovních federací jim navzdory doporučení Mezinárodního olympijského výboru (MOV) přijatém kvůli okupaci Ukrajiny povoluje závodit v neutrálních barvách. Vedení světové organizace zastřešující plavecké sporty ale zároveň schválilo, že je možné závodníky z těchto zemí vyloučit z jednotlivých závodů, pokud by jejich přítomnost ohrozila bezpečnost a pohodlí ostatních sportovců případně pořadatelských měst.
V úterý večer zažila zaplněná O2 arena neuvěřitelně srdceryvný moment. Na kostce, v hledišti a následně i na ledě se během dobročinného utkání Kladna se Spartou (1:4) objevily se svými dětmi Ljuba a Olga, dvě Ukrajinky, kterým se po vyčerpávající cestě povedlo utéct z válkou pustošené vlasti. Pomohl jim k tomu i redaktor deníku Sport Jan Denemark, který se na vlastní pěst vydal na moldavsko-ukrajinské hranice, aby ukrajinskou rodinu odvezl do bezpečí za babičkou v Česku. Jak vše probíhalo a jak si malí kluci užili děkovačku s Júliusem Hudáčkem? Více čtěte zde >>>
