- Video se připravuje ...
Devadesátá léta s sebou nesla svobodný nádech, ale i velkou jízdu. V divokém období první pokomunistické desetiletky se formoval také fotbal. Dělo se toho opravdu mnoho a ohlédnutí za touto dobou přináší nyní deník Sport v novém speciálním seriálu. Podívejte se, kdo patřil mezi jedince, kteří v ní (alespoň na čas) udávali rázný tón.
Dušan Uhrin
Skromný kouč dovedl Spartu ke dvěma titulům a do semifinálové skupiny nultého ročníku Ligy mistrů. Národní tým pak ke stříbru na EURO 1996 i 3. místu na Konfederačním Poháru FIFA. Ve finále ME s Němci (1:2) litoval nezvykle ofenzivní taktiky a toho, že střídal Karla Poborského. Když v roce 1997 skončil, byl národní tým třetí v žebříčku FIFA. Opakujeme: třetí.
Tomáš Skuhravý
Neboli Bomber. První polistopadová česká hvězda evropského formátu se vším, co k tomu patřilo: tedy fotbalovým umem i bouřlivým životem. Na MS 1990 v Itálii nasázel kanonýr s vlasy po ramena pět gólů, dva USA, tři Kostarice. V Itálii už rovnou zůstal, sparťanský dres vyměnil za triko FC Janov. Strávil v něm pět let, fanoušky si získal živelným vstupováním i přemety po trefách.
Jozef Chovanec
Velký šéf. V roce 1988 odešel ze Sparty do PSV Eindhoven, s nímž dvakrát vyhrál nizozemskou ligu. Po návratu čtvrtfinalista MS 1990 přidal k šesti federálním titulům i čtyři české, polovinu coby trenér. Na jaře 1995 šokoval Eden: místo manažerského saka navlékl dres a přispěl k výhře 1:0. V letech 1998-2001 trénoval Česko, postoupil s ním na EURO 2000. S MS už to nevyšlo…
František Cipro
Postaral se o historický milník. V tandemu s Josefem Pešicem v sezoně 1995/96 vytáhl Slavii k ligovému prvenství po dlouhých devětačtyřiceti letech čekání. A v téže sezoně taky do semifinále Poháru UEFA, konečnou bylo až Bordeaux. Typ trenéra-manažera, který si před zápasy neodpustil cigaretu, uměl výtečně poskládat tým. Byl rovněž ve hře o pozici trenéra reprezentace.
Jiří Novotný
Nedostižný rekordman v počtu ligových titulů: v součtu s federálními sezonami a osmdesátými léty jich nasbíral neskutečných čtrnáct! „Nevím, mně to přijde normální,“ prohodí ovšem někdejší opora zadních řad klidně, když na úctyhodné číslo přijde řeč. Premiérově držel pohár za prvenství v nejvyšší soutěži v sedmnácti a všechny získal v dresu Sparty.
Karel Brückner
Architekt úspěchů olomoucké Sigmy, jemuž ovšem dlouho fotbaloví potentátci v Praze nevěřili. Zkraje března uběhlo třicet let od slavného čtvrtfinále Poháru UEFA s Realem Madrid (1:1, 0:1), předtím Hanáci slavně vypráskali Hamburk. Když v roce 1998 Karel Brückner nastoupil k jednadvacítce, předčasně začínala „jeho“ fotbalová dekáda.
Pavel Nedvěd
Dříč, který se vypracoval až ke Zlatému míči. Začátky ve Spartě po přestupu z Plzně, resp. vojně v Dukle, přitom byly docela krušné. Přesto se stal na Letné ústřední postavou a po EURO 1996, na němž se trefil do sítě Itálie, přestoupil do Lazia Řím. Díky fintě majitele Sparty (VSŽ) se tak stalo pikantně oklikou přes Košice. V novém miléniu přišla nejslavnější léta v Juventusu.
Radek Drulák
Fotbalový svéráz s prořízlou pusou, který náramně válel v útoku. Dokonce hned dvakrát, v sezonách 1994/95 a 1995/96 byl s patnácti a dvaadvaceti góly králem ligových střelců – pokaždé v dresu „vesnických“ Drnovic. Stal se Fotbalistou roku (1995) a zahrál si ve dvou utkáních i na stříbrném mistrovství Evropy v Anglii.
Karel Poborský
Po Antonínu Panenkovi a jeho dloubáku autor druhého nejslavnějšího fotbalového „vynálezu“ made in Czech – lobu proti Portugalcům ve čtvrtfinále EURO 1996. Výrazně pomohl Slavii v sezoně 1995/96 k titulu a do semifinále Poháru UEFA. Poté přišel bombastický přestup do Manchesteru United. Tam mu však zahradil cestu nějaký David Beckham…
Horst Siegl
Čtyřnásobný král ligových střelců těžil hlavně z nahrávek svého souputníka Martina Frýdka. Excelentním kouskem byl gól Barceloně (1:0) před třiceti lety v nultém ročníku Ligy mistrů. Neodmyslitelná tvář ligy, jen na půl roku si odskočil do Kaiserslauternu, jeden z letenských mazáků. Mrzí ho pouze absence na EURO 1996, byť nastupoval v kvalifikaci.
Související články
